Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
5 C 156/2021-15
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 645 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 645 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 650,51 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 645 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 650,51 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 645 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení televizního poplatku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a platit televizní poplatek ve stanovené výši nebo písemným čestným prohlášením tvrdit některou ze skutečností, při které nevzniká povinnost hradit televizní poplatek. Žalobce proto žalované zaslal výzvu z 15. 9. 2020, ve které ji vyzval, aby se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence přihlásila nebo mu zaslala písemné čestné prohlášení. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a vzniká jí tak zákonná povinnost televizní poplatek hradit. Za měsíce duben 2018 až červen 2020 včetně žalovaná svoji povinnost tento poplatek hradit nesplnila a žalobci tak za toto období vzniklo právo na zaplacení televizního poplatku ve výši 3 645 Kč. Žalovaná dosud žalobci tuto částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná se práva na účasti jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování výzvou žalobce z 15. 9. 2020 včetně dodejky, výzvou žalobce z 13. 11. 2020 včetně dodejky, výzvou z 22. 1. 2021 včetně dodejky, potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků ohledně žalované a výpočtem kapitalizovaného úroku z prodlení. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaná se stala odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a platit televizní poplatek ve stanovené výši nebo písemným čestným prohlášením tvrdit některou ze skutečností, při které nevzniká povinnost hradit televizní poplatek. Žalobce proto žalované zaslal výzvu z 15. 9. 2020, ve které ji vyzval, aby se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence přihlásila nebo mu zaslala písemné čestné prohlášení. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a vzniká jí tak zákonná povinnost televizní poplatek hradit. Za měsíce duben 2018 až červen 2020 včetně žalovaná svoji povinnost tento poplatek hradit nesplnila a žalobci tak za toto období vzniklo právo na zaplacení televizního poplatku ve výši 3 645 Kč. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost platit žalobci televizní poplatek. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti jednotlivých měsíčních televizních poplatků ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo požadovat po žalované vedle plnění rovněž úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení tomuto ustanovení odpovídá. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty žalovanému delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč. Pokud se žalobce dále domáhal přiznání práva na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, dospěl soud s přihlédnutím k aktuální judikatuře Ústavního soudu ČR k závěru, že tyto náklady nepředstavují náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce dle § 138 odst. 1 o.s.ř. a tyto náklady proto žalobci nepřiznal. Ústavní soud ČR již ve svém rozhodnutí ze dne 9. 10. 2008 ve věci vedené u něj pod sp.zn. I. ÚS 2929/07 dovodil, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, tedy advokáta. V dalším nálezu ze dne 24. 7. 2013 ve věci vedené u něj pod sp.zn. I. ÚS 3344/12 dospěl dále k závěru, že při zvažování aplikace hledisek plynoucích z judikatury tohoto soudu není přiléhavé jako dominantní kritérium akcentovat skutečnost, že Česká televize je nezávislá na státním rozpočtu, hospodaří s vlastním majetkem a stát neodpovídá za její závazky, naopak je třeba přihlédnout, že na poli svého působení se těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořené specifické podmínky, a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Z důvodů podrobně popsaných v tomto nálezu lze proto považovat za žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zajišťovala sama. Soud proto žalobci právo na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.