Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 47/2021-221
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 111,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 111,92 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 6. 9. 2015 do 5. 12. 2018 ve výši 196,74 Kč a za období od 6. 12. 2018 do 4. 2. 2020 ve výši 1 195,79 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 5 111,92 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 111,92 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 290 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 111,92 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 6. 9. 2015 do 5. 12. 2018 ve výši 196,74 Kč a za období od 6. 12. 2018 do 4. 2. 2020 ve výši 1 195,79 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 5 111,92 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 111,92 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 290 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 10. 3. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 111,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 6. 9. 2015 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. GNN083245418, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 60 splátek po 211,98 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky poskytování hotovostních úvěrů v mBank a Sazebník poplatků. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, kdy zadáním autorizačního kódu žalovaný potvrdil souhlas s uzavřením smlouvy. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, neboť neuhradil splátky za měsíce číslo, a žalobkyně proto dopisem ze dne 16. 11. 2018 odstoupila od smlouvy, čímž se stal celý dluh ke dni 5. 12. 2018 splatný. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 5 111,92 Kč, neuhrazeného smluvního úroku z jednotlivých splátek kapitalizovaného ke dni splatnosti dluhu ve výši 196,74 Kč, neuhrazený úrok od data splatnosti dluhu do 4. 2. 2020 ve výši 1 195,79 Kč, úroku ve výši 9,9 % ročně z částky
5 111,92 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 5 111,92 Kč
od 5. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.
4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 9. 2015 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut téhož dne úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet u žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 211,98 Kč, přičemž každá splátka zahrnovala splátku jistiny a úroků. Roční úroková zápůjční sazba byla stanovena ve výši 9,9 %. Žalovaný na jistinu úvěru uhradil pouze částku 4 888,08 Kč, když poslední splátku jistiny uhradil dne 10. 8. 2018. Žalobkyně dopisem ze dne
16. 11. 2018 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení výzvy, s tím, že pokud žalovaný neuhradí ničeho, považuje se tento dopis za odstoupení od smlouvy o úvěru. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dne 19. 2. 2020.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
8. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
9. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:
V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 6. 9. 2015 úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného vedený u žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách zahrnujících rovněž sjednaný úrok ve výši 9,9 % p.a. Jelikož žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému, bylo dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že úvěr žalobkyni nad rámec jí tvrzený uhradil, případně že dluh zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 5 111,92 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jejichž výši soud rovněž shledal oprávněnou a zákonu neodporující. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako obecnou třídenní.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 11 290 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V dané věci náklady žalobkyně zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši
400 Kč, odměnu advokáta ve výši 7 500 Kč podle § 7 , § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 1 500 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva, účast při jednání dne 13. 7. 2021 a dne 19. 8. 2021), paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů ve výši 5 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 1 890 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 11 290 Kč, a to v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Odměnu za vyjádření na výzvu soudu ze dne
9. 6. 2021, jež si zástupce žalobkyně vyčíslil, soud žalobkyni nepřiznal, neboť uvedené podání bylo„ pouhým“ doplněním tvrzení na výzvu soudu z důvodu, že tvrzení obsažená v žalobě byla nedostatečná pro rozhodnutí ve věci samé. Uvedený nedostatek žalobních tvrzení, který bylo nutné v řízení odstranit, tak nelze přičítat k tíži žalovaného, tedy nelze žalovanému uložit povinnost nahradit žalobkyni náklady vynaložené na úkon právní služby, jímž doplnila svá nedostatečná žalobní tvrzení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.