Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 35/2020-41
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupen advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.,
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem adresa
o zaplacení 25.254,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.800 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 17.312,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.752,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.078,85 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10.362,13 Kč od 22.5.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11.219,65 Kč od 22.5.2019 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.800 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 17.312,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.752,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.078,85 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10.362,13 Kč od 22.5.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11.219,65 Kč od 22.5.2019 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 26.112,01 Kč s kapitalizovaným úrokem 1.752,49 Kč za dobu od 15.9.2018 do 21.5.2019, kapitalizovaným úrokem z prodlení 1.078,85 Kč za dobu od prodlení do 21.5.2019, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10.362,13 Kč od 22.5.2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11.219,65 Kč od 22.5.2019 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 14.9.2018. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, uhradil dne 15.7.2017 částku 1.600 Kč a dne 14.8.2017 částku 1.600 Kč. Částka 26.112,01 Kč sestává z jistiny 10.362,13 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 857,52 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 4.093,64 Kč, úplaty za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 740,18 Kč, úplaty za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2.558,54 Kč a smluvní pokuty 7.500 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek.
Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi společností právnická osoba, a žalovaným byla dne 14.7.2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž byl žalovanému před podpisem smlouvy poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1.558 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy (smlouva o úvěru). V žádosti o úvěr ze dne 14.7.2017 sepsané zástupkyní věřitele bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnancem na dobu určitou od 6.4.2017 do 31.3.2018, byl uveden jediný příjem žalovaného mzda 13.285 Kč, výdaje 9.058 Kč, z toho bydlení, energie 3.000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 2.500 Kč, srážky ze mzdy a výživné 3.558 Kč, použitelný příjem 4.227 Kč (žádost o úvěr). Z pracovní smlouvy ze dne 5.4.2017 vyplývá, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu určitou od 6.4.2017 do 31.3.2018 (pracovní smlouva). Z výplatních pásek žalovaného za duben, květen a červen 2017 vyplývá, že čistá mzda žalovaného činila v měsíci dubnu 9.010 Kč, v měsíci květnu 16.139 Kč a v měsíci červnu 14.706 Kč, ze mzdy žalovaného byly prováděny srážky, a to za měsíc duben byla deponovaná nepřednostní srážka 951 Kč, za měsíc květen přednostní srážka 6.874 Kč, za měsíc červen nepřednostní srážka 2.850 Kč, vyúčtování mzdy - k výplatě na účet činilo v měsíci dubnu 7.209 Kč, v květnu 7.915 Kč a v červnu 10.306 Kč (výplatní pásky za duben, květen a červen 2017). právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy číslo žalobci (oznámení postupitele o postoupení ze dne 29.5.2019). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě ve lhůtě do 6.12.2019 dopisem ze dne 26.11.2019 odeslaným prostřednictvím pošty dne 27.11.2019 (výzva k plnění, poštovní podací lístek).
Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.
Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “) povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
Soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když zejména ohledně výdajů žalovaného na bydlení a osobní výdaje se spolehl pouze na údaje tvrzené žadatelem. Při posuzování příjmu sice vycházel z výplatních pásek žalovaného za měsíce duben, květen a červen 2017, avšak zohlednil toliko aritmetické průměry z čisté mzdy 13.285 Kč a srážek 3.558 Kč za uvedené měsíce a tudíž při současném zohlednění (pouze deklarovaných) měsíčních výdajů na bydlení a osobní výdaje celkem 5.500 Kč poskytovatel kalkuloval s použitelným měsíčním příjmem 4.227 Kč, aniž vzal náležitě v úvahu, že po srážkách ze mzdy činilo vyúčtování mzdy žalovaného v měsíci dubnu 2017 pouze 7.209 Kč a v měsíci 7.915 Kč, a tedy po odečtení deklarovaných výdajů 5.500 Kč činil použitelný příjem pouhých 1.709 Kč, respektive 2.415 Kč. Dále nevzal poskytovatel náležitě v úvahu, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu určitou a jeho skončení předcházelo o několik měsíců termínu splacení úvěru, když po skončení pracovního poměru měl žalovaný splatit ještě 6 ze 14 měsíčních splátek. Protože poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, je uzavřená smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18).
Původní věřitel žalovanému na základě neplatné smlouvy poskytl finanční prostředky ve výši 12.000 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), které je povinen vydat, a to žalobci, jehož aktivní věcná legitimace se podává z ustanovení § 1879 o.z. Žalovaný již uhradil 3.200 Kč, zbývá proto vydat 8.800 Kč. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z. ). Žalobce vyzval žalovaného k plnění ve lhůtě do 6.12.2019, dnem následujícím po marném uplynutí poskytnuté lhůty, tj. ode dne 7.12.2019, je žalovaný v prodlení, a žalobce má od tohoto dne právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z. ), jehož požadovaná výše 9 % ročně je nižší než dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k 7.12.2019, tj. k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě co do částky 8.800 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.800 Kč od 7.12.2019 do zaplacení vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalovanému, který by na jejich náhradu měl jinak právo, neboť byl v řízení převážně procesně úspěšný, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.