Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 115/2021-22
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 6 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 3 100 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 3 723 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 6 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 3 100 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 3 723 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 6 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které žalované převedla bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované finanční prostředky ve výši 3 100 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit společnosti právnická osoba částku 4 123 Kč se splatností do 7. 10. 2016 Smlouva byla uzavřena na internetových stránkách společnosti právnická osoba, kde byla žalovaná povinna seznámit se se všemi dokumenty a toto seznámení stvrdit kódem, který jí byl zaslán na mobilní telefon. Žalovaná do dne 7. 10. 2016 svůj dluh řádně nesplatila. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018 a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 7. 2018.
Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaná v řízení nic netvrdila, ani nepředložila žádné důkazy.
Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru na elektronickém portálu společnosti právnická osoba Tato smlouva není vlastnoručně podepsána žalovanou, je na ní pouze kód icf6. Na základě této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka 3 100 Kč bezhotovostním převodem na číslo účtu bankovní účet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit s poplatkem ve výši 1 023 Kč ve lhůtě do 7. 10. 2016. Dne 15. 9. 2016 byla na účet č. bankovní účet zaslána částka 3 100 Kč. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla dne 30. 5. 2018 postoupena na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 7. 2018. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Dle sdělení právnická osoba majitelem účtu č. bankovní účet byla ke dni 15. 9. 2016 příjmení jméno.
Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 písm. a), b) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání a věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Žalobkyně v řízení netvrdila a ani nedoložila, že by společnost právnická osoba před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí zkoumala schopnost žalované (jako spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr, proto soud považuje smlouvu o úvěru ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, v tehdy platném znění, za neplatnou, přičemž tato neplatnost je neplatností absolutní, neboť takový postup právní předchůdkyně žalobkyně odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).
V úvahu tedy přicházelo přiznat žalobkyni částku ve výši 3 100 Kč zaslanou bezhotovostním převodem na účet uvedený v neplatné úvěrové smlouvě, tj. na účet č. bankovní účet, z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v tehdy platném znění, ovšem v řízení nebylo prokázáno, že by se na úkor žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) obohatila právě žalovaná (finanční částka ve výši 3 100 Kč byla zaslána na účet, jehož vlastníkem v době převodu byla jméno příjmení). S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy by plně procesně úspěšná žalovaná měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, ovšem žádné náklady jí v tomto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).