Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 255/2021-170

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 106 429,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 394 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 5. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů

od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 035,95 Kč

se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 810,26 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 36 820 Kč od 4. 5. 2021

do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 394 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 5. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 035,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 810,26 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 36 820 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 4. 5. 2021 a následně doplňovanou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 106 429,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 24. 11. 2020 úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 72 měsíčních splátkách

po 772 Kč i se sjednaným úrokem. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu

s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4. 3. smlouvy o úvěru. Smlouva

o úvěru byla uzavřena elektronicky, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán

na dobu určitou v délce 72 měsíců. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se zavázal uhradit kromě úvěru 30 000 Kč i 25 562 Kč na úrocích ve splátkách vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce dle článku IV. a článku V. smlouvy o úvěru. Zápůjční úroková sazba byla roční ve výši 23 % p. a.

a RPSN 38,73 % p. a., jak je uvedeno v článku IV. smlouvy o úvěru. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly věřitelem - žalobkyní poskytnuty na žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu, doplňkovou službu anonymizováno. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkami. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslala žalobkyně žalovanému písemnou upomínku číslo ze dne 20. 2. 2021, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň jej vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč dle. článku V. odst. 5. 4. smlouvy o úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku číslo ze dne 5. 3. 2021, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč a zároveň jej vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 500 Kč dle článku V. odst. 5. 4. smlouvy o úvěru. Navíc v této upomínce číslo žalobkyně upozornila žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobkyni, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn

na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru

a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Poté žalobkyně přistoupila dle ustanovení V. 5. 5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného k úhradě, s ohledem na porušení smlouvy o úvěru

k úhradě nároku v celkové výši 106 505,26 Kč, dle zesplatnění ze dne 21. 3. 2021. Žalobkyně

po žalovaném uplatila žalobou zbývající: jistinu 29 602,84 Kč, část úroků 24 415,69 Kč,

část inkasní služby 8 610 Kč, část doplňkové služby anonymizováno odklad 6 370 Kč, nemoc 10 920 Kč, práce 10 920 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, smluvní pokutu 14 801,42 Kč, smluvní úrok a smluvní pokutu za prodlení. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21. 3. 2021. Žalobkyně doplnila, že žalovaný uhradil 2 splátky á 1 298 Kč, ale neuhradil splátku splatnou dne 15. 2. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nikdo z předvolaných se k nařízenému jednání dne 24. 8. 2021 nedostavil. Soud tedy ve smyslu ustanovení , odst. 3 jednal v jejich nepřítomnosti.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo že žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne 24. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka

ve výši 14 910 Kč bude vyplacena přímo ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni, pouze částka ve výši 9 090 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 6 000 Kč bude ihned započtena na náklady žalobkyně vynaložené

na vyřizování úvěru. Žalovaný se zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných

72 měsíčních splátkách po 772 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % ročně a RPSN 38,73 % ročně. Současně s touto smlouvou byla uzavřena jako Příloha číslo i smlouva o inkasní službě, na základě které žalovaný souhlasil s inkasem ze svého účtu za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázal uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby

po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 8 856 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 123 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. V čl. V. odst. 5.3 smlouvy o úvěru a v čl. II. odst. číslo smlouvy o inkasní službě si smluvní strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena v Příloze číslo Smlouva o zřízení Doplňkové služby anonymizováno, jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovaného v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaný zavázal uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 29 016 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 403 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.

Z emailu od žalobkyně žalovanému ze dne 24. 11. 2020, že zaslala instrukce k uzavření smlouvy a provedení verifikační platby včetně souhlasu s inkasem s přihlašovacím jménem číslo. Jednalo se o úvěr 30 000 Kč, kdy poplatek na náklady s vyřízením byl 6 000 Kč, platba na předchozí závazek 14 910 Kč, na účet poskytnuto 9 090 Kč, s úrokem 23 % ročně, RPSN 38,73 % ročně, takže při řádném splácení 72 splátek měl žalovaný uhradit celkem částku ve výši 61 717 Kč ulice splátka 1 298 Kč byla tvořena splátkou jistiny a úroku

772 Kč, za inkasní službu 123 Kč, možnost odkladu splátek 914 Kč, možnost přerušení při nemoci 156 Kč, možnost přerušení při ztrátě zaměstnání 156 Kč. Při neplnění smlouvy pak měla být dle sdělení žalobkyně žalovanému částka k úhradě včetně sankcí 109 234 Kč.

Z výpisu z účtu, že na účet žalobkyně žalovaný zaslal dne 24. 11. 2020 částku ve výši 10 Kč.

Z výpisu z účtu, že z účtu žalobkyně na úhradu předchozího závazku byla dne 24. 11. 2020 poukázána částka ve výši 14 910 Kč a téhož dne na účet žalovaného částka ve výši 9 090 Kč.

Z potvrzení, že žalobkyně vydala dne 21. 4. 2020 žalovanému Potvrzení o úhradě dluhu z úvěru číslo jehož zbývající neuhrazená část byla splacena dne 24. 11. 2020.

Z potvrzení o vyplacení, že dne 21. 4. 2020 vydala žalobkyně žalované Potvrzení

o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Vyplacení úvěru proběhlo dle smlouvy

o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 21. 4. 2020. Žalobkyně v potvrzení rovněž instruovala žalovaného, jakým způsobem hradit splátky.

Z upomínky číslo ze dne 20. 2. 2021 vč. poštovního podacího lístku o odeslání téhož dne,

že žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou číslo k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy

o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 24. 11. 2020 ve výši 1 298 Kč se splatností dne

15. 2. 2021.

Z upomínky číslo ze dne 5. 3. 2021 vč. poštovního podacího lístku o odeslání téhož dne,

že žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou číslo k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy

o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 24. 11. 2020 ve výši 1 298 Kč se splatností dne

15. 2. 2021.

Z předžalobní upomínky právního zástupce se sdělením zesplatnění ze dne 21. 3. 2021, že právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou informoval žalovaného o zesplatnění úvěru a současně jej vyzval k úhradě celé vyčíslené dlužné částky ve výši 106 505,26 Kč

do 3. 5. 2021. Téhož dne právní zástupce adresoval žalovanému sdělení o zesplatnění úvěru s možnostmi řešení. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne 22. 3. 2021.

Z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s licencí ČNB.

Z výsledku interní lustrace žalobkyně, že je ze dne 23. 11. 2020, týká se žalovaného, další text nebyl zřetelný.

Z výpisu z nebankovního registru k 23. 11. 2020, že lustrací žalovaného v nebankovním registru bylo dosaženo skóre B.

Z výpisu z insolvenčního rejstříku, že žalovaný nemá žádný záznam v insolvenčním rejstříku.

Z výplatní pásky, že za měsíc číslo byla žalovanému vyplacena na účet č. bankovní účet od zaměstnavatele právnická osoba jako čistá mzda částka ve výši 20 738 Kč.

Z výpisu z běžného účtu žalovaného u anonymizována dvě slova za číslo, že na běžném účtu žalovaného byl počáteční zůstatek mínus 10 151,64 Kč, konečný zůstatek mínus 4 341,71 Kč. Na účet byla připsána i mzda žalovaného od právnická osoba ve výši 25 511 Kč. Dne 31. 8. 2020 byla na tento účet připsána platba od právnická osoba ve výši 10 000Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného u anonymizována dvě slova za číslo, že na běžném účtu žalovaného byl počáteční zůstatek mínus 4 341,71 Kč, konečný zůstatek mínus 6 925,85 Kč. Na účet byla připsána i mzda žalovaného od právnická osoba ve výši 21 275 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného u anonymizována dvě slova za číslo, že na běžném účtu žalovaného byl počáteční zůstatek mínus 6 925,85 Kč, konečný zůstatek mínus 10 061,40 Kč. Na účet byla připsána i mzda žalovaného od právnická osoba ve výši 22 936 Kč. Dále bylo zjištěno, že každý měsíc odchází z tohoto účtu částka ve výši 6 000 Kč na účet vedený na jméno jméno příjmení.

Z výpisu z Obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, že jde o právnická osoba

Z kopie občanského průkazu, že se jedná o průkaz žalovaného, když dne 23. 11. 2020 byl občanský průkaz lustrován jako platný doklad.

Z kopie rodného listu, že se týká žalovaného.

Z metodiky hodnocení vypracovaného žalobkyní bez uvedení data vyhotovení, že obsahuje pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a slouží k přiblížení postupů a praktik, které jsou aplikované během ohodnocení úvěruschopnosti klienta.

Z certifikátů žalobkyně, že získala ISO pro poskytování spotřebitelských úvěrů, korporátní investování, financování podnikatelských potřeb, zprostředkování finančních produktů činnosti v oblasti real estate, správy pohledávek, e-commerce. Datum certifikace 2. 3. 2018

s platností certifikátu do 2. 3. 2021.

Z auditní zprávy z 14. 10. 2016, že je zpracována na zadání anonymizováno, netýká se tohoto konkrétního případu a je ze zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným.

Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem příjmení jméno příjmení ze dne 7. 5. 2018,

že netýká se tohoto konkrétního případu a je ze zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným.

Z internetového článku ze dne 10. 12. 2017, že je od Člověk v tísni o. p. s. a srovnává poskytovatele půjček a sankce, avšak je zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným.

Ze sdělení ČNB žalobkyni, že je ze dne 18. 11. 2019, jedná se o odpověď na dotaz,

který se netýká tohoto konkrétního případu a je z jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným.

Z dokladů o produktech jiných subjektů soud nezjistil žádná pro tuto věc podstatná skutková zjištění, neboť se týkají zcela jiných osob a případů.

4. Soud učinil ze skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne 24. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě

které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč,

a to tak, že částka ve výši 14 910 Kč bude vyplacena přímo ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni, pouze částka ve výši 9 090 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 6 000 Kč bude ihned započtena na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný se zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 772 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % ročně a RPSN 38,73 % ročně. Současně s touto smlouvou byla uzavřena jako Příloha číslo i smlouva

o inkasní službě, na základě které žalovaný souhlasil s inkasem ze svého účtu za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázal uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby

po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 8 856 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 123 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. V čl. V. odst. 5.3 smlouvy o úvěru a v čl. II. odst. číslo smlouvy o inkasní službě si smluvní strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena v Příloze číslo Smlouva o zřízení Doplňkové služby anonymizováno, jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením

a eliminací rizik pro žalovaného v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaný zavázal uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku

ve výši celkem 29 016 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 403 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalobkyně emailem zaslala žalovanému instrukce k tomuto úvěru dne 24. 11. 2020. Při řádném splácení 72 splátek měl žalovaný uhradit celkem částku ve výši 61 717 Kč Měsíční splátka 1 298 Kč byla tvořena splátkou jistiny a úroku 772 Kč, za inkasní službu 123 Kč, možnost odkladu splátek 914 Kč, možnost přerušení při nemoci

156 Kč, možnost přerušení při ztrátě zaměstnání 156 Kč. Při neplnění smlouvy pak měla být dle sdělení žalobkyně žalovanému částka k úhradě včetně sankcí 109 234 Kč. Rovněž vydala žalobkyně žalovanému Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Žalovaný však zaplatil jen 2 splátky poskytnutého spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tak vyzvala žalovaného upomínkou číslo ze dne 20. 2. 2021 k úhradě splátky předmětného úvěru Žalovaný byl touto upomínkou současně vyzván k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Tato upomínka byla žalovanému odeslána doporučeně. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného upomínkou číslo ze dne 5. 3. 2021 k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl touto upomínkou současně vyzván k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Tato upomínka byla žalovanému odeslána také doporučeně. Z předžalobní upomínky právního zástupce se sdělením zesplatnění ze dne 21. 3. 2021, že právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou informoval žalovaného o zesplatnění úvěru a současně jej vyzval k úhradě celé vyčíslené dlužné částky ve výši 106 505,26 Kč. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne 22. 3. 2021.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud

je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí,

že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné

je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ustanovení dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

10. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli 24. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 14 910 Kč byla vyplacena přímo ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni, částka ve výši

9 090 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 6 000 Kč byla ihned započtena

na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo

o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. . Z uvedených rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití o. z., jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti

a dotýká se společnosti jako celku.

12. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět

i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008 /48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně

od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, nebo C -76/10, Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem k předmětné právní úpravě Soudní dvůr v něm vyložil, že a 23 předmětné směrnice musí být vykládány v tom smyslu,

že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž

se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele,

tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky,

že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na základě výše uvedeného není pochyb o tom, že ust. je v části zakotvující pro případ porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele sankci relativní neplatnosti smlouvy v rozporu s unijním právem, a soud proto příslušné ustanovení v této části neaplikoval.

13. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně

a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů,

na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod.

Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout

i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

14. Uzavření smlouvy předcházelo posouzení úvěruschopnosti žalovaného, spočívajícího pouze v rešerších v databázích (kdy z výpisu z nebankovního registru k 23. 11. 2020, bylo zjištěno

a žalovaný dosahuje skoŕe B a z výpisu z insolvenčního rejstříku, že žalovaný nemá žádný záznam v insolvenčním rejstříku), prokázání identity, jedné výplatní pásky a výpisů z běžného účtu žalovaného u anonymizována dvě slova za období číslo. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaná dosahuje sice příjem ve výši průměrně 23 240 Kč, avšak též to, že dne 31. 8. 2020 byla na tento účet připsána platba od právnická osoba ve výši 10 000 Kč. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právnická osoba je společností poskytující nebankovní půjčky. Dále je z těchto výpisů zřejmé, že žalovaný byl po dobu 3 měsíců vždy v záporném zůstatku a taktéž je zřejmé,

že k pravidelným výdajům se řadí i částka ve výši 6 000 Kč ve prospěch jméno příjmení. Je zřejmé, že žalobkyně dostatečně neprověřovala a neposoudila jak příjmovou (absentuje ověření zaměstnavatele žalovaného), tak výdajovou stránku žalovaného. Stran výdajů žalovaného jeví

se toto jako zcela nedostatečné. Žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru nepočítala s jakoukoli„ finanční rezervou“ na tzv. nepředvídatelné výdaje. Z uvedeného tak nelze než uzavřít,

že žalobkyně dostatečně nezkoumala ani neověřovala jak příjmovou tak výdajovou stránku majetkových poměrů žalovaného.

15. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála

své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl žalobkyni požadovaný dluh v dané době splatit. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.

16. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou dosud nesplacenou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovaným, a to i v případě, že žalovaný započtení mu poskytnutého protiplnění nenavrhl (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. ). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak

po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

V řízení bylo přitom prokázáno, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný z této částky uhradil částku ve výši 2 596 Kč (dvě splátky ve výší á 1 298 Kč) a 10 Kč dne 24. 11. 2020, celkově tedy 2 606 Kč. Žalovaný proto žalobkyni

z titulu bezdůvodného obohacení nadále dluží částku 27 394 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě zbylé jistiny úvěru, tj. částky 27 394 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroků z prodlení podle

o. z. ve spojení s , pouze však z dlužné částky jistiny, jak je zdůvodněno shora. Soud tedy současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni taktéž zákonné úroky z prodlení, jejichž výši a počátek splatnosti soud shledává odpovídající skutkovým zjištěním soudu, zákonu neodporující. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní,

a to v souladu s ustanovením věta před středníkem

17. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 79 035,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 810,26 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky

36 820 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení (výrok II) jelikož žaloba není důvodná vzhledem

k absolutní neplatnosti smlouvy.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala k okamžiku podání žaloby. S ohledem na to, že v řízení byl zjevně úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu