Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 35/2020-20
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky
a
manžela: osobní údaje manžela
bytem adresa manžela a manželky
o návrhu na rozvod manželství
takto:
I. Manželství, které uzavřela celé jméno manželky, rozená celé jméno manželky, a celé jméno manžela, rozený jméno, dne datum v země, místo anonymizováno – příjmení, a které je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, obec – střed, ve svazku spisová značka, ročník rok, strana/list anonymizováno, pořadové číslo se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství, které uzavřela [celé jméno manželky], rozená [celé jméno manželky], a [celé jméno manžela], rozený [jméno], dne [datum] v [země], místo [anonymizováno] – [příjmení], a které je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, [obec] – střed, ve svazku [spisová značka], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], pořadové [číslo] se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne datum domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství považuje za rozvrácené, neboť manžel byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 let a chce trest vykonat v jeho rodné zemi. Není tedy důvod, aby manželství bylo i nadále zachováno. Z manželství se narodily dvě děti, o které ona v současné době pečuje, manžel zatím na jejich výživu ničím nepřispívá, neboť ve výkonu trestu odnětí svobody nepracuje. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese adresa manžela a manželky.
2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil.
3. S ohledem na skutečnost, že manžel je cizím státním příslušníkem, soud předně posuzoval, zda je věcně a místně příslušný k projednání věci. Podle čl. 1 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen„ Smlouva“), která byla podepsána v Bělehradě dne datum, občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany osobních a majetkových práv jako její vlastní občané. K uplatnění svých práv a zájmů mohou občané jedné smluvní strany vystupovat před orgány druhé smluvní strany, které jsou příslušné rozhodovat v občanských, rodinných a trestních věcech, za stejných podmínek jako její vlastní občané. Podle čl. 26 odst. 2 Smlouvy je-li v době podání návrhu jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je pro řízení o rozvod příslušný soud smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště manžel, proti němuž návrh směřuje.
4. K projednání věci je tedy s odkazem na shora uvedené dána pravomoc českých soudů, když oba manželé mají bydliště na území České republiky. Věcně a místně příslušným k projednání věci je tedy Okresní soud v Teplicích, když v jeho obvodu mají manželé bydliště.
5. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu a z výpovědi manželky soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v země, místo anonymizováno – příjmení, a které je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, obec – střed, ve svazku spisová značka, ročník rok, strana/list anonymizováno, pořadové číslo Poslední společné bydliště manželů bylo adresa manžela a manželky. Ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že účastníkům se dne datum narodila nezletilá jméno celé jméno manželky a dne datum nezletilý příjmení celé jméno manžela, přičemž rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, byly obě nezletilé děti pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů (manželů) svěřeny do péče matky (manželky). Z výpovědi manželky vyplývá, že s manželem žili již od roku 2000, ačkoliv sňatek uzavřeli až v roce 2011. V roce 2003 se jim narodila dcera, a když jí bylo sedm měsíců, manžel byl poprvé odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody. Po jeho propuštění se rozhodli uzavřít sňatek, ona si tehdy řekla, že chybu může udělat každý. Manželství bylo spokojené až do doby, než manžela znovu zavřeli. Synovi tehdy byly tři roky, když k nim vtrhla policie a ona si řekla, že už to nechce znovu zažít. Manžel byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 18 let a to je dlouhá doba, ráda by ještě žila normální život. Manželka dále uvedla, že manželství považuje za trvale rozvrácené, nemá zájem o obnovení manželského soužití. Manžel se k věci vyjádřil písemně, ústnímu jednání být přítomen nechtěl. Uvedl, že pokud by návrh na rozvod manželství nepodala manželka, podal by ho sám, neboť byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 18 let. S rozvodem manželství bez výhrad souhlasí, s rodinou je v telefonickém kontaktu.
6. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může soud na návrh některého z manželů manželství rozvést, jestliže je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití.
7. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
8. Podle ust. § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
9. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci netvoří manželské a rodinné společenství, nejméně poslední čtyři roky nežijí jako manželé a nevedou společnou domácnost. Oba manželé shodně uvedli, že se chtějí rozvést, manželka vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství je dle závěru soudu životní situace, do které se manželé dostali, tedy dlouhý trest odnětí svobody uložený manželovi, a z toho plynoucí trvalé citové odcizení manželů.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (ust. § 759 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).