Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 118/2020-87

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 21 953,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč se zákonným 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 11 500 Kč od datum do zaplacení a částku 10 453,50 Kč (smluvní pokuta), a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 9 155,40 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč se zákonným 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 11 500 Kč od [datum] do zaplacení a částku 10 453,50 Kč (smluvní pokuta), a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 9 155,40 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne datum, ve znění jeho doplnění ze dne datum a datum, domáhá zaplacení částky 21 953,50 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, jako úvěrujícím smlouvu o úvěru číslo. Ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba, převedena na společnost právnická osoba, IČO (dále jako,,původní věřitel“). Na základě smlouvy ze dne datum byla žalovaná pohledávka postoupena původním věřitelem na společnost právnická osoba, IČO, která ji následně postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Dle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit ve 13 pravidelných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v den podpisu smlouvy, tj. datum. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas, na splátkách neuhradil ničeho a ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky 11 500 Kč (žalobkyně na základě svého rozhodnutí vymáhá pouze část neuhrazené jistiny, zaplacení sjednaných poplatků se žalobou nedomáhá). Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný jeho pravidelný a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaný musel pro získání úvěru předložit občanský průkaz a další platný úřední doklad, dále další dokumenty k ověření úvěruschopnosti, jako např. výpis z bankovního účtu, pracovní smlouvu či jiné potvrzení o výší příjmu. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem ověřena rešeršemi v příslušných databázích, registrech dlužníků, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, vše s negativním výsledkem. Následně byla sestavena finanční analýza a úvěrový skóring žalovaného, přičemž po posouzení jeho příjmů (po odečtení výdajů) původní věřitel došel ke kladnému závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty na základě ujednání ve smlouvě o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. z částky 11 500 Kč za období od datum do 20. 8. číslo, tj. za celkem 909 dnů. Celková výše smluvní pokuty činí 10 453,52 Kč.

2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, předpisu splátek k této smlouvě a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, na základě které věřitel poskytl dlužníkovi v den podpisu bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední 13. splátky. Dlužník se zavazuje poskytnutou jistinu vrátit společně s dohodnutým úrokem a sjednanými poplatky. Úvěr je poskytnut za úroky ve výši 28 % ročně z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % ročně. Dlužník zaplatí za uzavření smlouvy poplatek ve výši 800 Kč, splatný při podpisu smlouvy. Za správu úvěru dlužník zaplatí věřiteli poplatek 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 3 800 Kč. Dlužník se tedy zavazuje uhradit věřiteli poskytnutou jistinu 20 000 Kč a celkové náklady spotřebitelskému úvěru 14 600 Kč, tj. celkem částku 34 600 Kč v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč, přičemž první splátka je splatná 23. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve uhrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poskytnutá jistina. Dlužník se zavazuje splátky hradit osobě zprostředkující tento úvěr nebo pracovníkovi věřitele nebo jiné pověřené osobě věřitele, za tuto službu dlužník zaplatí shora uvedený poplatek. Výše RPSN činí 189,38 %. V případě, že dlužník nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, věřitel může dlužníka vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě, že dlužník ani přes výzvu věřitele dlužnou splátku neuhradí ve stanovené lhůtě, věřitel má právo prohlásit úvěr za zesplatněný v důsledku prodlení spotřebitele s tím, že tato splatnost se týká pouze nesplacené poskytnuté jistiny. Zesplatnění úvěru je účinné okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. V případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. V případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen věřiteli uhradit zákonné úroky z prodlení.

4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v této uvedl své datum narození, adresu trvalého i současného bydliště, telefonní kontakt, společenský status podnikatel, rodinný stav svobodný a dále své IČO. Jako průměrný měsíční příjem z podnikání uvedl částku 30 223 Kč a výdaje na stravování ve výši 3 500 Kč. Součástí žádosti je vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku ze dne datum, ze kterého vyplývá, že u žalovaného byl proveden zápis do živnostenského rejstříku týkající se předmětu podnikání truhlářství, podlahářství a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaný dále doložil faktury ze dne datum na částku 1 560 Kč, z téhož dne na částku 4 895 Kč, ze dne datum na částku 35 935 Kč, ze dne datum na částku 38 680 Kč a ze dne datum na částku 39 875 Kč, kterými doložil svůj příjem z podnikání. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne datum soud zjistil, že tímto žalovaný čestně prohlásil, že bydlí u své přítelkyně na adrese adresa žalovaného, a této nepřispívá na nájem a elektřinu. Z finanční analýzy ze dne datum, kterou provedl původní věřitel ohledně příjmů žalovaného, a y nazvané anonymizována dvě slova z téhož dne soud zjistil, že byly zjištěny celkové příjmy žalovaného ve výši 30 223 Kč, celkové výdaje žalovaného ve výši 3 500 Kč, rezerva na neočekávané výdaje ve výši 1 000 Kč a měsíční volné finanční zdroje ve výši 25 723 Kč. Žalovanému na základě této analýzy lze poskytnout úvěr v maximální výši 25.000 Kč.

5. Z notářského zápisu ze dne datum soud zjistil, že část závodu společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, byla převedena na společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, kterým byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že touto byla žalovaná pohledávka postoupena ze společnosti právnická osoba, na společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a tato následně žalovanou pohledávku postoupila na žalobkyni, a to smlouvou ze dne datum. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

6. Předžalobní upomínkou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání.

7. Závazkový vztah, který vznikl mezi původním věřitelem, společností právnická osoba, a žalovaným, se řídí , (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

8. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

11. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

12. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

13. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

15. Dle § 2048, 2049, 2050 a 2051 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

16. Co do aktivní legitimace žalobce v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že pohledávka za žalovaným byla společně s dalšími pohledávkami platně postoupena na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Vztah mezi původním věřitelem a žalovaným byl vztahem, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Žalobkyně k výzvě soudu konkrétně dotvrdila a doložila, že bylo vyhověno zákonným požadavkům dle Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Žalobkyně k výzvě soudu doplnila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, finanční analýzu a u s názvem credit scoring žalovaného, ze které vyplývá, že původní věřitel náležitě zkoumal výši příjmů i výdajů žalovaného a po provedení tzv. skoringu žalovaného dospěl k závěru, že žalovaný je dostatečně úvěruschopný. Shora uvedené je podloženo doklady, a to konkrétně výpisem z živnostenského rejstříku a fakturami, které dokládají pravidelnost a výši příjmů žalovaného. Žalobkyně dále žalovaného vyhledala jak v insolvenčním rejstříku, tak v centrální evidenci exekucí, v obou databázích byl žalovaný bez negativního záznamu. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně dostála své povinnosti zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Soud je toho názoru, že úvěruschopnost žalovaného byla dostatečně prověřena a žaloba je tedy důvodná pro zaplacení částky 11 500 Kč představující neuhrazenou část jistiny. Závěrem soud dodává, že žalobkyně požaduje zaplacení nižší částky, než na jakou by měla dle smlouvy o úvěru nárok (poskytnutá jistina činí 20 000 Kč, žalovaný neuhradil ničeho, žalováno je však pouze 11 500 Kč bez úroků a poplatků). Soud tedy žalobě vyhověl v části týkající se zaplacení částky 11 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

17. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 11 500 Kč za období od datum do datum, tj. za celkem 909 dnů. Smluvní pokuta je žalobkyní vyčíslena na částku 10 453,50 Kč. Ujednání o smluvní pokutě je součástí smlouvy o úvěru. Smluvní pokuta je prostředkem posílení postavení věřitele a má taktéž sankční funkci. Dále plní také funkci preventivní, neboť motivuje dlužníka ke splnění povinnosti, resp. vyhnutí se sjednané sankci. Smyslem a účelem smluvní pokuty je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazku. Nezbytnou součástí ujednání o smluvní pokutě je zcela přesné a určité označení povinnosti, při jejímž nesplnění vznikne právo na smluvní pokutu (v tomto případě se jedná o povinnost žalovaného hradit splátky řádně a včas). Ujednání o smluvní pokutě musí dále obsahovat určení její výše nebo způsobu jejího určení. V tomto případě byla smluvní pokuta ujednána ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. částka 11 500 Kč představující žalovanou, neuhrazenou část poskytnuté jistiny. Žalobkyně požaduje tuto pokutu za období od datum do datum, tj. za celkem 909 dnů. Smluvní pokuta je tedy ujednána zcela určitě a za přesně vymezené období. Právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti, a to bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Porušení smluvní povinnosti prokazuje věřitel. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaný na žalovanou částku nehradil přes opakované výzvy žalobkyně ničeho, dostal se tedy do prodlení s úhradou splátek a porušil povinnosti vyplývající pro něj z předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že smluvní pokuta byla sjednána platně a žalobkyni přiznal právo na zaplacení částky 10 453,50 Kč představující smluvní pokutu jako důsledek porušení povinnosti žalovaného hradit řádně a včas splátky dle smlouvy o úvěru a žalobě v této části vyhověl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přízná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku 879 Kč dle položky 2 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků , a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 1 980 Kč dle , , a d) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za úkony příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím návrhu ve věci samé. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za 2 úkony spočívající v doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne datum a vyjádření ze dne datum, když všechny rozhodné skutečnosti měly být žalobkyní tvrzeny již v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), když žalobkyně je od počátku řízení zastoupena advokátem. Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů 3 × 300 Kč dle vyhlášky a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 1 436,40 Kč dle Náklady řízení včetně zaplaceného soudního poplatku činí celkem částku 9 155,40 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.

19. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí