Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 75/2021-51

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 35 990 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 260 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 260 Kč od 21.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 260 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 260 Kč od 21.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 35 990 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO) došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. Smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. Smlouvy činily 15 480 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 480 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnil.

Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.

Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení:

- neuhrazené jistiny ve výši 18 000 Kč

- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 610 Kč

- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 060 Kč

- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 070 Kč

- smluvní pokuty ve výši 10 250 Kč

- zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.05.2020 ve výši 1 597,35 Kč

Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:

- úroků z úvěru ve výši 10,25% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 000 Kč od 21.05.2020 do zaplacení,

- zákonných úroků z prodlení ve výši 10,00% p.a. z částky ve výši 20 610 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 610 Kč, od 21.05.2020 do zaplacení.

Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 18.12.2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, svou nepřítomnost u ústního jednání neomluvila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se dostavila pouze k prvnímu ústnímu jednání, skrze svého právního zástupce svou neúčast u dalšího soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s  , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ “

3. Po provedeném dokazování dospěl soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizováno s.r.o., IČO coby úvěrující a žalovaná coby klient připojily dne datum své podpisy pod Smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 18 000 Kč, převzetí částky v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Úvěr byl poskytnut na základě písemné žádosti žalované. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 15 480 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 33 480 Kč, a to ve 14-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 2 340 Kč, poplatek za uzavření Smlouvy činí částku 720 Kč, za dobu 14 měsíců měla žalovaná zaplatit úrok stanovený pevnou částku 5 040 Kč, roční úroková sazba poskytnutého úvěru tedy činí 24% (dle výpočtu soudu), dále měla žalovaná zaplatit částku 3 960 Kč coby poplatek za správu úvěru a částku 5 760 Kč coby poplatek za hotovostní výběr splátek. Z čl. IV. Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru do 14 měsíců činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 212,32 %. V rámci uzavření Smlouvy byl žalovanou udělen souhlas se zpracováním jejích osobních údajů a součástí Smlouvy byl rovněž předpis splátek.

Z předžalobní upomínky datované dnem 18.12.2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.

Soudu byly předloženyy k prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně. Smlouva uzavřená mezi žalovanou a právnická osoba anonymizováno s.r.o. byla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum převedena na obchodní společnost právnická osoba, IČO – viz žalobkyní doložený úplný výpis z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizováno s.r.o., stejnopis notářského zápisu sp.zn. NZ 1054 2018 a N 842/2018 ze dne 27.9.2018 sepsaný notářkou, JUDr. Lucií Vaňkovou, který přestavuje doklad o koupi části závodu společnosti právnická osoba tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů a Příloha Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum tvořící seznam převáděných pohledávek. Obchodní společnost právnická osoba následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi obchodními společnostmi právnická osoba a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny za soubor postupovaných pohledávek a Dodatku č. 1 této smlouvy o postoupení pohledávek. Dne datum vyhotovila obchodní společnost právnická osoba žalované oznámení o postoupení pohledávky, nedoložila však v rámci řízení doklad o odeslání tohoto oznámení žalované.

Z evidence plateb vyplývá, že žalovaná před podáním žaloby uhradila na svůj závazek ze Smlouvy částku ve výši 7 740 Kč.

Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalované, což žalobkyně doložila dohodou o provedení práce s uvedením pravidelného příjmu žalované s smlouvou o nájmu bytu včetně dokladů o uskutečněné úhradě nájemného ze strany žalované.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení a násl. o.z. - Smlouva o úvěru. Podle o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle a o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky za poskytnutí, správu a splácení úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může jevit jako přiměřený. Podle ustanovení o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 15 480 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 5 040 Kč ve výši 24% ročně, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 720 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 3 960 Kč a poplatku a za hotovostní inkaso splátek úvěru ve výši 5 760 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí úvěru, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 5 040 Kč sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 86 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 212,32 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce srpna 2018 pohybovala na úrovni 8,16 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“

7. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná oproti vyplacené částce úvěru ve výši 18 000 Kč vrátila žalobkyni, resp. její předchůdkyni částku ve výši 7 740 Kč. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že v částce 10 260 Kč se tedy jedná o plnění, kterého se dostalo žalované bez právního důvodu, a žalovaná před soudem tuto skutečnost nerozporovala. Soud tedy aplikoval na tuto částku pravidla o bezdůvodném obohacení.

8. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 18.12.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalované dorazit nejprve dne 18.12.2020, a tedy nejprve dne 20.12.2020 měla žalovaná plnit. Proto má ode dne následujícího (od 21.12.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle , a to od 21.12.2020 z částky 10 260 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalované. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl.

9. V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 25 730 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 597,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 350 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 260 Kč od 21.5.2020 do 20.12.2020, úroku ve výši 10,25 % ročně z částky 18 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení.

10. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o prodeji části závodu ze dne datum a Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedených smluv aktivní věcná legitimace ve sporu.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

12. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.