Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 29/2021-182

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 148 721,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 812,10 Kč se zákonným úrokem

z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 812,10 Kč od datum do zaplacení,

a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 105 909,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši

8,25 % ročně z částky 105 909,05 Kč od datum do zaplacení a dále ohledně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 51 285 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 812,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 812,10 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 105 909,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 105 909,05 Kč od [datum] do zaplacení a dále ohledně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 51 285 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 148 721,15 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby blíže uvedl, že dne datum uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru pod číslo na jejímž základě mu poskytl peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný měl na základě uvedené smlouvy uhradit žalobkyni celkem částku 83 343 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši

45 000 Kč a smluvních úroků ve výši 38 343 Kč v 72-ti měsíčních splátkách po 1 158 Kč, se splatností k 15. dni v měsíci. Současně byly sjednány doplňkové služby, jejichž využití žalovaným bylo ze strany žalobce zpoplatněno (v žalobě žalobce požadoval zaplatit celkovou částkou 39 260 Kč). Žalovaný se ocitl v prodlení v úhradou splátky splatné dne datum. Pro případ prodlení žalovaného byla ve znění článku V. odst. 5.5 sjednána smluvní pokuta, tato byla kapitalizována částkou 21 498,62 Kč. Z důvodu neplnění platebních povinnosti žalovaného žalobce nesplacenou část pohledávky ke dni datum prohlásil za okamžitě splatnou. Žalovaný dluh vůči žalobci neuhradil ani po předchozím opakovaném upomínání.

2. Zdejší soud ve věci rozhodl nejprve elektronickým platebním rozkazem, který žalovaný napadl včasným odporem. K meritu projednávané věci žalovaný uvedl, že předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřel v době, kdy jej tížily velké finanční potíže a potřeboval odvrátit hrozící exekuci. Už v době uzavření smlouvy mu jeho aktuální finanční situace neumožňovala úvěr splácet. Část úvěrovaných peněz proto byla použita přímo na úhradu jiného dluhu u téhož věřitele (žalobce). Doplnil, že než se dostal do prodlení, opakovaně žádal o odklad splátek, to mu nebylo umožněno. Nadto poukázal na rozpornost doplňkových poplatků s dobrými mravy.

3. Z provedených důkazů učinil soud tato skutková zjištění: ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to tím způsobem, že částka 18 818 Kč byla vyplacena přímo věřiteli dlužníka k úhradě předchozího dluhu žalovaného vůči tomuto věřiteli. Věřitelem z předchozího závazku byl žalobce. příjmení 17 182 Kč byla vyplacena žalovanému a částka 9 000 Kč představovala administrativní poplatek za vyřízení úvěru a byla žalobcem jednostranně započtena na úhradu těchto nákladů. Uvedený způsob poskytnutí úvěru byl doložen i potvrzením ze dne datum, detailem pohybu – bezhotovostní platby a potvrzením žalobce o zaplacení předchozího dluhu žalovaného ze smlouvy číslo Smlouva byla uzavřena distančně, svou vůli smlouvu uzavřít žalovaný projevil odesláním platby 10 Kč na účet žalobce (detail pohybu – okamžití příchozí platba ze dne datum, potvrzení o provedené platbě). Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 23,00 % ročně, RPSN činila 38,73 % ročně. Žalovaný měl žalobkyni uhradit celkovou částku 83 343 Kč, která byla tvořena dlužnou jistinou ve výši 45 000 Kč a úrokem v částce 38 343 Kč. Úvěr měl být splacen v 72 měsíčních splátkách po 1 158 Kč splatných k 15. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Ve smlouvě byl obsažen ceník účtovaných poplatků, smluvně bylo ujednáno i oprávnění věřitele po marných výzvách k úhradě dlužné splátky prohlásit nesplacenou část úvěru za okamžitě splatnou. Ve smlouvě byly sjednány i doplňkové služby, kdy tzv. PODPORA byla zpoplatněná částkou 604 Kč měsíčně a inkasní služba pak částkou 185 Kč měsíc – pro tuto službě bylo z účtu žalovaného povoleno provádění inkasa až do částky 5 841 Kč (výpis z účtu). E-mailovou komunikací ze dne datum mezi žalovaným a žalobcem bylo prokázáno, že žalovanému byly elektronicky zprostředkovány informace ohledně uzavření úvěrové smlouvy a současně zde bylo uvedeno, jakým způsobem mu budou úvěrové prostředky vyplaceny. Je zde i uvedeno, že čerpaná částka z úvěru 18 818 Kč bude poskytnuta přímo žalobci na úhradu předchozího dluhu žalovaného, částka 9 000 Kč půjde na úhradu poplatku za vyřízení úvěru. Upomínkami ze dne datum a z datum byl žalovaný vyzván k úhradě splátky splatné dne datum. Po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění došlo u ze dne datum k zesplatnění nesplacené části úvěru, přičemž úvěr byl zesplatněn v částce 148 831,79 Kč a dluh na jednotlivých položkách zde byl jednotlivě vyčíslen. Dluh na jistině činil 42 812,10 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný opakovaně vyzýván (běžnými upomínkami, tak i předžalobní upomínkou ze dne datum) ke splnění dluhu právě v žalované částce. Znaleckým posudkem číslo žalobce prokazoval, že podmínky, za kterých poskytuje spotřebitelské úvěry, odpovídají běžné situaci na trhu a že řádně zkoumá úvěru schopnost potenciálních dlužníků. Listinami na č.l. 55-68 žalobce osvědčoval svou oprávněnost k poskytování úvěrů.

4. Z provedených důkazů ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet bylo zjištěno, že žalovaný nefiguruje v registru nebankovních dlužníků, jeho občanský průkaz není veden v seznamu neplatných dokladů ministerstva vnitra ČR. Výplatními lístky za měsíc listopad a prosinec 2019 bylo doloženo, že žalovaný měl čistý měsíční příjem kolem 35 000 Kč, ve společném jmění manželů vlastní pozemek parc. č. St. 250, v k. ú. obec, jehož součástí je stavba adresa, na tomto vázne zástavní právo smluvní, zřízené zástavní smlouvou ze dne datum, k zajištění pohledávek právnická osoba až do výši 5 600 000 Kč (list vlastnictví v k. ú. obec). Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc prosince 2019 bylo zjištěno, že přestože měl žalovaný příjem 44 597 Kč, počáteční zůstatek peněžních prostředků na jeho účtu činil 7 261,74 Kč a konečný zůstatek na účtu

7 786,93 Kč. V měsíci listopadu 2019 pak počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného šel do mínusových čísel (- 8 174,51 Kč), koneční zůstatek činil 7 261,74 Kč. Z tohoto výpisu z účtu je rovněž evidentní, že žalovaný je smluvně zavázán ke splácení jiných peněžitých závazků (např. u právnická osoba, příjmení jméno, právnická osoba) a že dne datum mu byly ze strany věřitele právnická osoba poskytnuty peněžní prostředky 80 000 Kč.

Z e-mailové komunikace ze dne datum bylo zjištěno, že předchozí závazek žalovaného vůči žalobci vyplýval z úvěrové smlouvy číslo kterou byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 21 250 Kč, přičemž žalovaný měl žalobci vrátit celkovou částku 43 695 Kč. I z tohoto poskytnutého úvěru byla část peněžních prostředků 12 000 Kč použita na úhradu dřívějšího závazku vůči žalobci, částka 5 000 Kč pak opět na úhradu nákladů v souvislosti s poskytnutím úvěru. V rámci dotazníku při uzavření úvěrové smlouvy ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet, bylo uvedeno, že žalovaný má měsíční příjem

36 182 Kč, náklady na spotřebitele činí 6 800 Kč, náklady na manželku 1 200 Kč, náklady na děti a bydlení 10 000 Kč. Z existujících závazků je zde uveden pouze hypoteční úvěr splácený částkou 11 990 Kč. Z žalovaným předložené emailové komunikace vyplynulo, že žalovaný žádal dne datum žalobce o přerušení splácení, a to právě z důvodu tíživých majetkových poměrů.

5. Soud provedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a následně všechny provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, když ani samotní účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali.

6. Po provedeném dokazování byl učiněn tento závěr o skutkovém stavu věci: žalobce poskytl žalovanému na základě úvěrové smlouvy ze dne datum peněžní prostředky ve výši

45 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty tak, že část úvěrovaných prostředků ve výši 18 818 Kč byla vyplacena přímo na umoření jiného dluhu žalovaného vůči žalobci, část

9 000 Kč si žalobce započetl oproti jeho pohledávce na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a teprve část úvěrovaných peněz 17 182 Kč byla poskytnuta přímo žalovanému. V rámci úvěrové smlouvy byly sjednány i jiné dílčí závazky, které byly zpoplatněny např. doplňkové služby, smluvní pokuta. Pro prodlení žalovaného se splátkou splatnou dne datum a marné výzvy k dodatečné úhradě, žalobce veškeré závazky vyplývající ze smlouvy ke dni datum prohlásil za okamžitě splatné a požadoval po žalovaném zaplatit celkem 148 831,79 Kč, přičemž z této částky činila neuhrazená jistina 42 812,10 Kč. K majetkových poměrům žalovaného a jeho solventnosti bylo prokázáno, že v době, kdy žalovaný úvěrovou smlouvu uzavíral, byl smluvně zavázán k úhradě početných peněžních závazků. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za měsíc listopad totiž jednoznačně vyplynulo, že jeho měsíční výdaje přesahovaly jeho příjmy, vedle toho bylo z výpisu evidentní, že byl žalovaný smluvně zavázán ke splácení i u jiných úvěrových společností a že peněžní prostředky z nově uzavíraných úvěrových smluv sloužily z větší části na umoření dluhů starších.

7. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

8. S ohledem na dobu, kdy došlo k uzavření úvěrové smlouvy (datum) a vzhledem k tomu, že žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele, posuzoval soud úvěrovou smlouvu podle , , v platném a účinném znění (dále jen o. z.) a podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

9. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Současně § 75 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli povinnost provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Odbornou péčí se podle , o ochraně spotřebitele, taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

13. V intencích projednávané věci měl soud za prokázané, že věřitel (žalobce) nepostupoval při sjednávání úvěrové smlouvy ze dne datum s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumal, schopnost žalovaného, jakožto dlužníka úvěr splácet. Žalobci muselo být už jen z jeho kontraktační historie s žalovaným známo, že žalovaný je zavázán ke splácení více peněžitých závazků, které není schopen splnit řádně a včas. Jen se žalobcem, žalovaný uzavřel nejméně třetí úvěrovou smlouvou, přičemž věřitelem poskytnuté peníze byly nejméně ve dvou případech (u této smlouvy a dále i smlouvy číslo) z větší části použity na umoření dluhu staršího. Vedle toho si žalobce mohl solventnost žalovaného posoudit z předložených výpisů z účtu za prosinec a listopad 2019. Z těchto totiž jednoznačně vyplynulo, že žalovaný převzal i jiné závazky u nebankovních úvěrových společností, k jejichž zaplacení mu ale jeho měsíční příjem nepostačuje. Proto dluhovou situaci řeší tak, že se snaží staré dluhy uhradit penězi z úvěrových závazků nově poskytnutých, které se mu ale nedaří řádně a včas splácet. Následkem poskytnutí úvěru spotřebiteli, u něhož nebyla řádně zkoumána jeho úvěruschopnost, je neplatnost smlouvy, neboť podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. S ohledem na vznesenou námitku žalovaného ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva ze dne datum shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Protože se žalovaný v řízení aktivně bránil a včas tuto námitku vznesl, bylo shrnuto, že se jedná o neplatnost relativní ve smyslu § 586 o.z. příjmení to by se zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného musel soud zabývat i z úřední povinnosti, protože bylo judikatorně dovozeno, že se v případě § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o neplatnost absolutní, kterou soud zkoumá ex offo (k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.12.2019 č.j. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp. zn. ). Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila- li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Žalobce poskytl žalovanému peníze ve výši 45 000 Kč. Na tuto jistinu úvěru žalovaný částečně plnil, po odpočtu částečný úhrad činil dluh na jistině 42 812,10 Kč. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru společně se zákonným úrokem z prodlení dle 1970 o.z. ve výši dle za dobu od datum do zaplacení. (výrok I)

15. Ve zbytku požadovaného nároku, tj. ohledně částky 105 909,05 Kč (148 721,15 Kč - 42 812,10 Kč), včetně specifikovaného příslušenství, byla žaloba z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy ze dne datum zamítnuta. (výrok II)

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci dle Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 42 812,10 Kč a neúspěšný co do částky

105 909,05 Kč. Při takto vyjádřeném poměru byl žalobce v řízení převážně neúspěšný, proto by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalovanému. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. (výrok III)

17. Lhůtu k plnění ve výroku I. soud stanovil na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v obec. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.