Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 115/2021-18

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 429,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 880,57 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 600 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 5 600 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 429,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 880,57 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 600 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 5 600 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 7 200 Kč s příslušenstvím, tuto žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně spol. právnická osoba, IČO a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo žalovaný se zavázal podle této smlouvy splácet úvěr, který obdržel ve výši 15 000 Kč v hotovosti právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, a to spolu s částkou 12 000 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,52 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a částkou ve výši 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný fakticky zaplatil částku 20 050 Kč, dále pak již ničeho. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni a toto postoupení bylo také oznámeno žalovanému. Žalovaný přesto, že byl předžalobní upomínkou vyzván k zaplacení celého dluhu, neuhradil ničeho. Před uzavřením uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen uvedený úvěr splácet tak, jak se dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žádá o prověření žalované částky,která je po něm žalobkyní požadována, přičemž potvrdil, že si skutečně vzal úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 15 000 Kč a již zaplatil částku 20 050 Kč. Dále uvedl, že o postoupení pohledávky na žalobkyni dosud ničeho neví. Rovněž souhlasil, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

3. Obě procesní strany daly souhlas s tím, aby soud o věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když obě procesní strany se vzdaly práva účasti na projednání věci ve smyslu ustanovení .

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v  tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný již dosud zaplatil na tento dluh částku 20 050 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu, žalovaná doposud neuhradila ani část dluhu.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost věřitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelské úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti věřitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu o úvěru je nutno pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, když žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč dále hradit celkem poplatek ve výši 12 000 Kč, a to vedle sjednaného úroku. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvě o úvěru rozdělen na více částí, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, současně však je třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 12 000 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Dle se tak jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V souvislosti s tímto soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , ze kterého lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrokovou sazbu, která by nepřevyšovala trojnásobek úroku obvykle poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v roce 2017 činila 9,55 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně podotýká, že v daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Navíc se jednalo o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou (taktéž závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne

8. 8. 2017 sp. zn. ).

12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté částky s přihlédnutím k uhrazeným platbám, kdy z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení , kdy dle

platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak s poskytnutím peněžité hotovosti ničím neobohatil, neboť obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč, na kterou již však zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 20 050 Kč. Proto již ničeho žalobkyni nedluží. S ohledem na to soud žalobu zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měl v řízení úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.