Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 385/2020-35
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 8 696 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 296 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 18. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení 400 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. jméno příjmení, LL.M. na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 296 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 18. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 400 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení v této věci byla co do 8 296 Kč dlužná cena za elektřinu dodanou žalovanému do odběrného místa na adrese adresa žalovaného číslo se splatností 17. 9. 2019 a co do 400 Kč smluvní pokuty (4 * 100 Kč) za zaslané upomínky, vyúčtované podle obchodních podmínek dodávky (čl. IV.), to vše podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo uzavřené dne 17. 12. 2018.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci spolu dne 17. 12. 2018 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese adresa žalovaného. Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu ve smlouvě zavázal, cenu těchto dodávek nehradil. Žalobkyně odhadem stanovila za období od 11. 1. 2019 do 22. 8. 2019 spotřebu elektřiny na 1,538 MWh,
za což vystavila fakturu číslo znějící na částku 8 296 Kč se splatností 17. 9. 2019. Dále pak zástupce žalobkyně žalovaného před podání žaloby vyzval k úhradě uvedené pohledávky a dále podle čl. IV. obchodních podmínek k zaplacení
4 * 100 Kč za zaslané upomínky. V čl. IV. odst. 9 písm. d) všeobecných podmínek poskytování služeb je uvedeno, že zákazník je povinen zaplatit poplatek ve výši 100 Kč za každou jednotlivou písemnou upomínku k zaplacení.
Ohledně vyhotovení či odeslání jednotlivých v žalobě tvrzených upomínek soud dospěl k závěru, že o tomto tvrzení žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. ), neboť k jeho prokázání neoznačila žádný důkaz. K tomu je nutno dodat, že o této skutečnosti nemohla být žalobkyně řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. , neboť se z nařízeného jednání omluvila, přičemž poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15 , dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Žalobkyně jako obchodník s elektřinou (§ 22 odst. 1 písm. e) energetického zákona) uzavřela se žalovaným jako konečným zákazníkem (§ 22 odst. 1 písm. f) energetického zákona) platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona). Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky, a odběr elektřiny byl žalobkyní měřen měřícím zařízením (§ 49 energetického zákona). Žalobkyně splnila svou povinnost z uvedené smlouvy a žalovanému do odběrného místa dodávala elektřinu, přičemž konkrétní spotřebu stanovila odhadem, avšak žalovaný,
byť se k tomu zavázal, za fakturované období neuhradil ničeho, čímž se dostal do prodlení.
Z vyložených důvodů soud žalobě co do dlužné ceny za dodanou elektřinu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8 296 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky jak je žalobkyně požadovala (když údaje
o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.
Co do zbytku žalobou uplatněného nároku (400 Kč za upomínky) soudu nezbylo, než žalobu ze shora vyložených důvodů výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout.
Nad rámec důvodů vedoucích k částečnému zamítnutí žalobou uplatněného nároku jhe pak nutno dodat, že sjednané platby za upomínky jsou podle obsahu ujednáním o smluvní pokutě (§ 2048 o. z.), která je vázána na úkon žalobkyně (odeslání upomínky). V daném případě se však jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 a násl. o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Pro tento případ Ústavní soud (srov. nález ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ) uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek ani jiných listin, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Jelikož v projednávaném případě žalobkyně uplatnila smluvní pokuty podle všeobecných obchodních podmínek, dospěl soud k závěru, že se dopustila chování v rozporu se zásadou poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. I pokud by tak žalobkyně tvrzené upomínky doložila, nebylo by lze žalobnímu nároku v této části vyhovět.
O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla převážně úspěšnou účastnicí žalobkyně, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla v poměrně nepatrné části a náleží jí tudíž právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř. ). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč tak představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1 . za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř. ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.