Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 197/2021-27
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 494 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 294 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 8,25 % ročně z částky 4 294 Kč za dobu od 27. 7. 2020 do zaplacení, to vše
do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. V části žaloby, kdy se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 20. 8. 2020
do zaplacení, soud žalobu zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 514 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 294 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 294 Kč za dobu od 27. 7. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V části žaloby, kdy se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 20. 8. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 514 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení
částky 4 494 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o dodávce energií
ze dne 8. 8. 2016 dodala žalovanému elektřinu, kterou mu vyúčtovala fakturou číslo vystavenou na částku 5 294 Kč a splatnou dne 26. 7. 2020. Žalovaný jí na tuto fakturu uhradil jen částku 1 000 Kč a zbytek, tj. částku 4 294 Kč jí stále dluží. Dále žalovanému vystavila fakturu
číslo vystavenou na částku 200 Kč a splatnou dne 19. 8. 2020. Žalovaný jí na tuto fakturu neuhradil nic. Shora uvedené částky jí žalovaný neuhradil ani na předžalobní výzvu
ze dne 23. 2. 2021.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ani jeden z účastníků se k nařízenému jednání nedostavil, soud jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav: žalobkyně a žalovaný spolu
dne 8. 8. 2016 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí pro zákazníky kategorie D, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu pro jeho vlastní potřebu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu elektřiny a související služby do odběrného místa obec a číslo, obec (viz cit. smlouva). Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky účinné k okamžiku sjednání smlouvy (viz cit. smlouva a VOP) V období
od 20. 11. 2019 do 17. 6. 2020 dodala žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu za 5 294 Kč, na zálohách neuhradil žalovaný nic, takže k úhradě mu zbývala částka
5 294 Kč, kterou mu žalobkyně vyúčtovala řádnou fakturou číslo splatnou
dne 26. 7. 2020 (viz cit. faktura včetně příloh). Žalovaný na tuto fakturu uhradil žalobkyni jen
částku 1 000 Kč a zůstává tak žalobkyni částku 4 294 Kč dlužen (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Dále žalovanému vystavila fakturu číslo znějící na částku 200 Kč a splatnou
dne 19. 8. 2020, podle které mělo jít o poplatek za vystavení upomínky (viz cit. faktura včetně příloh). Z této faktury ale není zřejmé, proč byla vystavena právě v této výši a chybí k ní jakákoliv skutková tvrzení i důkazní návrhy žalobkyně.
6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem
a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
7. Z hlediska právního posouzení byl soud veden následujícími úvahami: žalobkyně v řízení prokázala, že účastníci spolu dne 8. 8. 2016 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí pro zákazníky kategorie D, tedy smlouvu podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Práva a povinnosti stran této smlouvy pak byly podrobně upraveny v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a cena vycházela
z ceníku. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrního místa elektřinu a zajistit vlastním jménem a na vlastní účet přepravu elektřiny a další s tím spojené služby a žalovaný se v této smlouvě zavázal zaplatit za uskutečněnou dodávku elektřiny sjednanou cenu dle ceníku. V období od 20. 11. 2019 do 17. 6. 2020 dodala žalobkyně žalovanému
do sjednaného odběrného místa elektřinu, kterou mu vyúčtovala fakturou číslo vystavenou na částku 5 294 Kč a splatnou dne 26. 7. 2020. Žalovaný jí na tuto fakturu uhradil jen částku 1 000 Kč a zbytek, j. částku 4 294 Kč jí stále dluží. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 294 Kč je tedy důvodný. K tomu soud ještě poznamenává, že pokud žalovaný žalobkyni tyto faktury uhradil, bylo na něm, aby toto tvrdil a prokazoval, což se ale nestalo.
8. Splatnost ceny za dodanou elektřinu byla stanovena na základě fakturace, což v případě shora uvedené faktury číslo znamená, že tato měla být uhrazena do 26. 7. 2020. Ode dne následujícího po takto stanoveném datu splatnosti se žalovaný dostal s úhradou částky 4 294 Kč do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. Podle § 1970 občanského zákoníku je sazba úroku z prodlení stanovena prováděcím předpisem, a to nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. a činí 8,25 % ročně. Soud tedy kromě částky 4 294 Kč vyhověl žalobě, i pokud jde o úroky z prodlení z částky 4 294 Kč od 27. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (výrok I.).
9. Pokud jde o fakturu číslo vystavenou na částku 200 Kč a splatnou dne 19. 8. 2020, tak jak je uvedeno již shora, z této faktury není zřejmé, proč byla vystavena právě v této výši a chybí k ní jakákoliv skutková tvrzení i důkazní návrhy žalobkyně. K samotnému jednání se pak žalobkyně, ani její zástupce nedostavili, takže ani nemohli být soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzvání k doplnění tvrzení a navržení důkazů. V této části žaloby tedy žalobkyně neprokázala důvodnost svého nároku. V části žaloby, kdy se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 20. 8. 2020 do zaplacení, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
10. Při rozhodování o nákladech řízení vyšel soud z toho, že žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen v nepatrné části a přiznal jí náklady řízení v plné výši (§ 142 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování žalobce advokátem, která byla určena dle § 11 odst. 1, odst. 2 a § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a spočívá v odměně
za 2,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá předžalobní výzva) à 1 000 Kč ve výši 2 500 Kč, v náhradě hotových výdajů 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč a v 21 % DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést z odměny a náhrad ve výši zbývajících 714 Kč Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 4 514 Kč (výrok III.).
11. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní, když podmínky pro stanovení lhůty jiné, soud v daném případě neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.