Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 153/2021-12
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení a dále částku 617,59 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba došlá soudu dne 26. 3. 2021 se v části, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 50 Kč a 2 000 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení a dále částku 617,59 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba došlá soudu dne 26. 3. 2021 se v části, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 50 Kč a 2 000 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 10. 12. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 10. 12. 2018, jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaná uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba, IČO číslo, kde zároveň při podpisu smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy právnická osoba poskytla žalované úvěr ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaná se, jak vyplývá z části smlouvy nazvané Podmínky úvěru, řádku Celková splatná částka, zavázala právnická osoba vrátit částku 4 000 Kč spolu s příslušenstvím do 9. 1. 2019. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 6 050 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 4 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. příjmení paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalované. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 617,59 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 10. 1. 2019 do 10. 8. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně doplňuje, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán nejvýše do tzv. Rozhodného dne, tj. do 10. 8. 2020. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 29. 8. 2020 z jistiny ve výši 4 000 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované, posoudil jako listin y způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listin y nazvané: Smlouva o úvěru číslo ze dne 10. 12. 2018, všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem.
5. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.
6. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti. Z listin y nazvané Smlouva o úvěru číslo ze dne 10. 12. 2018, soud zjistil, že 10. 12. 2018 uzavřela společnost právnická osoba, jako věřitel, a žalovaná, jako dlužník, smlouvu, na jejímž podkladě tato společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná byla ve smlouvě označena mimo jiné jménem a příjmením, datem narození, číslem občanského průkazu a adresou bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a k tomu náležející úrok a sjednané poplatky, a to v měsíčních splátkách. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že tuto uzavřel věřitel a žalobkyně, předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v příloze číslo smlouvy, včetně pohledávky za žalovanou dle shora citované smlouvy. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu vyplývajícího ze smlouvy. Dopis byl odeslán žalované na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z Podacího lístku). Žalobkyně nezkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr.
7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
16. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
17. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
18. V tomto konkrétním případě žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované úvěr splácet byla posouzena věřitelem na základě vyplněné žádosti o úvěr na základě informací poskytnutých žalovanou. Lustraci v dostupných databázích žalobkyně nedoložila. Soudu tak nezbylo, než dospět k závěru, že předchůdce žalobkyně nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Soudu tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti posuzované smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (srov. § 588 o. z.).
19. V řízení soud vzal za prokázané, že věřitel poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná neuhradila před podáním žaloby ničeho a ani žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné jiné úhrady. Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, tj. fakt, že jí pohledávka vůči žalované náleží, když bylo prokázáno, že na žalobkyni byla pohledávka postoupena shora označenou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud tedy konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § číslo odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 4 000 Kč, tj. žalované poskytnuté a nevrácené finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , o. z., také právo na zákonné úroky z prodlení v zákonné výši, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
20. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl tak, jak uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí.
21. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšnější, proto soud náhradě nákladů řízení žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, neboť tento náklad řízení žalobkyni prokazatelně vznikl, byl potřebný k účelnému uplatnění práva žalobkyně a odpovídá míře procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně. K náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
22. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
23. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.