Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
7 C 170/2021-14
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 5 785,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 864,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 864,28 Kč od 5. 1. 2019 do zaplacení, částku 1 200 Kč a částku 2 921,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 921,20 Kč od 12. 12. 2018 do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 864,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 864,28 Kč od 5. 1. 2019 do zaplacení, částku 1 200 Kč a částku 2 921,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 921,20 Kč od 12. 12. 2018 do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 2 864,28 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy číslo uzavřené dne 15. 6. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou. Jednalo se pojištění motorového vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka. Žalobkyně se dále po žalované domáhala zaplacení částky 2 921,20 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného pojistné smlouvy číslo uzavřené dne 22. 8. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou. Zde se jednalo o pojištění motorového vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka. Žalobkyně dále po žalované požadovala úhradu částky 2 x 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávek, neboť se jednalo o smluvní vztahy mezi podnikateli.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaná.
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena výše uvedené pojistné smlouvy, na které ovšem žalovaná nehradila sjednané lhůtní pojistné, v důsledku čehož pojistná smlouva číslo zanikla ke dni 4. 1. 2019 a pojistná smlouva číslo zanikla ke dni 11. 12. 2018. Vzniklý nedoplatek na pojistném ze smlouvy smlouva číslo za období od 15. 9. 2018 do 4. 1. 2019 ve výši 2 864,28 Kč a na nedoplatek na pojistném ze smlouvy číslo za období od 22. 8. 2018 do 11. 12. 2018 ve výši 2 921,20 Kč žalovaná dosud žalobkyni neuhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky pojistného povinna hradit i žalobkyní nárokovaný zákonný úrok z prodlení z částky dlužného pojistného. Taktéž je povinna žalobkyni uhradit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1 200 Kč (tj. za každou z předmětných pojistných smluv), neboť se jednalo o závazkový vztah mezi podnikateli.
Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla a dále podle zákona číslo občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, a to dle ust. § 2779 a násl., otázku úroku z prodlení a výše nákladů na uplatnění pohledávky pak posuzoval podle ustanovení § 1970 tohoto právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
soudní poplatek ve výši 400 Kč,
odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 ve výši 3 x 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání soudu týkající se věci samé),
3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.