Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
24 C 173/2021-53
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 2 719,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 719,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 719,73 Kč od 25. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 719,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 719,73 Kč od 25. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 2 719,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu poskytnutého spotřebitelského úvěru žalované ve výši 1 300 Kč dle smlouvy o úvěru ze dne 24. 4. 2019 uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba jakožto nebankovním subjektem, a to prostřednictvím webových stránek webová adresa po původní registraci žalované a jí podané žádosti o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované byla žalobkyní tato částka žalované vyplacena ve prospěch jejího bankovního účtu č. bankovní účet. V rámci uzavřené smlouvy se žalovaná zavázala částku 1 300 Kč vrátit nejpozději dne 24. 5. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 419,73 Kč, kterou však žalobou žalobkyně uplatňuje ve výši před slevou z důvodu porušení platebních povinností, to vše v celkové výši 2 719,73 Kč, když žalovaná doposud ničeho nezaplatila. Žalovaná nereagovala plněním ani po upomínání k úhradě dluhu. Z důvodu prodlení požaduje žalobkyně zaplatit kromě jistiny i zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení pohledávky. Žalobkyně se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 stala právním nástupcem žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci:
právnická osoba a žalovaná uzavřeli elektronickou formou dne 24. 4. 2019 smlouvou o úvěru č. označení úvěrové smlouvy (1), na jejímž základě poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 1 300 Kč za poplatek 542,23 Kč (po slevě) / 1 419,73 Kč (před slevou), žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději dne 24. 5. 2019, přičemž poplatek přestavuje náklady vzniklé v souvislosti s poskytnutím úvěru, věřitel pro případ řádného a včasného plnění povinností dlužníkem je oprávněn přiznat dlužníkovi slevu z uvedeného poplatku. Věřitel převedl ze svého účtu dne 24. 4. 2019 bezhotovostním převodem úvěrovou částku 1 300 Kč ve prospěch účtu žalované č. bankovní účet, žalovaná však doposud svoji povinnost nesplnila, jistinu ani poplatky nezaplatila. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2021 k zaplacení uplatněné pohledávky s odkazem na úvěrovou smlouvu označení úvěrové smlouvy (2) v uvedeném znění byla žalovaná též přípisem právnická osoba ze dne 2. 2. 2021 uvědomena o postoupení pohledávky této specifikované pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2020 Ani z žalobkyní přiložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 se z přílohy této smlouvy nepodává, že by popsaná pohledávka vůči žalované byla předmětem tohoto postoupení. Žalovaná svoji platební povinnost doposud nesplnila, a to ani na základě předžalobní výzvy.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
6. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná.
14. Jednáním společnosti právnická osoba a žalované došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. označení úvěrové smlouvy (1) ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 občanského zákoníku za tvrzení, že věřitel tak učinil po řádném prošetření úvěruschopnosti klienta, což však nikterak nebylo v řízení doloženo, když uvedený věřitel plnil svou povinnost z uzavřené smlouvy poskytnutím peněžních prostředků žalované ve prospěch jejího účtu, a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky věřiteli vrátit v dohodnuté době včetně sjednané odměny za poskytnutí finančních úvěrových prostředků v souladu se zákonem, což žalovaná neučinila. V daném řízení by tedy bylo na žalované, aby tvrdila a případně označila důkazy k prokázání skutečnosti, že úvěrovému věřiteli na čerpaný úvěr tyto částky uhradila. Nicméně naopak samotná žalobkyně nedoložila důkazy, kterými by prokázala svojí aktivní legitimaci ve sporu. Žalobkyně sice soudu doložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021, v níž však není obsažena pohledávka vzniklá za žalovanou, aktivní legitimaci žalobkyně soud nebyl schopen dovodit ani z oznámení o postoupení pohledávky zaslaného dne 2. 2. 2021 žalované, když i tento úkon musí obsahovat zcela konkrétní údaje, z nichž by bylo možné dovodit, že skutečně byla příslušná pohledávka postoupena na postupníka, což by s odkazem na hmotněprávní úpravu bylo zcela dostačující pro vznik povinnosti žalované plnit platební povinnost žalobkyni. Nicméně ani uvedené oznámení o postoupení pohledávky neobsahovalo shora popsané označení smlouvy o úvěru, dokonce označovalo odchylné označení úvěrové smlouvy a dokonce i smlouvy o postoupení pohledávek s odkazem na datum 14. 12. 2020. Výše označené pohledávky vůči žalované není taktéž schopná nad rámec uvedených skutečností identifikovat závazek vzniklý mezi žalovanou a postupitelem, když navíc oznámení o postoupení pohledávky je datováno dnem 2. 2. 2021, přičemž dle tvrzení žalobkyně měla být postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni až smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. S ohledem na uvedené závěry tedy soud uzavírá, že především samotná žalobkyně neprokázala svoji aktivní legitimaci vést uvedený spor, tudíž nemohla být ani úspěšná. Z tohoto důvodu soud žalobu žalobkyně v plném rozsahu zamítnul.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaná byla sice zcela úspěšná, nicméně dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.