Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 176/2020-47

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupena advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa, PSČ obec

o zaplacení částky 18 621 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 621 Kč s úrokem z prodlení z této částky za období od 2. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 865,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyniny advokátky titul jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 621 Kč s úrokem z prodlení z této částky za období od 2. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 865,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyniny advokátky [titul] [jméno] [příjmení].</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný coby provozovatel motorového vozidla registrační značka, jež má objem válců nad 2 500 cm3 a je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměl k vozidlu v období od 2. 3. 2018 do 19. 9. 2018 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl v důsledku výzvy, kterou žalovanému doručila, nárok příspěvek za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše denní sazby příspěvku činí 93 Kč, přičemž vozidlo nebylo pojištěno 197 dní, žalobkyně má proto dle nárok na zaplacení příspěvku ve výši 18 321 Kč a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dluh žalovaný neuhradil ani zčásti, předžalobní upomínce navzdory.

2. Žalovaný uvedl, že nárok neuznává. Předmětné vozidlo bylo v inkriminovanou dobu po havárii a nemohlo být provozováno. Po celou dobu bylo odstaveno na soukromém pozemku, což může prokázat.

3. Žalobkyně žalovaného argumentaci odmítla. Poukázala na to, že žalovaný byl v inkriminovanou dobu evidován jako vlastník vozidla, což sám nezpochybňuje. Námitka neprovozování vozidla není důvodná, protože od 1. 1. 2018 je pro existenci povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla rozhodné výlučně to, zda vozidla je zapsané v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

4. Při jednání soudu žalovaný učinil nesporným, že po dobu uvedenou v žalobě byl vlastníkem předmětného vozidla a k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 12. 10. 2018 a informace o doručení zásilky žalovanému dne 26. 10. 2018 prokazují, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do svého garančního fondu ve výši 18 321 Kč a nákladů za uplatnění nároku ve výši 300 Kč, a to do 30 dnů od doručení dopisu. Mezi žalobkyní a žalovaným je nesporné, že žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil.

5. Listinné důkazy, které soud při jednání provedl, a nyní je nehodnotí, měly prokazovat žalobní tvrzení o žalovaného vlastnictví vozidla, době nepojištění a neuhrazení plateb, které žalovaný učinil nespornými. Soud dále neprovedl žalovaným navržené důkazy (svědecké výpovědi), které měly prokázat skutečnost, že vozidlo nebylo v rozhodnou dobu provozováno, neboť tato skutečnost je – jak vysvětleno níže – je bez právního významu.

6. Žalovaný coby provozovatel motorového vozidla, zapsaného v registru silničních vozidel, měl dle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ POPV“), povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Tato právní úprava, účinná od 1. 1. 2018, tedy od data krátce předcházejícího počátek rozhodného období v tomto sporu, je přísná, neboť dopadá na i na vozidla, která jsou prokazatelně neprovozovaná a nacházejí se mimo pozemní komunikace – včetně vozidel v důsledku havárie neschopných provozu a nacházejících se na soukromém pozemku, nicméně je zcela jasná.

7. Naprostý soulad české právní úpravy s právem Evropské unie potvrdil Soudní dvůr Evropské unie svým rozhodnutím ze dne 29. 4. 2021 ve věci C -383/19 (ECLI:EU:C: 2021, resp. CELEX: 62019CJ0383), v němž se vyjadřoval k dotazu polského soudu, zda existuje povinnost uzavřít smlouvu o pojištění občanskoprávní odpovědnosti pro vozidlo, které je zaregistrováno v členském státě, nachází se na soukromém pozemku, vzhledem ke svému technickému stavu je nezpůsobilé k provozu a je z rozhodnutí vlastníka určeno k likvidaci. Protože rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie dopadá na prakticky totožný skutkový stav, jehož existencí se bránil v tomto sporu žalovaný, tento soud odcituje ve stručnosti argumentaci použitou v rozsudku SDEU, jak ji shrnul ve své tiskové zprávě k věci C -383/19:

8. Soudní dvůr zaprvé poukázal na to, že uzavření smlouvy o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel je v zásadě povinné pro vozidlo zaregistrované v členském státě, které se nachází na soukromém pozemku a je z rozhodnutí svého vlastníka určeno k likvidaci, i když toto vozidlo není v daném okamžiku vzhledem ke svému technickému stavu způsobilé k provozu.

9. Soudní dvůr v této souvislosti připomněl, že pojem„ vozidlo“ je objektivní a nezávisí na tom, jakým způsobem předmětné vozidlo je nebo může být používáno, ani na úmyslu vlastníka vozidla nebo jiné osoby je skutečně použít.

10. Technický stav vozidla se přitom může v průběhu času měnit a jeho případné opětovné uvedení do provozu závisí na subjektivních faktorech, jako jsou zejména vůle jeho vlastníka nebo držitele provést nebo nechat provést nezbytné opravy a dostupnost rozpočtu nezbytného k tomuto účelu. Pokud by tedy pouhá skutečnost, že vozidlo není v daném okamžiku způsobilé k provozu, stačila k tomu, aby bylo zbaveno postavení vozidla a nevztahovala se na něj pojistná povinnost, byla by zpochybněna objektivní povaha tohoto pojmu„ vozidlo“. Kromě toho pojistná povinnost nezávisí na tom, zda je vozidlo v daném okamžiku používáno jako dopravní prostředek, ani na tom, zda dotyčné vozidlo způsobilo škodu. Pojistná povinnost tudíž nemůže být vyloučena jen z toho důvodu, že registrované vozidlo je v daném okamžiku vzhledem ke svému technickému stavu nezpůsobilé k provozu, a není tedy případně s to způsobit škodu, i když tato situace nastala již v okamžiku převodu vlastnického práva. Ani úmysl vlastníka nebo jiné osoby nechat vozidlo zlikvidovat neumožňuje sám o sobě dospět k závěru, že toto vozidlo ztratilo vlastnost„ vozidla“, a nevztahuje se na ně proto pojistná povinnost. Kvalifikace jako„ vozidla“ a rozsah pojistné povinnosti totiž nemohou záviset na subjektivních faktorech, neboť by to bylo na újmu předvídatelnosti, stabilitě a kontinuitě této povinnosti, jejíž dodržování je však nezbytné k zajištění právní jistoty.

11. Zadruhé Soudní dvůr rozhodl, že pojistná povinnost, která v zásadě platí pro vozidlo, které je zaregistrováno v určitém členském státě, nachází se na soukromém pozemku a je na základě rozhodnutí jeho vlastníka určeno k likvidaci, i když toto vozidlo není v daném okamžiku vzhledem ke svému technickému stavu způsobilé k provozu, je nutná pro to, aby byla zajištěna ochrana osob poškozených v důsledku dopravních nehod, neboť poskytnutí náhrady věcných škod nebo škod na zdraví způsobených nepojištěným vozidlem4 subjektem pro odškodnění je stanovena pouze v případech, kdy je uzavření pojistné smlouvy povinné. Tento výklad totiž zaručuje, že tito poškození budou v každém případě odškodněni buď pojistitelem na základě příslušné smlouvy, nebo subjektem pro odškodnění v případech, že vozidlo, které se účastnilo dopravní nehody, nebylo pojištěno nebo nebylo zjištěno. Tento výklad mimoto umožňuje co nejlépe zajistit dodržování cíle spočívajícího v zaručení volného pohybu jak vozidel, která mají obvyklé stanoviště na území Unie, tak osob, které jimi cestují. Pouze při zajištění zvýšené ochrany případných poškozených dopravními nehodami způsobenými motorovými vozidly lze po členských státech žádat5, aby neprováděly systematickou kontrolu pojištění vozidel, která vstupují na jejich území z území jiného členského státu, což je zásadní pro zajištění tohoto volného pohybu.

12. Zatřetí Soudní dvůr upřesnil, že aby bylo vozidlo vyňato z pojistné povinnosti, musí být v souladu s použitelnou vnitrostátní právní úpravou oficiálně vyřazeno z provozu. I když registrace vozidla v zásadě dokládá jeho způsobilost k provozu, a tedy k tomu, aby bylo používáno jako dopravní prostředek, může být registrované vozidlo objektivně natrvalo nezpůsobilé k provozu z důvodu špatného technického stavu. Zjištění této nezpůsobilosti k provozu a zjištění ztráty jeho vlastnosti„ vozidla“ však musí být učiněno objektivně. V tomto ohledu sice výmaz registrace vozidla může představovat takové objektivní zjištění, nicméně unijní právo6 neupravuje způsob, jakým může být takové vozidlo legálně vyřazeno z provozu. Takové vyřazení proto může být podle použitelné vnitrostátní právní úpravy konstatováno jinak než výmazem registrace daného vozidla.

13. Žalovaný neměl v předmětnou dobu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které měl povinnost mít sjednáno po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno v registru motorových vozidel jako provozované (přičemž se nejednalo o případ, kdy by bylo zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, nebo doby, kdy by bylo vozidlo odcizené). Přestože je pravděpodobné, že žalovaný tak neučinil úmyslné a pojištění nesjednal jen proto, že nezaznamenal zpřísnění právní úpravy od 1. 1. 2018 a byl v domnění, že vozidlo nepojízdné a odstavené na soukromém pozemku nemusí být pojištěno, nic to nemůže změnit na tom, že vozidlo pojištěno být mělo. Protože žalobkyně zaslala žalovanému dle POPV výzvu k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“ ve lhůtě dle POPV, vzniklo jí podle POPV vůči žalovanému právo na úhradu uvedeného příspěvku ve výši denní sazby stanovené dle podle objemu válců uvedeného vozidla. Žalobkyně má také nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle téže vyhlášky. Protože žalovaný nesplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení dle , , a

14. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení ve výši 800 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle AT. Při stanovení výše odměny advokátky a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Dále pak odměna advokátky za 1 úkon právní služby (replika k vyjádření žalovaného k žalobě) po 1 860 Kč a související 1 náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle AT. Žalobkynina advokátka je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle k rukám žalobkyniny advokátky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.