Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 80/2020-53

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 35 159 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni

-) částku 35 159 Kč,

-) úrok ve výši 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč od 22. 7. 2020 do 19. 10. 2020 a ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení,

-) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení.

II. Co do úroku převyšujícího úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 550 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni</b> <b>-) částku 35 159 Kč,</b> <b>-) úrok ve výši 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč od 22. 7. 2020 do 19. 10. 2020 a ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Co do úroku převyšujícího úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 550 Kč.</b>

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 17. 9. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 35 159 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 27. 4. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, s tím, že - v souladu se smluvními podmínkami – převedla částku 27 500 Kč dne 11. 5. 2020 na účet určený žalovaným a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně úroku podle dohodnuté zápůjční úrokové sazby 21,55 % ročně, tedy částku v celkové výši 37 500 Kč, a to ve 25 měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 20. 5. 2020. Ve smlouvě o úvěru bylo dále sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou měsíční splátky je povinen zaplatit za každý jednotlivý případ prodlení smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále, za každou odeslanou upomínku, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč. Rovněž byl žalovaný povinen v případě prodlení (po případném zesplatnění úvěru) zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a neuhrazených splátek. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, odeslala mu žalobkyně upomínky (první ze dne 22. 5. 2020 a druhou ze dne 24. 6. 2020), načež dne 21. 7. 2020 úvěr pro porušení smluvních podmínek zesplatnila (písemné oznámení o zesplatnění úvěru, jehož součástí byla předžalobní výzva, žalovanému odeslala téhož dne). Žalovaný takto zůstal žalobkyni dlužen na splátkách částku 4 500 Kč a na jistině částku 27 063 Kč Vedle těchto dlužných částek vůči němu žalobkyně uplatnila též smluvní pokutu za prodlení se splátkami ve výši 1 497 Kč (3 splátky x 499 Kč), paušální náhradu účelně vynaložených nákladů za 3 odeslané upomínky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 563 Kč (součet neuhrazené jistiny úvěru a dlužných splátek) kapitalizovanou za dobu od 22. 7. 2020 (tj. od dne následujícího po dni zesplatnění úvěru) do 16. 9. 2020 v částce 1 799 Kč. Nadto žalobkyně požaduje úrok ve výši 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč za dobu od 22. 7. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné sazbě (8,25 % ročně) z téže částky za dobu od 22. 7. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože jej k tomu soud vyzval.

3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila již v žalobě. Žalovaný se v určené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládal, že s tím i on souhlasí /srov. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) /.

4. Podle ustanovení soud k projednání věci samé nenařídil jednání.

5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 27. 4. 2020 vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, a to v rozsahu částky 27 500 Kč převodem peněžních prostředků na účet označený žalovaným a ve zbytku (2 500 Kč) převodem na účet zprostředkovatele (jako provizi za sjednání úvěru). Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal žalobkyni splatit – včetně dohodnutého navýšení o úrok v sazbě 21,55 % ročně, kapitalizovaný v částce 7 500 Kč – celkem 25 měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč, splatnými vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 5. 2020. Z ujednání čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouvy dále vyplývá oprávnění žalobkyně neuhrazený zůstatek úvěru zesplatnit, pokud se žalovaný do prodlení s úhradou jakékoli splátky po dobu delší než 2 měsíce, přičemž k zesplatnění dojde již dnem odeslání písemného oznámení o zesplatnění žalovanému. Ve smlouvě byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením měsíční splátky úvěru za každý jednotlivý případ prodlení /viz čl. IV. odst. 2 písm. c) smlouvy/, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení se splátkou či její částí /čl. IV. odst. 2 písm. a) smlouvy/, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru /čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy/ a rovněž paušální náhrada nákladů žalobkyně spojených s prodlením žalovaného ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku /čl. IV. odst. 4 písm. a) a b) smlouvy/. Pro případ prodlení žalovaného smluvní strany dále ve smlouvě ujednaly, že je žalovaný povinen uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky a podle čl. IV. odst. 3 písm. c) smlouvy úrok za poskytnutí úvěru ve sjednané zápůjční úrokové sazbě až do zaplacení neuhrazené jistiny. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že žalovaný při jejím uzavírání nevystupoval jako podnikatel. Uvedené skutečnosti vyplývají i z y označené jako„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, podepsané žalovaným dne 27. 4. 2020. Z listin označených jako„ Potvrzení o provedení transakce“ je zřejmé, že žalobkyně dne 11. 5. 2020 převedla na účet žalovaného, jenž určil ve smlouvě, peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč a současně na účet zprostředkovatele peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč. Z y označené jako„ Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“, z y označené jako„ Výdaje spotřebitele – čestné prohlášení“ (obě podepsané žalovaným dne 27. 4. 2020), dále z y označené jako„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ ze dne 11. 5. 2020, z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 6. 3. 2020, z výstupů z insolvenčního rejstříku ze dne 11. 5. 2020, z výstupu ze systému společnosti právnická osoba, k počtu exekucí žalovaného ze dne 27. 4. 2020 a z výplatních pásek žalovaného za měsíce únor 2020 a březen 2020 soud zjistil, že před uzavřením předmětné smlouvy, resp. před zasláním peněžních prostředků na účet žalovaného, zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr, o jehož poskytnutí žádal. Z y označené jako„ příjmení smlouvy – smlouva: číslo - číslo“ je zřejmé, že žalovaný neuhradil na svůj dluh vyplývající z předmětné smlouvy ničeho, neboť nezaplatil již 1. splátku ve výši 1 500 Kč splatnou dne 20. 5. 2020, 2. splátku ve výši 1 500 Kč splatnou dne 20. 6. 2020 a 3. splátku ve výši 1 500 Kč splatnou dne 20. 7. 2020. Z listin označených jako„ Upomínka pro smlouvu číslo“ datovaných dnem 22. 5. 2020 a 24. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, přičemž jej dále upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Z dopisu ze dne 21. 7. 2020, označeného jako„ Zesplatnění pro smlouvu číslo ze dne 2020 číslo a výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní výzva“, soud zjistil, že žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 31 563 Kč (sestávající z neuhrazených splátek ve výši 4 500 Kč a dlužné jistiny ve výši 27 063 Kč), smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a nákladů za upomínky ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od data jeho odeslání, s tím, že z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením splátky po dobu delší než 2 měsíce dojde dnem odeslání tohoto dopisu k okamžitému zesplatnění všech závazků ze smlouvy; tento dopis odeslala žalobkyně, resp. její zástupce žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 21. 7. 2020 (což vyplývá z poštovního podacího lístku z téhož dne).

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů:

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle věty první je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

11. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 odst. 2 písm. e) ZSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

16. Podle § 122 odst. 1 ZSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu /písm. a) /, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení /písm. b) /, nebo smluvní pokutu /písm. c) /.

17. Podle § 122 odst. 2 věty první ZSÚ uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

18. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

19. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

20. Po skutkové stránce má soud za prokázané shora uvedené skutečnosti, jež vyplynuly z listin předložených žalobkyní, o jejichž pravosti nemá důvod pochybovat (ostatně žalovaný je nijak nezpochybnil). Žalobkyně, jako věřitelka, s žalovaným, dlužníkem, uzavřela dne 27. 4. 2020 písemnou smlouvu, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, když v souladu s podmínkami smlouvy dne 11. 5. 2020 vyplatila (poukázala na bankovní účet) žalovanému částku 27 500 Kč a zprostředkovateli částku 2 500 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit – včetně sjednaného úroku v sazbě 21,55 % ročně kapitalizovaného ve výši 7 500 Kč – ve 25 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, avšak ze svého závazku neuhradil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného využila žalobkyně svého smluvního práva a dne 21. 7. 2020 úvěr zesplatnila – k tomuto dni dlužil žalovaný na jistině 27 063 Kč a na splátkách 4 500 Kč. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, netvrdil, že by žalobkyni zaplatil více, resp. alespoň něco, tedy ani to neprokazoval, a v řízení nic takového ani nevyšlo najevo. Nadto se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky zaplatí smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý případ prodlení, paušální náhradu nákladů ve výši 100 Kč za každou zaslanou upomínku a dále, dojde-li k zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli splátky o více jak 2 měsíce, k čemuž v projednávaném případě došlo dne 21. 7. 2020, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a neuhrazených splátek.

21. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně (úvěrující) a žalovaný (úvěrovaný) uzavřeli smlouvu o úvěru podle , na jejímž základě se žalobkyně důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, které žalovaný čerpal ze sjednaného úvěrového rámce, včetně úroku v dohodnuté výši. Co se týče nároků žalobkyně uplatněných v souvislosti s porušením povinností žalovaného hradit sjednané splátky řádně a včas, byla přímo ve smlouvě o úvěru sjednána ve prospěch žalobkyně náhrada nákladů spojených s prodlením žalovaného ve smyslu ZSÚ a rovněž smluvní pokuta, a to v souladu s limity její výše dle a 3 ZSÚ. Náhrada nákladů a smluvní pokuta tak byly mezi účastníky sjednány platně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. ). Z tohoto důvodu má žalobkyně právo na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku (1. upomínka ze dne 22. 5. 2020, 2. upomínka ze dne 24. 6. 2020, předžalobní výzva ze dne 21. 7. 2020), tedy celkem ve výši 300 Kč, právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se splátkou, tedy celkem ve výši 1 497 Kč (3 x 499 Kč za prodlení se splátkami č. 1, 2 a 3) a rovněž smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 31 563 Kč (součet neuhrazené jistiny úvěru a dlužných splátek) od dne následujícího po dni zesplatnění úvěru (tj. od 22. 7. 2020), byť tuto žalobkyně požadovala pouze za dobu od 22. 7. 2020 do 16. 9. 2020 kapitalizovanou v částce 1 799 Kč, čímž je soud - co do výše nároku - vázán (srov. ). Jde-li o úrok za poskytnutí úvěru, sjednaný v sazbě 21,55 % ročně, žalobkyně jej uplatnila ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru (tj. od 22. 7. 2020) z neuhrazené části jistiny, tedy z částky 27 063 Kč, s jejímž placením se žalovaný dostal do prodlení v důsledku zesplatnění úvěru. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou této části jistiny více jak 90 dnů, v souladu s  ZSÚ má žalobkyně právo na úrok za poskytnutí úvěru ve sjednané sazbě 21,55 % ročně pouze za období prvních 90 dnů od prodlení žalovaného (tj. od 22. 7. 2020 do 19. 10. 2020) a dále ve výši, která odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 8,25 % ročně (k 1. 7. 2020 – první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný co do neuhrazené části jistiny dostal do prodlení – byla Českou národní bankou vyhlášena repo sazba ve výši 0,25 %). Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením a

22. Z výše vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 159 Kč (sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 27 063 Kč, neuhrazených splátek ve výši 4 500 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 497 Kč a 1 799 Kč), úrok ve výši 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč od 22. 7. 2020 do 19. 10. 2020 a ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení a dále (zákonný) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč za dobu od 22. 7. 2020 do zaplacení (výrok I.). Současně, co do úroku převyšujícího úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ; žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 94,6 % předmětu řízení a žalovaný měl úspěch ve zbylé části, tj. v rozsahu 5,4 % předmětu řízení, přičemž v rámci předmětu řízení soud zohlednil rovněž žalobkyní uplatněný úrok a úrok z prodlení ve výši vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu. Žalobkyně tudíž má vůči žalovanému právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, a to konkrétně 89,2 %. Pokud by měla žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, přiznal by jí tuto náhradu soud v částce 2 859 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 407 Kč, odměny advokáta ve výši 1 000 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 500 Kč za jeden úkon právní služby dle bodu 3. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále – jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 252 Kč /podle , počítáno ze základu 1 200 Kč Soud tedy žalobkyni přiznal (poměrnou) náhradu nákladů řízení ve výši 2 550 Kč (tj. 89,2 % z částky 2 859 Kč, po zaokrouhlení).

24. Nadto soud podotýká, že odměnu advokáta určil podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. Jen u zdejšího soudu lze poukázat na věci vedené pod spisovými značkami spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka. Namístě je též poznamenat, že nárok na zaplacení dlužného plnění ze spotřebitelského úvěru je – kupříkladu vedle nároku na dlužné pojistné anebo jízdné s přirážkou – typickým nárokem, který je namístě uplatnit formulářovou žalobou (návrhem na zahájení řízení, jenž lze podřadit pod § 14b advokátního tarifu). Pokud by snad žalobkyně zvolila jiný způsob soudního uplatňování takových nároků, zjevně by postupovala nehospodárně a bylo by jí možné přiznat náhradu nákladů v takové výši, v jaké by jí byla přiznána, pokud by při soudním uplatnění těchto druhově shodných nároků používala řádně koncipovanou formulářovou žalobu.

25. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny a výdajů advokáta spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle ), neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu Žalobkyně je podnikatelkou, nebankovním poskytovatelem úvěrů, a nepochybně proto je (anebo alespoň má být) personálně i technicky vybavena k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku , tj. aby dlužníka – předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení – sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní soudně (a bude zastoupena advokátem, což zvýší náklady spojené s vymáháním práva).

26. Předžalobní výzva je zákonné dobrodiní, jež poskytuje žalovanému, resp. dlužníkům obecně, poslední možnost ke splnění právní povinnosti bez nutnosti hrazení nákladů spojených se soudním řízením. Předžalobní výzvu by proto měl zásadně sepsat (a dlužníku odeslat) sám věřitel, a to předtím, než věc předá advokátu k dalšímu postupu. Pokud by soud přiznal žalobkyni náhradu odměny advokáta za sepis předžalobní výzvy, popřel by smysl a účel , neboť kvůli tomuto ustanovení, které má vůči žalovanému působit velkoryse, by se jeho postavení zhoršilo, a to tím, že by se zvýšila jeho celková platební povinnost. Žalovaný by tak ve své podstatě byl sankcionován za to, že nabídnutého dobrodiní nevyužil. Přitom v době před účinností , který se stal součástí právního řádu„ v zájmu dlužníků“, mu taková sankce nehrozila, ačkoliv věřitelé (a jejich zástupci – advokáti) i tehdy dlužníkům pravidelně zasílali výzvy k plnění v dostatečném předstihu před podáním žaloby. Povaha (smysl, účel a funkce) institutu předžalobní výzvy tudíž obecně vylučuje, aby se jeho užití v konkrétním případě negativně odrazilo v povinnosti dlužníka hradit věřiteli zvýšené náklady řízení.

27. Fakt, že odměnu za předžalobní výzvu k plnění výslovně upravuje advokátní tarif, a priori nezakládá nutnost ji promítnout do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v konkrétní věci. Tento podzákonný, tj. nikoliv absolutně závazný, právní předpis primárně dopadá na právní vztah mezi advokátem a jeho klientem a je jen na klientovi, zda advokáta pověří též sepisem předžalobní výzvy, anebo tak učiní sám (což má být obecným pravidlem zejména u věřitelů typu žalobkyně). Pověří-li tím přesto advokáta, je mu povinen – nedohodnou-li se jinak – zaplatit mimosmluvní odměnu a paušální náhradu dle advokátního tarifu. Takový postup je však výhradně rozhodnutím klienta (žalobce) a nemá se negativně odrazit v majetkové sféře dlužníka.

28. Podle soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

29. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná jejich nuceného vymožení domáhat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).