Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 210/2020-36
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 175 995,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 498,62 Kč s úrokem ve výši
12 378,62 Kč, s úrokem ve výši 26,64 % ročně z částky 69 600,62 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 023,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 70 498,62 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, a částku ve výši 104 824,43 Kč s úrokem ve výši 13 808,10 Kč, s úrokem ve výši 22,47 % ročně z částky 103 054,43 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 522,11 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 104 824,43 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 672 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 672 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 37 677 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 498,62 Kč s úrokem ve výši 12 378,62 Kč, s úrokem ve výši 26,64 % ročně z částky 69 600,62 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 023,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 70 498,62 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, a částku ve výši 104 824,43 Kč s úrokem ve výši 13 808,10 Kč, s úrokem ve výši 22,47 % ročně z částky 103 054,43 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 522,11 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 104 824,43 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 672 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 672 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 37 677 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou soudu doručenou dne 23. 3. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 69 600,62 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 672 Kč z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru číslo částky 103 054,43 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 490 Kč z titulu smlouvy o úvěru číslo.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /.
4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně, jako věřitel, a žalovaný, jako dlužník, spolu dne 23. 6. 2005 uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru číslo kdy úvěrový rámec byl sjednán ve výši 30 000 Kč, jak se podává z této smlouvy. Součástí této smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobkyně, ve kterých byla stanovena smluvní pokuta, jak se podává z hl. 9. § 3 těchto podmínek. Úrok ve výši 26,64 % ročně pak vyplývá z příručky pro držitele stříbrné karty žalobkyně. Z přehledu úvěru se podává, že žalovaný poskytnuté prostředky postupně čerpal a ke dni 23. 3. 2020 jeho dluh činil 69 600,62 Kč, dlužné poplatky 468 Kč, náklady na vymáhání 430 Kč a smluvní pokuta 672 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobkyně předmětný dluh zesplatnila přípisem ze dne 16. 1. 2020, jak je zřejmé z tohoto přípisu.
5. Žalobkyně, jako věřitel, a žalovaný, jako dlužník, spolu dne 29. 8. 2016 uzavřely smlouvu o úvěru číslo částky 135 000 Kč s úrokem ve výši 22,47 % ročně splatné v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 3 456 Kč, jak se podává z této smlouvy. Ve smlouvě si strany dohodly poplatek za první upomínku o zaplacení 150 Kč a za opakovanou upomínku ve výši 360 Kč a dále též že žalovaný přistoupí k pojištění sjednaném smlouvou č. bankovní účet. Součástí této smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobkyně. Z přehledu úvěru se podává, že žalovaný poskytnuté prostředky čerpal dne 30. 8. 2016 a ke dni 23. 3. 2020 jeho dluh činil 103 054,43 Kč, dlužné poplatky za pojištění 1 050 Kč, náklady na vymáhání 230 Kč a smluvní pokuta 490 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobkyně předmětný dluh sesplatnila přípisem ze dne 16. 1. 2020, jak je zřejmé z tohoto přípisu. Ani přes předžalobní výzvu ze dne 6. 2. 2020 žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.
6. V projednávané věci soud ohledně smlouvy číslo s ohledem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) a na ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ObchZ”) aplikoval právě ObchZ. Dle ustanovení § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně smlouvy číslo pak soud aplikoval OZ . Dle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Protože žalobkyně na základě předmětných smluv žalovanému poskytla úvěr, má právo na vrácení jistin spolu s dohodnutými úroky, které žalobkyně do 23. 3. 2020 požaduje v kapitalizované podobě, poplatky a náklady na vymáhání. Vedle toho má žalobkyně též právo na úhradu pojistného dle ustanovení § 2758 odst. 1 OZ . Protože se žalovaný s úhradou svého dluhu dostal do prodlení, zavázal jej soud rovněž k zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení ve smyslu § 365 a § 369 ObchZ určený dle předpisů práva občanského, tedy dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , resp. ve smyslu § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , který žalobkyně do dne 23. 3. 2020 požadovala v kapitalizované podobě. Lhůtu k plnění pak soud dle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.
7. Soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 672 Kč, neboť právní úprava smluvní pokuty před 1. 1. 2014 obsažená pro oblast obchodně závazkových vztahů v ustanoveních § 300 a § 302 ObchZ, vyžadovala písemnou formu. Ujednání o smluvní pokutě vyžaduje podle zákona takovou formu, aby určitost projevu vůle vyplývala z textu listin y, na niž je projev vůle zaznamenán. V daném případě bylo ujednání o smluvní pokutě včleněno do obchodních podmínek. V projednávané věci se jedná o smlouvu spotřebitelskou, soud tak odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 , kdy v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající nárok na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Soud dále uvádí, že text spotřebitelské smlouvy, zvlášť jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Uvedená zásada dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějící sloužit k tomu, aby do nich v části nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (např. ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učinil, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému ujednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud právo na smluvní pokutu ve výši 672 Kč s úrokem z prodlení žalobkyni nepřiznal.
8. Procesně pouze v poměrně nepatrné části neúspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 3 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 24 420 Kč za tři úkony právní služby po 8 140 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby vč. doplnění ze dne 20. 12. 2020 a předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 7 040 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 5 317 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 37 677 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ , dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ ).