Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 99/2021-36
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.
III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudní poplatek České republice na účet Okresního soudu v Klatovech částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudní poplatek České republice na účet Okresního soudu v Klatovech částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Konstatovala, že dne datum uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalobkyní žalované poskytnuta zápůjčka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku ve výši celkem částka v anonymizováno měsíčních splátkách po částka a anonymizováno splátce ve výši částka. Žalovaná dluh nesplatila a to ani přes písemnou výzvu, proto žalobkyně ke dni datum dluh zesplatnila. Dluh žalované činí částka na jistině, úroku částka, administrativních poplatcích částka, na úroku z prodlení částka, smluvní pokutě částka a částka na nákladech za upomínání.
2. Soud ve věci bez vydání elektronického platebního rozkazu nařídil jednání na den datum. Žalobkyně byla z jednání omluvena, žalovaná se k jednání osobně dostavila.
3. Ze smlouvy číslo ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalované byl žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s celkovými náklady úvěru ve výši částka. Celkový dluh částka se žalovaná zavázala splácet v 41 měsíčních splátkách po částka a 42. splátce ve výši částka. Z vyčíslení pohledávky ke dni datum má soud prokázánu existenci pohledávky ve výši celkem částka, se stávající z dlužné jistiny částka, úroku částka, administrativních poplatcích částka, na úroku z prodlení částka, smluvní pokutě částka a částka na nákladech za upomínání.
4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku ).
7. Soud v daném případě posoudil Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne datum jako neplatný právní úkon (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah:
8. V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku . Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné.
10. V projednávané věci je zřejmé z textu smlouvy, že tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje zapůjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaná její text v tomto směru tedy těžko mohla ovlivnit. Od poskytovatele nebankovních půjček se očekává přiměřenost a poctivost jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, žalobkyně si zřejmě ani nezjišťovala ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech a pokud předložil smlouvu a smluvní podmínky smlouvy o úvěru oddělené od smlouvy (ač podepsány žalovaným) má soud vážné pochybnosti o poctivosti předchůdce žalobkyně.
11. Soud rovněž shledal, že smlouva o úvěru ze dne datum neobsahuje ani v nejmenším informace, které by mohl žalující věřitel posuzovat za účelem zjištění schopnosti žalované splácet sjednaný úvěr, když tato povinnost vyplývá z ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Soud považuje smlouvu ze dne datum za neplatnou rovněž pro rozpor s dobrými mravy. To z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované sjednané náklady úvěru v částce částka Náklady úvěru tvoří 172,4 % z částky, která byla žalované půjčena. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům a nesoucí znaky lichvy.
13. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí j. č. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Z důvodů uvedených shora byla smlouva uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně shledána jako absolutně neplatná.
14. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).
15. Pakliže bylo plnění žalované poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, tedy fakticky bez právního důvodu, je namístě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částka. Na straně žalované tak bezdůvodné obohacení nevzniklo, naopak lze uzavřít, že bezdůvodné obohacení vzniklo na straně žalobkyně a to ve výši částka. Soud proto žalobu ze všech výše uvedených důvodů zamítl.
16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, jež měla plný procesní úspěch, žádné náklady řízení neuplatnila, proto soud rozhodl tak, že tyto nebyly přiznány ani jedné z procesních stran.
17. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.