Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 81/2021-32
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 312 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 1 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 312 Kč od 25. 2. 2020 do 25. 11. 2020 a z částky 1 312 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 753,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 1 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 312 Kč od 25. 2. 2020 do 25. 11. 2020 a z částky 1 312 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 753,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 29. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 312 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce
číslo na jejímž základě poskytl žalovanému dne 27. 1. 2020 bezúročnou zápůjčku ve výši 4 000 Kč, která měla být splacena spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 312 Kč do 24. 2. 2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa, na kterých se žalovaný nejprve registroval a zaslal žádost o zápůjčku a po posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, mu byla poskytnuta zápůjčka na jeho bankovní účet. Žalovaný zápůjčku řádně a včas nevrátil, neboť právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 21. 11. 2020 výzvu k úhradě dluhu, avšak bez úspěchu.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.
3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.
4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
5. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne
27. 1. 2020 smlouvu o zápůjčce číslo kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 312 Kč do 24. 2. 2020. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o zápůjčce dne 27. 1. 2020. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 4 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného dne 27. 1. 2020. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 21. 11. 2020. Téhož dne byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1880 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
16. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
17. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, ve které se zavázal poskytnout žalovanému částku 4 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku s poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit do 24. 2. 2020. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), a je proto nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující povinnost před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako úvěrovaného. Zejména tak byl právní předchůdce žalobkyně povinen prověřit příjmy a výdaje žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a ověřených potřebnými listinami, a rovněž posoudit schopnost žalovaného splácet řádně poskytnutou zápůjčku lustrací v příslušných veřejných rejstřících a registrech klientských informací. Splnění uvedené povinnosti právním předchůdcem žalobkyně však nebylo v řízení zjištěno, neboť žalobkyně ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ani ničeho netvrdila.
18. Přestože § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanoví, že v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (v projednávané věci smlouvy o zápůjčce) je smlouva neplatná pouze, uplatní-li námitku neplatnosti smlouvy spotřebitel ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, dospěla judikatura soudů již dříve k závěru, že k porušení povinnosti stanovené poskytovateli spotřebitelského úvěru (zápůjčky) v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, nález Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019,
sp. zn. III. ÚS 4129/18 , příp. také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn.
C číslo), a jedná se tedy o neplatnost absolutní podle § 588 občanského zákoníku , neboť porušení uvedené povinnosti odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o zápůjčce její právní předchůdce jakýmkoliv způsobem posuzoval úvěruschopnost žalovaného,
tj. schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku .
20. Plnění poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně žalovanému je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku . Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na bankovní účet žalované částku 4 000 Kč na základě neplatné smlouvy, tedy plnila bez právního důvodu. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně, příp. žalobkyni, neuhradil ničeho. Soud proto uložil žalovanému, který se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle
§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě, ve které žalobkyně žalovaného prvně prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky. Výzva byla žalovanému zaslána dne 21. 11. 2020, lhůta k úhradě byla stanovena třídenní. Soud tak uložil žalovanému zaplatit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne 26. 11. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako obecnou třídenní.
21. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatku za poskytnutí zápůjčky a zákonného úroku z prodlení nad rámec jí přiznaný. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 5 312 Kč. Žaloba pak byla zamítnuta co do celkové částky
1 312 Kč. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 4 000 Kč, tedy 75,3 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 1 312 Kč, tedy 24,7 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 50,6 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 312 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po
100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, přičemž 50,6 % z této částky činí 753,43 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 753,43 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ). Předpoklady pro uplatnění § 14b a. t. byly splněny, neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. například spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.