Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 168/2021-12
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 252,39 Kč od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 252,39 Kč od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalované na zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu neuhrazených rozhlasových poplatků předepsaných zákonem č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce), resp. ohledně tohoto potupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) – žalovaná.
Soud při svém rozhodování vycházel ze žalobcem předložených listinných důkazů a nezpochybněných tvrzení uvedených v žalobě. Na základě těchto důkazů soud učinil závěr, že žalovaná se stala držitelkou rozhlasového přijímače a jako poplatník rozhlasového poplatku se přihlásila do příslušné evidence. Přesto dosud nedostála své povinnosti vyplývající ze shora uvedeného, totiž řádně platit rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně, na kterém za období měsíců leden 2018 až prosinec 2020 dluží celkově částku 1 620 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou rozhlasových poplatků jako peněžitého plnění, je povinna kromě samotné dlužné částky rozhlasových poplatků uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení.
Po právní stránce soud posuzoval věc podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, zejména podle ust. § 7 a 10 tohoto zákona. Otázku úroku z prodlení pak soud posuzoval podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014 ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ust. § 150 o. s. ř. o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal. Soud tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku, a to ve výši 400 Kč. Žalobce, jako účastník řízení, který nebyl v řízení zastoupen, ani neprokázal výši vynaložených nákladů, má právo na náhradu nákladů řízení v paušální výši, a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož platí, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen anonymizováno podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Co se týče výše takové paušální částky, ta se v daném případě řídí § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , tedy je stanovena ve výši 100 Kč za jeden úkon vymezený v § 1 odst. 3 cit. vyhlášky. Soud proto žalobci přiznal i částku 200 Kč za dva úkony, a to za předžalobní výzvu a za podání žaloby. Celkem soud přiznal žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč (výrok II.).
Lhůta k úhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.