Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 155/2021-12
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 555,42 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč a částku 589,22 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba doručená soudu dne 26. 5. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 3 555,42 Kč a částku 906,25 Kč a úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč a částku 589,22 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba doručená soudu dne 26. 5. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 3 555,42 Kč a částku 906,25 Kč a úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 555,42 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 22. 12. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 4 612 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 832 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 1 981 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 11. 2017. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 27. 12. 2016. Ke dni 4. 6. 2017 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 5 000 Kč a dlužný poplatek částku 3 555,42 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 000 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 2. 11. 2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 14. 6. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8 555,42 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 555,42 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 906,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 589,22 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 906,25 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 2. 11. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 14. 6. 2018. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 589,22 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 4. 1. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 14. 6. 2018. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.
4. Soud provedl v řízení dokazování listinami: Smlouva o zápůjčce číslo ze dne 22. 12. 2016, smluvní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem, přehled plateb, a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu.
5. Dne 22. 12. 2016 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 612 Kč. Z Tabulky umoření soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato nemohla mít vliv na níže uvedené právní hodnocení věci. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem oznámil právnická osoba žalovanému postoupení pohledávky. Dopis byl odeslán žalovanému na adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě právním zástupcem žalobkyně. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odeslala na adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě žalobou uplatněné částky. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).
6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
7. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb. (dále jen„ ZoSÚ“).
8. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s výše uvedeným, je smlouva neplatná.
9. Předně soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C xanon číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
10. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
11. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § číslo odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 6 000 Kč, žalovaný fakticky zaplatil 1 000 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 5 000 Kč. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.; ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
13. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšnější, proto soud náhradě nákladů řízení žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, neboť tento náklad řízení žalobkyni prokazatelně vznikl, byl potřebný k účelnému uplatnění práva žalobkyně a odpovídá míře procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
14. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
15. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.