Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 165/2021-41
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 450,33 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 450,33 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč do 3 dnů
od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 450,33 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč jakožto smluvní pokuty za nevrácení přijímacího zařízení anonymizováno 6 slov (dále též„ zařízení“) předaného jí její právní předchůdkyni společnosti právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“ nebo„ právní předchůdce žalobkyně“), které žalovaná převzala dne 17. 10. 2016 a které byla povinna právnímu předchůdci žalobkyně vrátit nepoškozené a funkční do 14 dnů od ukončení smlouvy, což neučinila a dále zaplacení částky 450,33 Kč jakožto poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku vyúčtovaných služeb.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná uzavřeli dne 19. 9. 2014 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované sjednané služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu.
5. Součástí smlouvy byl sjednán také pronájem poskytnutého zařízení – modemu, a to za částku 70 Kč měsíčně. Dne 17. 10. 2016 provedl právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou instalaci zařízení anonymizováno 6 slov (fakticky šlo výměnu dříve poskytnutého modemu), což žalovaná stvrdila svým podpisem na zakázkovém listě.
6. Žalovaná se dále zavázala uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud po skončení smlouvy nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku, a to dle čl. 7 a 7.6 všeobecných podmínek (dále jen„ VOP“), které byly nedílnou součástí smlouvy. Dle čl. 7 věty první VOP je zákazník povinen do 14 dnů po ukončení smlouvy vrátit společnosti pronajaté zařízení. Dle čl. 7 VOP v případě nevrácení přijímacího zařízení řádně a včas je společnost oprávněna naúčtovat zákazníkovi smluvní pokutu dle ceníku. Žalovaná prohlásila, že se seznámila s VOP, tyto obdržela a bere na vědomí, že jsou součástí smlouvy.
7. Dle ceníku činí smluvní pokuta požadovaná v případě, že přijímací zařízení (není vráceno včas a v pořádku dle písm. f) Smlouvy a čl. 7 VOP, činí 2 000 Kč.
8. Fakturou splatnou dne 20. 11. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalované nedoplatky na minulá období částkou 3 464,86 Kč včetně poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč dle ceníku.
9. Odstoupením od smlouvy ze dne 6. 12. 2018 právní předchůdce žalobkyně od shora uvedené Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ke dni 20. 12. 2018 odstoupil z důvodu neplacení poskytovaných služeb. Současně žalovanou vyzval k vrácení poskytnutého zařízení, a to nejpozději do 3. 1. 2019 a dále žalovanou upozornil na to, že pokud tak neučiní, vyúčtuje jí smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč.
10. Žalovaná ale ničeho neuhradila ani právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 12. 5. 2020 zaslanou jí téhož dne poštou.
11. právnická osoba, IČO, zanikla v důsledku fúze sloučením společností právnická osoba, a právnická osoba, jako zanikajících společností, se společností právnická osoba, jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1. dubna 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky.
12. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
13. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
14. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
15. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
16. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu podle zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala řádně a včas hradit ceny za poskytované služby. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dále uzavřeli smlouvu o nájmu dle § 2201 a násl. o. z., dle níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované dvě přijímací zařízení k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala za ně platit sjednané nájemné ve výši 70 Kč měsíčně. Žalovaná nesplnila svou povinnost, když řádně a včas nehradila ceny za poskytované služby a za pronájem zařízení, a proto právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil.
17. Dále dle čl. 7 VOP, které tvořily stejně jako ceník společnosti v souladu s § 1751 odst. 1 o. z. nedílnou součást smlouvy, byla žalovaná povinna po skončení právního vztahu vrátit společnosti poskytnutá zařízení. Smluvní strany si pro případ nevrácení zařízení sjednaly v čl. 7 VOP právo společnosti účtovat žalované smluvní pokutu dle ceníku, tj. v tomto konkrétním případě ve výši 2 000 Kč za každé zařízení, přičemž právo požadovat smluvní pokutu bylo rovněž uvedeno ve smlouvě samotné v posledním odstavci před podpisy smluvních stran.
18. Ačkoliv jsou soudu známy závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , ohledně neplatnosti smluvní pokuty sjednané ve všeobecných obchodních podmínkách, má soud za to, že uvedené závěry na tento konkrétní případ nedopadají, neboť právo na smluvní pokutu bylo sjednáno nejen ve VOP, ale rovněž ve smlouvě samotné.
19. V daném případě smluvní vztah zanikl ke dni 20. 12. 2018 na základě odstoupení od smlouvy ze strany právního předchůdce žalobkyně pro neplacení sjednaných cen žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k vrácení poskytnutého zařízení do 3. 1. 2019. Jelikož žalovaná zařízení nevrátila, byla povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácené zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná smluvní pokutu dobrovolně neuhradila, zavázal ji soud – při shledání oprávněnosti žalobního návrhu – k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč svým rozhodnutím.
20. Dalších 450,33 Kč je pak žalovaná žalobkyni povinna uhradit jako poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku (uvedený poplatek dle ceníku činil 500 Kč, z čehož ale žalobkyně po žalované požadovala právě jen částku 245,33 Kč a soud byl jejím návrhem vázán.
21. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.).
22. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 500 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).
23. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného v minulosti podala více žalob sepsaných a ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (v roce 2021 bylo do rejstříku„ C“ zdejšího soudu zapsáno zatím 20 takových žalob) s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.
24. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.