Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 15/2021-46
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem ve výši částka s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr„ v konečné výši částka“, a že úvěr měl být splacen nejpozději do datum, žalovaný jej však nesplatil. Dále uvedla, že úvěr byl poskytován„ z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet“. Dále uvedla, že žalovaný byl upomínán o splacení úvěru a že pohledávka za žalovaným jí byla postoupena její uvedenou právní předchůdkyní na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Dále uvedla, že vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby dne datum.
2. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mimo jiné, jakým konkrétním způsobem její právní předchůdkyně identifikovala při uzavírání tvrzené smlouvy žalovaného a na základě čeho lze usuzovat, že právě žalovaný projevil vůli tvrzenou smlouvu uzavřít, a dále aby uvedla, jakou konkrétní částku a kdy její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila. Tuto výzvu k doplnění obsahově obdobnou poučení, které by poskytl při ústním jednání, soud žalobkyni sdělil již před ústním jednáním (usnesením ze dne 27. 5. 2021, č. j. 33 C 15/2021 -38, doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne datum), žalobkyně tedy mohla a měla předpokládat, že její skutková tvrzení a předložené důkazy nejsou být pro vyhovění žalobě dostatečné. Soud ji zároveň upozornil, že pokud svá tvrzení nedoplní či nenavrhne důkazy potřebné pro prokázání svých tvrzení, vystavuje se nebezpečí, že bude ve sporu zcela či zčásti neúspěšná. Žalobkyně k této výzvě soudu neuvedla ani nepředložila nic. Z ústního jednání soudu se omluvila, soud ji tudíž nemohl (fakticky znovu) poučit o nedostatečnosti jejích skutkových tvrzení a důkazních návrhů podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. při ústním jednání.
3. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
4. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Předně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela tvrzenou smlouvu. Soud k důkazu provedl k tomu předložené listin y (text smlouvy o revolvingovém úvěru, obchodních podmínek, informací o spotřebitelském úvěru a listin y označené jako„ platební informace“), ze žádné z těchto – nikým nepodepsaných – listin však nebylo možno zjistit žádný projev vůle žalovaného k uzavření tvrzené smlouvy. Jak již bylo uvedeno výše, k výzvě ze strany soudu, aby uvedla, jakým konkrétním způsobem její právní předchůdkyně identifikovala při uzavírání tvrzené smlouvy žalovaného a na základě čeho lze usuzovat, že právě žalovaný projevil vůli tvrzenou smlouvu uzavřít, žalobkyně nic neuvedla a nedoplnila.
6. Vzhledem k tomu se soud již nezabýval tím, zda byly prokázány skutkové okolnosti svědčící o splnění povinností podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, zejména posuzování úvěruschopnosti žalovaného, neboť jestliže nebylo vůbec prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo by takové zkoumání nadbytečné. Nad rámec řečeného lze nicméně uvést, že žalobkyně k tomu žádné důkazy nepředložila ani neoznačila.
7. Soud dále shledal, že skutková tvrzení žalobkyně ohledně čerpání úvěru byla nedostatečná, neboť žalobkyně netvrdila, jakou konkrétní částku a kdy její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila. Pouze obecně uvedla, že žalovaný čerpal úvěr v konečné výši žalované částky, ovšem z jí předložené listin y (označené jako„ platební informace“) plynulo, že jistina tvrzeného úvěru byla dost možná nižší (částka). Žalobkyně však nepředložila ani neoznačila žádné důkazy, z nichž by plynulo, že žalovanému byla jakákoli částka (ať již v žalované výši, nebo nižší) vyplacena. Soud provedl žalobkyní navržený důkaz vyžádáním sdělení právnická osoba, kterým bylo prokázáno, že žalovaný byl k datu datum a rovněž ke dni datum majitelem účtu č. bankovní účet. Jelikož však nebylo prokázáno, že na uvedený účet byly právní předchůdkyní žalobkyně zaplaceny nějaké finanční prostředky, nebylo možno mít za prokázané, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně cokoli obdržel.
8. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek (prokázáno touto smlouvou) a že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě před podáním žaloby (prokázáno výzvou ze dne datum a podacím lístkem k ní).
9. Žádné další důkazy soud neprovedl, neboť nebyly navrženy, ani z obsahu spisu nevyplynuly.
10. Po skutkové stránce tedy soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, ani že žalovanému poskytla jakékoli finanční prostředky. Vzhledem k tomu dospěl k právnímu závěru, že nevznikla pohledávka, která měla být předmětem postoupení na žalobkyni, a žalovaný ani nemůže být v prodlení s jejím zaplacením. S ohledem na to nebylo možno žalobě ani zčásti vyhovět, a to ani podle právní úpravy úvěru (§ 2395 a násl. o. z.), ani bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.).
11. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.