Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 116/2021-28

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do částky částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek. II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora ve výroku I uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum, když žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu s registrační značka neuzavřel v rozhodném období (119 dní) pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (částka), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka).

2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle k uvedenému postupu nevyjádřil. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Od novely , provedené , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. ). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. ze dne datum).

3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu s registrační značka neuzavřel v tvrzené době (119 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka, představující předmět tohoto řízení (bez úroku z prodlení). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomínala upomínkami ze dnů datum a datum, obou doručovaných na platnou adresu trvalého bydliště žalovaného. Dne datum zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku ve smyslu z téhož dne na shodnou adresu. Dle výpisu údajů ke kódu příjmení vozidla (anonymizováno) se jedná o anonymizována dvě slova roku výroby 2003 s motorizací 1,9 TDI 96kW, což dle veřejně dostupné databáze technických údajů znamená hmotnost prázdného vozidla 1 450 kg, délku 4 803 mm (sedan), nejvyšší výkon 96 kW, nejvyšší dosažitelnou rychlost 205 km/h.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména , a ) , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a , a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a proto jí v rozsahu násobku 119 dnů při sazbě částka za den a paušálních nákladů částka vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle výroku I shora. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky příspěvku a použitá sazba odpovídá

5. Pokud se však týká částka, příslušné části úroku z prodlení a dále úroku z prodlení z nákladů částka, soud shledal žalobu z těchto důvodů nedůvodnou a výrokem II ji proto částečně zamítnul.

6. Pokud se týká částka coby náhrady za mimosoudní uplatnění práva na zaplacení, jedná se ve smyslu o pouhé příslušenství pohledávky a její úročení úrokem z prodlení tak není přípustné.

7. Pokud se týká částka s úrokem z prodlení, soud shledal, že uplatnění sazby částka na případ žalovaného (dle vyhlášky Ministerstva financí č. ) by bylo v rozporu s ústavně garantovaným právem na ochranu majetku. Příslušný podzákonný předpis byl přijat na základě zákonného zmocnění v  , který stanoví, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Soud shledal, že příslušná vyhláška stanovuje jako kritérium pro odlišení různých sazeb u osobních automobilů zdvihový objem motoru, vozidlo žalovaného tak formálně spadá do kategorie písm. h) 1 850 cm3 až 2 500 cm3. Již z výše sazby a porovnání s tržní nabídkou povinného ručení (bez bonusů a malusů nejvýše cca částka denně - notorieta) je zřejmé, že výše příspěvku substituuje jednak obvyklé pojistné a jednak v sobě (logicky) zahrnuje i sankční prvek, neboť je nezřídka násobně vyšší. Soud shledal, že aplikace kritéria zdvihového objemu motoru je však nevhodná a z pohledu ústavně garantovaného práva na ochranu majetku žalované představuje nepřiměřený a nerozumný zásah moci výkonné.

8. Z odst. 2 tamtéž systematickým a teleologickým výkladem totiž vyplývá, že úmyslem tvůrce předpisu bylo reflektovat spíše výkon vozidla, než-li jednotlivý konstrukční detail spalovacího motoru. Stejně tak mohl tvůrce předpisu arbitrárně zvolit jiný detail (např. počet válců, kompresní poměr, volumetrickou účinnost, točivý moment aj.) a dopustil by se stejného pochybení. Ostatně ani směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009 číslo ze dne datum takové kritérium členským státům nepředepisuje, stejně tak jej nepředepisuje ani , dle jehož má naopak žalobkyně přístup k mnoha dalším parametrům nepojištěných vozidel, včetně výkonu, hmotnosti vozidla, stáří vozidla apod. Pokud bylo úmyslem tvůrce podzákonného předpisu maximálně zjednodušit sazebník na několik kategorií vozidel a v rámci stejné kategorie uplatnit jen jedno další odlišovací kritérium, soudu se jeví zvolené řešení jako odporující smyslu zákonného zmocnění a v konečném důsledku porušující jiné významné právo žalovaného. Zdvihový objem spalovacího motoru s výkonem zcela zjevně nekoreluje, zejména pokud není nijak odlišen typ motoru podle paliva a způsobu plnění válců. Soud neshledává důvodným, aby byl více sankcionován např. atmosféricky plněný benzinový motor se zdvihovým objemem 1,4 – 1,85 litru, resp. 1,85 - 2,5 litru, než přeplňované nízkoobjemové motorizace do 1,35 litru s výkony podstatně vyššími, a to mnohdy užité v rámci výrobcem nabízené palety motorizací ve shodném modelu vozu.

9. Tvůrce předpisu selhal, pokud měl stanovit pomocné kritérium, které by korespondovalo s výší pojistných rizik, která pojišťovny stanovují na základě mnoha dalších kritérií, zejména pak stáří vozidla, hmotnosti vozidla, výkonu vozidla (nemluvě o kritériích, navázaných přímo na osobu pojišťence/provozovatele) apod. Je-li smyslem zákonné úpravy institutu povinného ručení garantovat úhradu škody, vzniklé viníkem dopravní nehody ostatním účastníkům silničního provozu či třetím osobám, pak takové riziko narůstá (na straně viníka) spíše s kritérii, jako je hmotnost či normovaná spotřeba vozidla, než-li jednotlivý konstrukční detail motoru, působící v tomto kontextu smysluplně nanejvýše do masového nástupu přeplňovaných nízkoobjemových motorů, kdy pouhý zdvihový objem motoru přestal s výkonnostní třídu korelovat. Má-li soud posoudit, zda je přijaté opatření rozumným řešením konfliktu mezi právem žalovaného na ochranu majetku a zájmem obec kanceláře pojistitelů na dostatečném naplnění Garančního fondu, dospěl k závěru, že nikoliv. Soud tedy úvahou ve smyslu zvolil odlišné zařazení vozidla žalovaného a to do kategorie písm. g), které více odpovídá hmotnosti a výkonu daného vozidla a motorizace. Uvedené zařazení nelze považovat za otázku řešitelnou v daný okamžik odborným či znaleckým posudkem konkrétní specializace, neboť závisí na kvalifikované úvaze tvůrce předpisu de lege ferenda, do níž se promítne více kritérií z oblasti pojišťovnictví, motorismu, ekonomie apod., proto ji soud považuje za zjistitelnou jen s nepoměrnými obtížemi.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle , neboť žalobkyně byla ve sporu z větší části (73,04 %) úspěšná, a proto jí soud přiznal poměrnou část (46,08 %) náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši částka (3 x částka) určenou dle bodu 1 , tři režijní paušály po částka (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle a 21 % DPH ve výši částka přiznanou dle Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta ( ).

11. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle věta za středníkem , neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o nezanedbatelně vysoké plnění se sankční složkou. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění u nákladového výroku, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. A to i s přihlédnutím k tomu, že již jedné exekuci (s jistinou částka) z roku 2020 čelil nebo čelí a rychlé vymožení pohledávky je tak nejspíše iluzorní. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije.

Poučení:

Proti rozsudku není přípustné odvolání ( ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.