Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (8)No categories available
7 C 61/2021-53
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 18,4% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 18,4% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně podala dne datum u Okresního soudu v Klatovech návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum Smlouvu o úvěru ve výši částka, který měla žalovaná vrátit ve sjednaných splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,40% ročně. Sjednané splátky však žalovaná řádně neplatila, proto banka celý úvěr zesplatnila ke dni datum, kdy dluh žalované činil částka. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši částka, poplatky a smluvní pokutou částka, kapitalizovaným úrokem ke dni datum ve výši částka a kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni datum ve výši částka. Od datum požaduje žalobkyně zaplacení sjednaného úroku ve výši 18,40% ročně z dlužné z jistiny, z níž požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum nabyla žalobkyně od banky pohledávku za žalovanou, jíž bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činil celkový dluh žalované z úvěrového závazku částku ve výši částka.
2. V této věci byl soudem vydán dne datum elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne datum zrušen pro nemožnost jeho doručení do vlastních rukou žalované. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila, na předvolání ani výzvy soudu nereagovala. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř..
3. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 NOZ).
4. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum prokázala, že je v této věci aktivně legitimována a je držitelem pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované bankou oznámeno dopisem ze dne datum.
5. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček ze dne datum, Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum, výpisy z úvěrového účtu a předžalobní výzvu ze dne datum.
6. Z těchto důkazů má soud prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Ten měla žalovaná splácet v 120 měsíčních splátkách po částka (včetně pojištění).
7. Podle výpisu z účtu ze dne datum činí dluh žalované z úvěrového závazku celkem částka, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splácením sjednaných splátek. Proto banka úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky, kterou v dopise ze dne datum vyčíslila na částka. Dne datum byla žalované zaslána žalobkyní předžalobní výzva k úhradě částky v celkové výši částka a to do datum.
8. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na výzvy jak ze strany žalobkyně tak i soudu nereagovala, nárok žalobkyně nijak nezpochybnila. Soud proto považuje skutková tvrzení obsažená v žalobě za věrohodná a nesporná.
9. Soud tak má za to, že žaloba je po právu, když žalovaná neplnila základní povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy a v rozporu s ust. § 2395 NOZ nevrátila bance resp. jejímu právnímu nástupci v plné výši poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem.
10. Proto soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni dluh ve výši částka spolu s úrokem z prodlení a rovněž sjednaným obchodním úrokem.
11. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1968 NOZ, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. V daném případě soud uznal žalovanou povinnou zaplatit i úroky z prodlení, když řádně a včas dluh neuhradila, přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch nemá. Soud přiznal žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka, 3x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky + 21% DPH dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši částka, tj. celkem částka.
13. Soud žalobkyni nepřiznal náklady spojené s účastí advokáta při jednání soudu dne datum, neboť neshledal, že by takto vynaložený náklad spočívající v poskytnutí kvalifikované právní pomoci byl nákladem účelně vynaloženým ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.. V projednávané věci bylo právnímu zástupci žalobkyně zasláno soudem předvolání, v němž byl vyrozuměn o tom, že soud netrvá v zájmu nenavyšování nákladů řízení na jeho účasti a to především pro jednoduchost věci a pasivitu žalované. Účast právního zástupce by v takovém případě byla považována za neúčelnou. I přes toto upozornění pověřil právní zástupce žalobkyně substituta, advokáta se sídlem v obec, který se k jednání dostavil. Tento postup žalobkyně volí běžně tehdy, kdy je předmětem řízení částka, z níž se náklady řízení – odměna advokáta nepočítá podle § 14b advokátního tarifu, ale podle § 7, tedy ve věcech nikoliv bagatelních. Účast advokáta se v takovýchto případech při jednání omezuje výlučně na přednesení žalobního návrhu, předložení písemného vyčíslení nákladů řízení a přednes závěrečného návrhu. V případech projednávaných tzv. bagatelních žalob se právní zástupce žalobkyně v drtivé většině případu omlouvá a souhlasí, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. V omluvě právní zástupce žalobkjyně vždy uvádí, že se„ Z důvodu nenavyšování nákladů řízení v souladu se zásadou procesní ekonomie se žalobce omlouvá z nařízeného jednání.“ Zástupci žalobkyně jsou tedy známy principy procesní ekonomie. Soud respektuje a nikterak nezpochybňuje právo žalobkyně na zastoupení advokátem, jež je mu zaručeno ust. § 25 o. s. ř.. Právo účastníka na zastoupení advokátem na straně jedné a právo na náhradu nákladů řízení s tím spojených na straně druhé jsou práva, která sice spolu úzce souvisí, avšak nejsou nerozlučně spjata. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. totiž platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na posuzování účelnosti nákladů právního zastoupení nelze rezignovat a omezit se jen na konstatování, že takové náklady jsou účelné vždy, a to již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc garantované v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, což plyne např. z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. III. ÚS 2984/09, v jehož odst. 22. Ústavní soud mj. vyslovil, že„ Zcela jinou otázkou však je, zda soudy zhodnotí zvítězivším účastníkem předestřené náklady jako náklady účelně, resp. důvodně, vynaložené (§ 60 odst. 1 s. ř. s., § 142 odst. 1 o. s. ř.)“. I přes výši žalovaného finančního nároku se v projednávané věci nejedná o nijak skutkově ani procesně složitou právní věc, nárok žalobkyně uplatnila (tak jako i ve stovkách dalších jím podaných návrzích) vzorovou žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná byla v řízení zcela pasivní, neuplatnila jakoukoliv procesní obranu, žalobkyně nemusela nárok při jednání obhajovat, když soud ve věci rozhodl výlučně na základě listin založených ve spise. Účast substituta zastupujícího právního zástupce žalobce na základě substituční plné moci je při jednání prakticky zcela pasivní, vyjma shora uvedeného, kdy hlavním„ posláním“ substituta, je předložení vyčíslení náhrady nákladů soudního řízení. Za toto„ právní zastoupení“ při jednání nepřesahujícím 5 minut, pak advokát zastupující žalobkyni účtuje jeden úkon právní pomoci za částka a režijní paušál částka. Soud je přesvědčen o tom, že hlavním důvodem vyslání substituta k jednání, který je advokátem v soudním obvodu klatovského soudu, není výkon právní pomoci, ale generování finančního zisku v podobě nemalé odměny za právní zastoupení. Pakliže lze tedy za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. považovat pouze takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu, nelze s ohledem na výše uvedené posoudit náklady spojené s účastí advokáta při jednání dne datum za vynaložené účelně a přiznat za ně náhradu. O to více to platí více v případě, že advokát byl předem v projednávané věci ze strany soudu srozuměn s tím, že náklady zastoupení, pakliže se k jednání dostaví, bude soud považovat za neúčelné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.