Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 97/2021-17
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 5 637,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci
a) částku 2 254,88 Kč
- s 8,05% p.a. úrokem z prodlení z částky 2 254,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení,
-s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 779,28 Kč,
-s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 011,20 Kč,
-s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč,
b) částku 3 382,32 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku 2 254,88 Kč - s 8,05% p.a. úrokem z prodlení z částky 2 254,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, -s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 779,28 Kč, -s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 011,20 Kč, -s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč, b) částku 3 382,32 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobce, podanou u soudu dne 26. 4. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 2 254,88 Kč s 8,05% p. a. úrokem z prodlení z částky 2 254,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 779,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 011,20 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč a částku 3 382,32 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala dne 15. 6. 2015 o poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč a uvedla příjem 13 000 Kč a výdaje 6 400 Kč, dále uvedla, že je zaměstnaná, vdaná, bydlí ve vlastním bydlení a předložila údajně výplatní pásky, pracovní smlouvu, občanský průkaz a řidičský průkaz. Nic dalšího uvedeno není, na tomto základě žalobce zhodnotil, že žalovaná je schopna úvěr splácet.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 6. 2015 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu číslo na základě které měl právní předchůdce žalobce žalované vyplatit částku 14 000 Kč a ta se zavázala zaplatit tuto částku, včetně navýšení, celkem měla zaplatit 25 452 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru 5 600 Kč, úrok 1 348 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 004 Kč, inkaso plateb 3 500 Kč), částku měla zaplatit ve 14 měsíčních splátka po 1 818 Kč, první splátka do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka dne 15. 8. 2016.
6. Žalovaná zaplatila na dluh dle sdělení žalobce částku 21 638 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem s datem 18. 1. 2021, výzva k zaplacení byla žalované zaslána dne 8. 2. 2021 doporučeně.
8. Předžalobní výzva byla žalované zaslána s datem 15. 3. 2021 doporučeně.
9. V žalobě žalobce uvedl, že schopnost žalované splácet byla ověřena ze základních údajů o osobě žalované, dále dalšími údaji o její finanční situaci, jako údaj o zaměstnání, ostatní finanční závazky, výše měsíčních příjmů a výdajů a na dokumentu jsou vyznačeny listiny, kterými byly tyto skutečnosti ověřovány, listiny však doloženy nebyly.
10. Z předložených důkazů soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná obdržela částku 14 000 Kč, měla zaplatit částku 25 451 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 818 Kč. Žalobce nedoložil, jakým způsobem byla částka 14 000 Kč žalované vyplacena.
11. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
15. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Vzhledem k datu uzavření smlouvy - 15. 6. 2015 se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016.
20. Podle § 9 odst. 1 a 3 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
21. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008 /48/, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.
22. Žalovaná má v tomto smluvím vztahu postavení spotřebitele a proto vedle ujednání uzavřených ve smlouvě, dopadají na tento závazek také zákonná ustanovení § 1810 a následujících občanského zákoníku, které regulují spotřebitelské smlouvy. Dle žalobce žalovaná zaplatila žalobci částku 21 638 Kč. Když dluh nesplácela řádně a včas žalobce využil svého práva a dlužnou pohledávku zesplatnil. Žalovaná tvrzení žalobce nezpochybnila. Soud má za to, že žalobce nepostupoval řádně, když neposoudil s odbornou péči schopnost žalované splácet. Pouhé zjištění jaké má žalovaná příjmy, že je vdaná, bydlí ve vlastním bydlení, přičemž tyto skutečnosti žalovaná ničím nedoložila, nemůže vést k závěru, že si žalobce řádně ověřil, že je žalovaná schopna předmětný úvěr splácet. Žalobce si ani z dostupných rejstříků neověřil, zda má žalovaná jiné dluhy. Pokud by žalobce přistupoval k uzavření smlouvy s odbornou péčí, musel by dospět k závěru, že u žalované nelze důvodně očekávat, že bude schopna úvěr splácet již jen porovnáním jejich příjmů a výdajů. Soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaná si od žalobce půjčila částku 14 000 Kč, zaplatila 21 638 Kč, tudíž zbývá doplatit 0 Kč, neboť uzavřenou smlouvu soud považuje za absolutně neplatnou a žalobce by měl nárok na přiznání částky pouze z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná zaplatila žalobci víc, než jakou částku jí žalobce zapůjčil. S ohledem na tyto skutečnosti byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná.
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu neúspěšný, žalovaná byla zcela úspěšná, k jednání se nedostavila, náklady řízení jí tak prokazatelně nevznikly, proto výrok o nákladech řízení je tak negativní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).