Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 88/2021-63
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 194 127 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 122 256 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 210,66 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 122 256 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 871 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 524,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 437,21 Kč, spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 22 526 Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 144 782 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 764 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 122 256 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 210,66 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 122 256 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 871 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 524,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 437,21 Kč, spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 22 526 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 144 782 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 764 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 194 127 Kč spolu s úrokem ve výši 7 437,21 Kč a dále ve výši 18,87% ročně z částky 144 782 Kč za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 734,77 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 144 782 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdce žalobkyně (původního věřitele) společnosti právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, podle které byla žalovanému bezhotovostně na účet poskytnuta částka 150 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 164 928 Kč a poplatkem 18 000 Kč byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit v 36 měsíčních splátkách po 9 248 Kč počínaje datum, poslední splátka byla stanovena na datum. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného předchůdce žalobkyně dluh zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Dosud žalovaný zaplatil částku 27 744 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 18,87 % ročně. Žalobkyně vyčíslila dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 144 782 Kč, na dlužných úhradách za služby 49 345 Kč, na úroku částku 7 437,21 Kč, na úroku z prodlení částku 2 734,77 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listin y nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO. Podle této smlouvy se předchůdce žalobkyně zavázala bezhotovostně převést na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku 150 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s úrokem 164 928 Kč a poplatkem ve výši 18 000 Kč, tj. celkem 332 928 Kč, v 36 měsíčních splátkách po 9 248 Kč.
4. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že datum splatnosti první splátky bylo stanoveno na datum a poslední na datum.
5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že je svobodný, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u právnická osoba, IČO a má příjmy ve výši 40 985 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 4 000 Kč měsíčně, osobní výdaje 3 410 Kč měsíčně, splátky úvěrů 15 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje 1 000 Kč měsíčně, celkem 23 410 Kč měsíčně.
6. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne datum bylo zjištěno, že je žalovaný zaměstnán u právnická osoba, IČO jako řidič od datum a za období datum až datum měl průměrný čistý příjem 121 577 Kč a za poslední kalendářní měsíc datum až datum měl čistý příjem 40 729 Kč.
7. Z potvrzení o provedení transakce právnická osoba soud zjistil, že dne datum poukázal předchůdce žalobkyně na číslo účtu bankovní účet částku 150 000 Kč.
8. Z výzvy k úhradě spotřebitelského úvěru před jeho zesplatněním ze dne 26. 2 2020 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných splátek do 30 dnů, jinak se stane splatným celý závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo.
9. Dále bylo zjištěno, že dne datum podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému (zjištěno z průvodky k předávanému souboru od podatele).
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo byla předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, postoupena žalobkyni.
11. Z listin y označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti právnická osoba, adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni.
12. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy číslo to do datum.
13. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.
14. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne datum s předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které mu na jeho účet předchůdce žalobkyně bezhotovostně zaslal 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu spolu s úrokem a poplatkem, to vše ve výši 332 928 Kč vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 9 248 počínaje dnem datum, ten však zaplatil pouze 27 744 Kč. Žalovaný byl od datum zaměstnán jako řidič a za období datum až datum měl průměrný čistý příjem 121 577 Kč za měsíc datum až datum měl čistý příjem 40 729 Kč. Poprvé byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu ve výzvě k úhradě dluhu před zesplatněním, která byla odeslána na adresu žalovaného dne datum. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne datum. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
18. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
24. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.
25. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, sp. zn. C číslo, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
26. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet.
27. Žalobkyně doložila kartu zákazníka obsahující prohlášení žalovaného o výši jeho příjmů a výdajů. A Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalovaného, který činil průměrně asi 41 000 Kč měsíčně. Kromě příjmů žalovaného nebylo prokázáno, že by byly údaje uvedené v této listin ě ověřeny i listinami, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila. Dále žalobkyně uvedla, že její předchůdce ověřil z insolvenčního rejstříku, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Soud však uzavírá, že to, že žalovaný není v insolvenci, ještě nemůže vést samo o sobě k závěru, že je úvěruschopný. Vzhledem k uvedenému dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ o. s. ř. “), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná.
28. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a v tomto řízení uplatněný nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel od předchůdkyně žalobkyně částku 150 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně toliko částku 27 744 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 122 256 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 122 256 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení ve výzvě k úhradě dluhu před zesplatněním ze dne datum (byť se nejednalo přímo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení), která byla dne datum odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Jelikož soud nemůže překročit žalobní návrh, přiznal úrok z prodlení až ode dne požadovaného v žalobě, tedy od datum, avšak kapitalizoval část úroku z prodlení kapitalizovaného žalobkyní pouze z přiznávané částky a ve zbytku tak kapitalizovaný úrok zamítl. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení (po kapitalizaci úroku ke dni rozhodnutí) činí úspěch žalobkyně 55,5 % a její neúspěch 44,5 %. Ve výši rozdílu (11 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 5 764 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 766 Kč, odměny zástupce žalobkyně za 4 úkony právní služby po 8 900 Kč dle § 6 odst. 1 , § 7 bod. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, (dále jen„ vyhláška”), (za předžalobní výzvu, převzetí a přípravu věci, sepis a podání žaloby a účast u jednání), 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, 1/5 náhrady za ztrátu času za 2 půlhodiny po 100 Kč za cestu z obec do obec a zpět dle § 14 odst. 3 vyhlášky, 1/5 náhrady cestovních výdajů v původní celkové výši 242,44 Kč za cestu autem z obec do obec a zpět (ujeto celkem 33 km osobním automobilem Toyota, registrační značka s průměrnou spotřebou 10,6 litrů benzínu na 100 km, základní sazba opotřebení 4,40 Kč za 1 km a ceně benzínu 27,80 Kč za 1 litr podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ) a náhrada 21% daně z přidané hodnoty z těchto částek vyjma soudního poplatku, tedy 7 746,60 Kč. Soud na žádost žalobkyně přiznal 1/5 výše nákladů z náhrad a cestovních výdajů z důvodu, že se žalobkyně téhož dne u zdejšího soudu účastnila ještě dalších jednání. Požadovanou náhradu nákladů za podání ze dne datum soud nepřiznal, jelikož žalobkyně na výzvu doplnila žalobu o skutečnosti a důkazy, které měly být již součástí samotné žaloby. Celkové náklady řízení tak činí částku 52 401 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 11 % činí částku 5 764 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.