Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 172/2021-50
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 8 743,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu s úrokem 0,25 % ročně z této částky od 3. 2. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 466,16 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, z částky 1 498,11 Kč od 4. 4. 2021 do zaplacení a z částky 1 535,73 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu s úrokem 0,25 % ročně z této částky od 3. 2. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 466,16 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, z částky 1 498,11 Kč od 4. 4. 2021 do zaplacení a z částky 1 535,73 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 743,37 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 2. 2021. Tvrdila, že žalovanému poskytla prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s denním úrokem 0,1 % a poplatkem za správu úvěru 1 260 Kč měsíčně ve třech splátkách. První splátka ve výši 2 852,16 Kč byla splatná dne 3. 3. 2021, druhá splátka stejné výše dne 3. 4. 2021 a poslední splátka 2 8541,80 Kč dne 3. 5. 2021. Rovněž byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně ohledně částky, s níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný nezaplatil ničeho, žalobkyně proto žádá zaplacení částky 8 546 Kč (součet dlužných splátek), úrok z prodlení a běžící úrok vždy z příslušné části jistiny dle splatnosti jednotlivých splátek) a smluvní pokuty 197,37 Kč (smluvní pokuta do 17. 5. 2021)
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že se s věřitelem dohodl na splátkách 3 000 Kč měsíčně, což žalobkyně posléze potvrdila.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř. “). Rozsudek pro uznání však nebylo možné vydat, neboť by tak bylo přiznáno plnění v rozporu s kogentním předpisem (§ 153a o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 99 o. s. ř. o. s. ř. ), jak vyplývá z odůvodnění níže.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že na základě smlouvy ze dne 2. 2. 2021 žalovaný obdržel dne 3. 2. 2021 částku 4 500 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s denním úrokem 0,1 % a poplatkem za správu úvěru 1 260 Kč měsíčně ve třech splátkách splatných 3. 3., 3. 4. a 3. 5. 2021. Pro případ prodlení byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně.
6. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ OZ“), tedy jako úvěr, a to jako úvěr spotřebitelský podle zákona č. 257/2016 , Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“).
7. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 3 odst. 2 písm. f) ZSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí zápůjční úrokovou sazbou úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru.
9. Podle § 110 odst. 1 ZSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
10. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo vrátit jistinu a zaplatit úrok. Úrok však byl sjednán způsobem nevyhovujícím požadavků zákona o spotřebitelském úvěru. Ten totiž„ zápůjční úrokovou sazbu“ definuje jako roční, nikoliv denní, týdenní nebo měsíční (§ 3 odst. 2 písm f/ ZSÚ). Smyslem tohoto ustanovení je zabránit klamavým praktikám, kdy úroková sazba se díky krátkému období, ke kterému je vztažena, zdánlivě jeví nízká, ale ve skutečnosti je velmi vysoká (v posuzované věci 0,1 % denně znamená 36,5 % ročně). Úroková sazba uvedená ve smlouvě tedy nebyla„ zápůjční úrokovou sazbou“ ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Absenci informace o„ zápůjční úrokové sazbě“ pak § 110 odst. 1 ZSÚ sankcionuje jednak nahrazením ujednané úrokové sazby sazbou ve výši repo sazby uveřejněné ČNB platnou ke dni uzavření smlouvy, jednak tím, že se nepřihlíží k dalším ve smlouvě ujednaným platbám.
11. Pro posuzovanou věc to má za následek, že namísto úroku 0,1 % denně se uplatní úrok 0,25 % ročně (taková totiž byla repo sazba ke dni 2. 2. 2021) a k jiným ujednaným platbám (např. ke smluvní pokutě, poplatku za správu úvěru) se nepřihlíží.
12. Žalovaný má tak povinnost vrátit jistinu a z ní zaplatit úrok 0,25 % ročně od 3. 2. 2021 do zaplacení. Z jistiny soud podle § 1970 OZ přiznal i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. – a to vždy z příslušné části jistiny ode dne následujícím po dni splatnosti jednotlivých částí jistiny, jak vyplývalo z žaloby.
13. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
14. Úspěch stran tedy byl víceméně stejný. Dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tedy nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z nich.
15. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako tří denní bez splátek, neboť uložená povinnost je nízká.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.