Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 244/2021-23
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 20 066 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 300 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky 10 766 Kč a úroku z prodlení z této částky, dále v rozsahu úroku ve výši 3 779,39 Kč za období od datum do datum, 23,72 % úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 2 962,37 Kč za období od datum do datum a 23,72 % úroku z prodlení z částky 5 578,17 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 300 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 10 766 Kč a úroku z prodlení z této částky, dále v rozsahu úroku ve výši 3 779,39 Kč za období od [datum] do [datum], 23,72 % úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 2 962,37 Kč za období od [datum] do [datum] a 23,72 % úroku z prodlení z částky 5 578,17 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem dne datum Částky 5 578,19 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 1 785,83 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 23,72 % smluvního úroku ve výši 2 962,37 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.
2. Dále se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení částky z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem dne datum Částky 8 000 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 4 702 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 23,72 % smluvního úroku ve výši 3 779,39 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
5. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovanou písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 6 000 Kč. Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 4 440 Kč složený z úroku ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Dále se žalovaná zavázala k zaplacení částky 174 Kč za zařazení do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova. Žalovaná se zavázala půjčku včetně poplatků splácet v 58 týdenních splátkách po 183 Kč od datum Tyto skutečnosti soud zjistil z předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaná však dosud půjčku nesplatil, zaplatila pouze 3 250 Kč.
6. V čl. 5 předmětné smlouvy je prohlášení o tom, že veškeré informace, které je úvěrující povinen zákazníkovi poskytnout v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, jsou zákazníkovi poskytnuty ve smluvních podmínkách, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Z čl. 7 smluvních podmínek soud zjistil, že zákazník prohlásil, že poskytl úvěrujícímu úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, a že úvěrující si s odbornou péčí posoudil schopnost zákazníka půjčku splácet, a to na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka. Z Karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaná má příjem: doplatek na bydlení ve výši 2 982 Kč, příspěvek na živobytí ve výši 4 530 Kč, státní sociální dávky ve výši 7 600 Kč, přídavky na děti ve výši 500 Kč. Mezi měsíční výdaje žalovaná vyplnila nájem ve výši 5 800 Kč, výdaje na domácnost ve výši 8 000 Kč. Věřitel měl od žalované k dispozici výměr podpory, nájemní smlouvu, blíže neurčené složenky (viz Karta zákazníka ze dne datum). Z Karty zákazníka soud rovněž zjistil, že žalovaná byla svobodná, měla 1 nezaopatřené dítě. Bydlela jako nájemník s partnerem.
7. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovanou písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 8 000 Kč. Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 5 920 Kč složený z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Dále se žalovaná zavázala k zaplacení částky 232 Kč za zařazení do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova. Žalovaná se zavázala půjčku včetně poplatků splácet v 58 týdenních splátkách po 244 Kč od datum Tyto skutečnosti soud zjistil z předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaná však dosud půjčku nesplatila, zaplatila pouze 1 450 Kč.
8. V čl. 5 předmětné smlouvy je prohlášení o tom, že veškeré informace, které je úvěrující povinen zákazníkovi poskytnout v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, jsou zákazníkovi poskytnuty ve smluvních podmínkách, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Z čl. 7 smluvních podmínek soud zjistil, že zákazník prohlásil, že poskytl úvěrujícímu úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, a že úvěrující si s odbornou péčí posoudil schopnost zákazníka půjčku splácet, a to na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka. Z Karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaná má příjem: doplatek na bydlení ve výši 2 980 Kč, příspěvek na živobytí ve výši 4 530 Kč, státní sociální dávky ve výši 7 600 Kč, přídavky na děti ve výši 500 Kč, příjem přítele ve výši 12 000 Kč. Mezi měsíční výdaje žalovaná vyplnila nájem ve výši 5 800 Kč, výdaje na domácnost ve výši 12 000 Kč, splátky úvěru ve výši 800 Kč. Věřitel měl od žalované k dispozici výměr podpory, nájemní smlouvu, blíže neurčené složenky (viz Karta zákazníka ze dne datum). Příjem přítele byl osvědčen podpisem přítele. Z Karty zákazníka soud rovněž zjistil, že žalovaná byla svobodná, měla 1 nezaopatřené dítě. Bydlela jako nájemník s partnerem.
9. V důsledku fúze sloučením se dne datum stala právním nástupcem původního věřitele společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalovaných pohledávek na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum).
10. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitel právnická osoba uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o půjčce, a to dne datum a dne datum. Před uzavřením smluv žalovaná sdělila původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčila, pokud jde o příjmy, pouze výši poskytované státní podpory a sociálních dávek, nikoli již další příjem v tvrzené výši 12 000 Kč (půjčka ze dne datum). Půjčky měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky. Žalovaná dosud půjčky včetně poplatků nesplatila v rozsahu výše uvedeném.
11. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.
12. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
13. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
14. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
15. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětné smlouvy o zápůjčce jsou spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.
16. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
18. Podle §1 věta druhá z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv o zápůjčce se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
19. Podle §9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
20. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb., Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010, je správný."
21. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
22. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích."
23. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření uvedených smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení. V případech obou smluv bylo zjištěno, že jediným osvědčeným příjmem žalované byly sociální dávky, resp. dávky státní sociální podpory. Existence státní dávky svědčí minimálně o nedostatečné možnosti žalované zabezpečit sebe bez potřeby pomoci státu. Žalovaná v době poskytnutí obou půjček byla příjemcem příspěvku na živobytí, byla proto v hmotné nouzi a pobírala dávku odvíjející se od životního a existenčního minima. Dále je třeba uvést, že v případě smlouvy o půjčce ze dne datum původní věřitel neměl k dispozici potvrzení o dalším příjmu žalované ve výši 12 000 Kč, který výrazně navýšil její celkový měsíční příjem.„ Podpis přítele“, který měl existenci tohoto příjmu osvědčit, není zcela jistě objektivním podložením uvedeného příjmu. Bez tohoto příjmu by zjevně výdaje žalované za měsíc přesahovaly její měsíční příjmy.
24. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§9 z. o spotřebitelském úvěru).
27. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
28. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Žalovaná obdržela na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum celkem částku 6 000 Kč, z níž dobrovolně uhradila částku 3 250 Kč (Nárok 2 čl. V. žaloby). Žalovaná obdržela na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum celkem částku 8 000 Kč, z níž dobrovolně uhradila částku 1 450 Kč (Nárok 1 čl. V.).
31. Celkem tak žalovaná obdržela na základě uvedených smluv o zápůjčce částku 14 000 Kč, z níž uhradil částku celkem 4 700 Kč. Žalovaná se s ohledem na výše uvedené bezdůvodně ke dni rozhodnutí obohatila o částku ve výši 9 300 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.
32. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
33. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
34. Podle §573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
35. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo žalované doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaná byla v tomto oznámení vyzvána k úhradě dlužné částky z obou žalovaných smluv do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum). Žalovaná je v souladu s výše uvedeným v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od datum. Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení zamítnut.
36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
37. Původně byla žalovaná částka 20 066 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 9 300 Kč, tj. v rozsahu 46 % původního předmětu řízení. Žalovaná byla úspěšný v rozsahu 54 % předmětu řízení, náležel by jí tak nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 8 % (54 % - 46 %). Ze spisu však bylo zjištěno, že žalované náklady řízení dosud nevznikly, a proto soud rozhodl v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.