Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 145/2021-23
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 112 684,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 110 684,56 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 19 202,45 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 049,8 Kč, s úrokem ve výši 9,65 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 723,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 110 684,56 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 19 202,45 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 049,8 Kč, s úrokem ve výši 9,65 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 723,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 112 684,56 Kč s kapitalizovaným smluvním i zákonným úrokem, smluvním úrokem ve výši 9,65 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení, to vše z titulu porušení povinností plynoucích ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne 30. 1. 2017. Žalovaná částka sestává vedle dlužné jistiny rovněž z poplatků za upomínky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ).
4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná dne 30. 1. 2017 požádala o poskytnutí osobního úvěru číslo ve výši 150 000 Kč. V žádosti uvedla, že je svobodná, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, dosáhla středoškolského vzdělání s maturitou, její pravidelný měsíční příjem činí 22 000 Kč, výdaje spojené s bydlením se rovnají 2 000 Kč, ostatní výdaje 1 500 Kč (žádostí o poskytnutí osobního úvěru číslo ze dne 30. 1. 2017). V návaznosti na tuto žádost žalobkyně poskytla žalované informace o spotřebitelském úvěru a následně uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 1. 2017, Smlouvou o úvěru číslo). Na základě Smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala, že poskytne žalované úvěr ve výši 150 000 Kč, který žalobkyně vyčerpá do 20. 2. 2017 a splatí nejpozději do 20. 1. 2023. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 9,65 % ročně, hodnotou RPSN 10,23 % a měsíční splátkou 2 811 Kč. Od 20. 4. 2017 byla žalovaná povinna splácet vyčerpanou jistinu spolu s úroky vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaná rovněž sjednala pojištění ve výši 150 Kč měsíčně, které odpovídá 0,1 % měsíčně z výše poskytnutého úvěru (Smlouvou o úvěru číslo). Žalovaná vyčerpala částku úvěru ve výši 150 000 Kč (po sražení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 490 Kč) dne 30. 1. 2017 (interním účetním dokladem žalobkyně ze dne 30. 1. 2017). Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, a to navzdory opakovaným upomínkám; žalobkyně proto zaslala žalované dne 8. 1. 2020 dopis, v němž ji informovala, že došlo ke zesplatnění celé úvěrové pohledávky, a vyzvala žalovanou k její úhradě do 21. 1. 2020 (dopisem nazvaným„ Výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky“ spolu s dodejkou). Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 104 723,79 Kč a poplatků za upomínky v celkové výši 7 960,77 Kč, které jsou tvořeny celkem 13 upomínkami zaslanými v období od 31. 10. 2018 do 25. 6. 2019 a jejichž výše vyplývá ze Sazebníku: žalobkyně v souladu se Sazebníkem účtuje 250 Kč za první upomínku při neprovedení splátky úvěru a 500 Kč za 2. a každou další upomínku (historickým výpisem ze dne 13. 4. 2021, Smlouvou o úvěru číslo). Žalobkyně dále požaduje částku 19 202,45 Kč představující kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 9,65 % ročně z dlužné jistiny počítaný od 23. 10. 2020, tj. ode dne následujícího po uskutečnění poslední splátky, do 13. 4. 2021, tj. do dne vydání historického výpisu (historickým výpisem ze dne 13. 4. 2021). Žalobkyně rovněž požaduje částku 12 049,8 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, jenž počítá ode dnů splatnosti jednotlivých splátek dle smlouvy (historickým výpisem ze dne 13. 4. 2021). Konečně pak žalobkyně požaduje výpůjční úrok a zákonný úrok z prodlení od dne 14. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované dne 31. 3. 2021 předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění ze dne 31. 3. 2021, výpisem ze sledování zásilek České pošty).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 122 odst. 1 písm. a) věty před středníkem zákona, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele.
11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.
a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutí této částky úrok ve výši 9,65 % ročně z dlužné jistiny; celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 72 měsíčních splátkách po 2 811 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.
14. Dle soudu žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona, neboť posoudila příjmovou i výdajovou stránku úvěruschopnosti žalované. Rovněž úroková sazba ve výši 9,65 % ročně byla sjednána zcela přiměřeným způsobem. Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaná byla povinna v souladu s jejím ujednáním vrátit žalobkyni částku jistiny ve výši 150 000 Kč spolu se smluvním úrokem. Žalovaná však dlužnou částku nesplácela řádně a včas, a to ani navzdory zaslaným upomínkám. Tím došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky v souladu s čl. 9 f) ve spojení s čl. 8 a) Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele a žalobkyně vyzvala žalovanou k její úhradě ve lhůtě do 21. 1. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh neuhradila, žalobkyně sestavila ke dni 13. 4. 2021 historický výpis, z něhož vyplynulo, že k tomuto datu dlužná jistina dosahovala 104 723,79 Kč, poplatky za upomínky 7 960,77 Kč, kapitalizovaný úrok 19 202,45 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 12 049,8 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila více, než tvrdí žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na částku 104 723,79 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 19 202,45 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 12 049,8 Kč a rovněž spolu se smluvním úrokem ve výši 9,65 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 104 723,79 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Soud však nepřiznal žalobkyni právo na úhradu poplatků v plné výši 7 960,77 Kč. V řešeném případě žalobkyně účtovala poplatky za zaslání celkem 13 upomínek, a to ve výši 250 Kč za zaslání 1. upomínky při neprovedení splátky úvěru v souladu s čl. 6 1.15.12 Sazebníku a ve výši 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky v souladu s čl. 6 1.15.13 Sazebníku Tyto upomínky žalované zaslala dne 31. 10. 2018 (1. upomínka), 15. 11. 2018 (2. upomínka), 26. 11. 2018 (2. upomínka), 1. 1. 2019 (1. upomínka), 31. 1. 2019 (1. upomínka), 15. 2. 2019 (2. upomínka), 26. 2. 2019 (2. upomínka), 1. 4. 2019 (1. upomínka), 16. 4. 2019 (2. upomínka), 25. 4. 2019 (2. upomínka), 31. 5. 2019 (1. upomínka), 17. 6. 2019 (2. upomínka), 25. 6. 2019 (2. upomínka). Soud však zdůrazňuje, že žalobkyně má v souladu s § 122 odst. 1 písm. a) zákona nárok výlučně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované. Za účelně vynaložené náklady přitom nelze považovat upomínky, které žalobkyně zasílala žalované v rychlém časovém sledu (cca v intervalu 14 dnů), neboť při zohlednění doby nezbytné k doručení měla žalovaná jen minimální prostor pro reakci na první ze zaslaných upomínek a již jí byla zaslána další upomínka. Z toho důvodu soud přiznal žalobkyni pouze právo na náhradu za zaslání upomínky ze dne 31. 10. 2018, 26. 11. 2018, 1. 1. 2019, 31. 1. 2019, 26. 2. 2019, 1. 4. 2019, 25. 4. 2019, 31. 5. 2019 a 25. 6. 2019. Výrokem II soud zamítl nárok žalobkyně na náhradu za zaslání upomínky ze dne 15. 11. 2018, 15. 2. 2019, 16. 4. 2019, 17. 6. 2019 v celkové výši 2 000 Kč.
16. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak
je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 723,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 634 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 112 684,56 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 950 Kč ve výši 3 139,50 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.