Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
4 C 427/2020-34
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od datum do zaplacení a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se z části, co do zaplacení částka a částka na smluvním úroku a zákonném úroku z prodlení 8,05 % jdoucím ročně z částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od [datum] do zaplacení a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části, co do zaplacení [částka] a [částka] na smluvním úroku a zákonném úroku z prodlení 8,05 % jdoucím ročně z [částka] od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení z [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 %. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se společností právnická osoba, IČO (ke dni datum byla část závodu spol. právnická osoba převedena ve prospěch spol. právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel“)), uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo 2016 číslo. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované částku částka. Žalovaná se oproti tomu zavázala částku vrátit společně s navýšením o částka. Žalovaná však poskytnutou částku řádně a včas nevrátila a ocitla se v prodlení, přičemž celkem uhradila částka. Původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobce.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože výzva jí byla doručena řádně do vlastních rukou. K projednání věci před soudem se bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, žalobce a zástupce žalobce, kteří svou účast řádně a včas omluvili. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna přípisem ze dne datum, který byl dán k doručení poštovnímu doručovateli téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
4. Ze smlouvy číslo 2016 číslo ze dne datum uzavřené v intencích § 2395 – 2400 občanského zákoníku, je zřejmé, že předmětem úvěrové smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované částka v hotovosti, což splnil v den podpisu smlouvy, jak bylo podpisem smlouvy žalovanou potvrzeno, proti povinnosti žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o smluvní úrok v procentní výši 28,85 % ročně. Celkem však s navýšením o částka ve 13 měsíčních splátkách po částka. Ve smlouvě byla dále uvedena roční procentní sazba nákladů ve výši 187,60 %, v případě nulového administrativního poplatku pak 169,6 %. Z úvěrové smlouvy dále vyplývá, že v případě prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek, byla sjednána povinnost žalované uhradit zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu sjednanou s odkazem na ustanovení § 2048 - 2050 občanského zákoníku ve výši 0,2 % denně (tj. 73 % ročně) maximálně do výše poskytnuté jistiny. Z přehledu uhrazených splátek transakční historie za období od 29. 8 2016 do datum je zřejmé, že žalovaná uhradila dluh pouze z části, nehradila sjednané splátky v souladu se smluvním ujednáním, když naposledy zaplatila v dubnu 2018 Celkem přitom uhradila částka. Dále je zřejmé, že žalovaná byla předžalobní upomínkou z datum, která byla podle podacího archu téhož dne zaslána žalované poštou, upomínána k úhradě dluhu.
5. Podle veřejně dostupné databáze příjmení příjmení jméno číslo UK 1 poskytovaly banky úvěry na spotřebu domácnostem se splatností od jednoho do pěti let v měsíci srpnu 2016 s průměrnou úrokovou sazbou ve výši 11,09 %. Soud nejprve posuzoval, zdali je možné, s ohledem na výši sjednaného smluvního úroku a s přihlédnutím k ostatním ustanovením úvěrové smlouvy, které zavazovaly žalovanou k smluvním povinnostem, považovat smlouvu za platnou a to ve světle judikatury Ústavního soudu rozhodnutí III. ÚS 4084/12 z datum a I. ÚS 199/2011 z datum, současně ve spojení s judikaturou Nejvyššího soudu ČR týkající se přiměřenosti sjednaného smluvního úroku a to rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ale i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR trestně právní ze sbírky R 52/2005 týkající se naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy. Ve vazbě na zmíněnou judikaturu Ústavního soudu je totiž třeba spotřebitelské smlouvy posuzovat jako celek a jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu s tím, že nelze přiznat soudní ochranu subjektům, jenž evidentně poškozují zájmy svých klientů tak, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinnosti, které jsou kladeny na žalovaného spotřebitele proti povinnostem věřitele. V takovém případě je na místě posuzovat smlouvu ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a vycházet z oprávnění vypořádat vzájemné vztahy v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku a 2993 občanského zákoníku, kdy si strany neplatné smlouvy mají vrátit vzájemně to, co si plnily. V této souvislosti se také uplatňuje citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR, která uvádí, že je v rozporu s dobrými mravy, byl-li sjednán smluvní úrok přesahující dvoj až troj násobek průměrné úrokové sazby, za kterou poskytují úvěry v daném období a v místě bankovní ústavy.. Současně lze poukázat i na rozhodnutí Ústavní soudu ČR IV ÚS 487/2010, podle nějž výkonu práva, který je zneužitím práva, nelze poskytnout soudní ochranu.
6. V posuzované věci je třeba přihlížet k tomu, že celková odměna za poskytnutí úvěru ve výši částka na dobu 13 měsíců činila částka. Do této odměny nelze zahrnovat toliko smluvní úrok, nýbrž také sjednané poplatky. Jedná se tedy ve své podstatě o skrytý úrok a obcházení zákona. V rámci tohoto posouzení je tedy zřejmé, že odměna za poskytnutý úvěr představuje 63,39 %, což představuje takřka 2x více než přípustný smluvní úrok, pakliže by soud bral v úvahu výši RPSN 187,6 %, jednalo by se zde již o 5,8x více než je přípustné. Vzhledem k tomu, že maximální přípustná úroková sazba činila s přihlédnutím k obvyklým úrokovým sazbám podle evidence ČNB 32,27 %, je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán ve výši, který je v rozporu s dobrými mravy a je neplatný. Soud s ohledem na uvedené skutečnosti považuje úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V této souvislosti přichází v úvahu vypořádání mezi účastníky v režimu bezdůvodného obohacení podle již shora uvedených citovaných ustanovení občanského zákoníku. Jestliže žalované bylo poskytnuto částka a dosud uhradila částka, je zřejmé, že je povinna žalobci vrátit ještě částka s tím, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou nároku z titulu bezdůvodného obohacení ve vazbě na zaslání předžalobní upomínky dne datum a uplynutím tří denní lhůty ve smyslu § 573 občanského zákoníku. Nárok na zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a navazující § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo vyhověno zčásti, co do částka a zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku pod výrokem II. musela být žaloba z části zamítnuta jako nedůvodná s tím, že jejím podkladem jsou neplatná smluvní ujednání.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - sever.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.