Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 171/2020-20
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 8 832 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 698,30 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci další částku 2 832 Kč z titulu smluvní pokuty, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 536 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 698,30 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci další částku 2 832 Kč z titulu smluvní pokuty, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 536 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 8 832 Kč spolu s příslušenstvím (v části kapitalizovaným, v části vyjádřeným procentní sazbou jako běžící úrokové příslušenství do budoucna - do zaplacení). Žalobce uváděl, že dne 4. 7. 2018 byla mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovaným coby dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný převzal finanční obnos (předmět úvěru) ve výši 6 000 Kč, což mj. stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli předmět úvěru s příslušenstvím do 3.8.2018. Žalovaný závazek neuhradil řádně a včas - podle obsahu žaloby není patrno, že by uhradil jakoukoli částku. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9. 12. 2019 postoupena na žalobce. Postoupená pohledávka zahrnovala jistinu ve výši 6 000 Kč, smluvní pokutu 2 838 Kč a paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč. V řízení je požadováno peněžní plnění sestávající z nesplacené jistiny 6 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení (včásti kapitalizovaný, včásti vyjádřený obecně procentuálně), dále„ kapitalizovaný úrok“ 150 Kč, a dále pak smluvní pokuta ve výši 2 832 Kč (k níž uvádí žalobce výpočet v textu žaloby s tím, že rozsah uplatněné pokuty po revizním přepočtu snižuje oproti vyčíslení při postoupení pohledávky). Při absenci dobrovolného plnění se žalobce domáhá dlužného peněžního plnění žalobou podanou u soudu.
2. Soud v této věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo účinně doručit žalovanému (u platebního rozkazu není možné náhradní doručení, doručení fikcí). Platební rozkaz byl proto usnesením soudu zrušen.
3. Žalovaný ve věci nepodal žádné vyjádření. Skutkové okolnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení ani spornými.
4. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili nato žádná podání. Soud tak podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.
5. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovaným coby dlužníkem byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 obč.z.). Žalovaný má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemné uzavřené smlouvě, obchodních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. V rozsahu přiznaného nároku (srov. výrok I. shora) soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek jako neplatný pro rozpor s těmito ustanoveními. Lze také usuzovat na to, že žalovaný převzal od původního věřitele částku 6 000 Kč jakožto předmět úvěru. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku, přičemž i příslušenství 150 Kč je hodnoceno jako platně sjednané. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. Žalobce prokázal úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci tam specifikované plnění z titulu smlouvy o úvěru rozebrané shora.
7. Odlišné právní závěry však soud činí ve vztahu k požadované smluvní pokutě. Smluvní pokutu, která byla sjednána jako sankce ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou, nelze považovat za platně sjednanou. Žalobce sice požaduje z titulu smluvní pokuty„ pouze“ částku ve výši 2 832 Kč, smluvní pokuta však dle názoru soudu nebyla vůbec platně sjednána, (je kvůli své sazbě zjevně nepřiměřená, odporuje ustanovením občanského zákoníku na ochranu spotřebitele, představuje příkrou nerovnováhu ve vztahu mezi účastníky coby smluvními stranami, v neprospěch spotřebitele) a nelze proto přiznat v řízení ani její část. Prodlení je zároveň též již sankcionováno zákonným úrokem z prodlení, je proto zcela nemístné sjednání další peněžní sankce v podobě takto nastavené smluvní pokuty. Nárok na smluvní pokutu tedy ani nevznikl, není proto namístě ani smluvní pokutu moderovat. Smluvní pokuty se tedy nelze v řízení před soudem domoci. Ve výroku II. proto soud ve vztahu k tomuto požadovanému plnění žalobu zamítl.
8. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení částečně úspěšný a částečně neúspěšný, míra procesního úspěchu je vyšší, soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že žalobci přiznal část jeho nákladů. jméno procesního úspěchu je 68%, míra neúspěchu 32%. Žalobci tak náleží (po odečtení míry neúspěchu od úspěchu) 36% jeho nákladů. Celkové náklady řízení žalobce by v řízení byly 1 489 Kč (soudní poplatek 400 Kč, odměna zástupce žalobce 600 Kč, režijní paušály 300 Kč a DPH 189 Kč). Z toho 36 % činí 536 Kč, tato částka byla proto žalobci přiznána ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.