Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 103/2021-43
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení 16 080 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 440 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 8 640 Kč a zbývající části příslušenství, zamítá
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 440 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 8 640 Kč a zbývající části příslušenství, zamítá</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 080 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne 12. 11. 2016 se společností právnická osoba, IČO (ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO) (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. anonymizováno rok, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poskytnutým úvěrem také kapitalizovaný úrok, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasní poplatek, tj. v celkové výši 20 280,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a nákladů spotřebitelského úvěru se žalovaný zavázal uhradit ve 13 měsíčních splátkách, kdy poslední splátka byla splatná dne 7. 12. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 12 000 Kč, úroku úvěru 1 461 Kč a poplatku za vyhodnocení úvěru 2 619 Kč. Příslušenství uplatněného nároku tvoří úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 12 000 Kč od 8. 12. 2017 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně i žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.
4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný se dne 12. 11. 2016 se společností právnická osoba dohodl na poskytnutí částky 12 000 Kč, která mu byla při podpisu předána a zavázal se zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč celkem 20 640 Kč, přičemž 12 000 Kč představuje dle smlouvy úvěr, 360 Kč administrativní poplatek, úrok 25,85 % ročně a úplatu, přičemž všechny částky mimo jistinu byly nazvány náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 8 640 Kč. První splátka byla splatná do 30 dnů od data uzavření smlouvy. RPSN činilo 187,6 %. S účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Z přiložené transakční sjetiny soud zjistil, že žalovaným bylo na úvěr uhrazeno celkem 4 560 Kč.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 a odst. 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou: povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Soud dospěl k závěru, že částka 8 640 Kč ve smlouvě označená jako celkové náklady spotřebitelského úvěru nepředstavuje nic jiného než úroky podle § 2395 NOZ , tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny ve výši 12 000 Kč. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 ). Z předmětné smlouvy o úvěru plyne, že sjednán byl úrok ve výši 8 640 Kč na 13 měsíců z částky 12 000 Kč, což představuje úrok ve výši 66 % ročně. Takový úrok je nepřiměřený. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době poskytnutí úvěru žalovanému tedy v listopadu 2016 činila průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami 12,56 % ročně. Smlouvou sjednaný úrok je více než pětinásobný a z tohoto pohledu se soudu jeví jako nepřiměřený.
9. Soud na základě shora uvedeného posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku a vztah mezi účastníky posoudil podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. NOZ ). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč, a že žalovaný na dluh uhradil 4 560 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 7 440 Kč. V souladu s § 1970 NOZ uložil soud žalovanému též povinnost k úhradě úroků z prodlení ve výši požadovaných žalobkyní.
10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
11. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.