Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 257/2020-81
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa žalobkyně
zastoupen advokátem Mgr. jméno jméno,
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne 27.1.1966,
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4.500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.500 Kč od 31.1.2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.500 Kč od 17.3.2018 do 30.1.2020 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.500 Kč od 31.1.2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.500 Kč od 17.3.2018 do 30.1.2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 4.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.500 Kč od 17.3.2018 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 4.500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 16.3.2018. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek.
Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. právnická osoba převedla na základě žádosti žalovaného o úvěr dne 12.2.2018 na účet žalovaného finanční prostředky ve výši 4.500 Kč (žádost o úvěr, potvrzení o provedené platbě, informace právnická osoba). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31.12.2018 postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným právnická osoba Collections GmbH, která pohledávku dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.12.2019 postoupila žalobci (smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě ve lhůtě tří dnů dopisem ze dne 22.1.2020 odeslaným prostřednictvím pošty dne 22.1.2020 (předžalobní výzva, poštovní podací arch).
Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná.
Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “) povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
Ohledně splnění uvedené povinnosti žalobce uvedl, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, a provedl také lustraci dokladu totožnosti v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když se nijak nezabýval příjmy ani výdaji žalovaného. Smlouva je proto dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18).
Původní věřitel žalovanému na základě neplatné smlouvy poskytl finanční prostředky ve výši 4.500 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), které je povinen vydat, a to žalobci, jehož aktivní věcná legitimace se podává z ustanovení § 1879 o.z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z. ). Žalobce vyzval žalovaného k plnění v třídenní lhůtě dopisem odeslaným prostřednictvím pošty dne 22.1.2020, který byl žalovanému při běžném chodu věcí doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. v pondělí 27.1.2020, a dnem následujícím po marném uplynutí poskytnuté třídenní lhůty, tj. ode dne 31.1.2020, je žalovaný v prodlení, a žalobce má od tohoto dne právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z. ), jehož požadovaná výše je nižší než dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě co do částky 4.500 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.500 Kč od 31.1.2020 do zaplacení vyhověl (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobci, jenž byl v řízení procesně neúspěšný pouze co do nepatrné části, ohledně níž byla žaloba zamítnuta, soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Rozsah odůvodnění odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. , dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.