Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 189/2021-13
Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, PhD.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % z částky částka ode dne datum do datum a z částky částka ode dne datum do datum.
III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu
okres soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] a z částky [částka] ode dne [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalované na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, kterou uzavřel žalovaná rovněž se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, přičemž i tato pohledávka byla postoupena žalobci.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobce i žalovaná se práva účasti na projednání věci vzdali.
Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba, uvedenou smlouvou podle § 1879 - 1886 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce číslo smlouvy o zápůjčce číslo na žalobce. Současně původní věřitel, právnická osoba, dopisem ze dne datum, který dle podacího lístku byl odeslán žalované dne datum, splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky. Ze smlouvy číslo je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalované částku částka s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit s navýšením o částka v 45 pravidelných týdenních splátkách po částka RPSN činilo 323,20 %. Ze smlouvy číslo je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalované částku částka s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit s navýšením o částka v 18 pravidelných měsíčních splátkách po částka RPSN činilo 137,49 %.
Žalobce uvedl, že žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradila na zápůjčku z titulu smlouvy číslo celkem pouze částka a na zápůjčku z titulu smlouvy číslo pouze částka. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení částka (částka – částka) a 3 900 (částka – částka) na nevrácené jistině. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení obou pohledávek a dále až do zaplacení. Žalobce prokázal, že žalované byla zaslána poštou předžalobní upomínka ze dne datum, odeslaná žalované dne datum.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
Soud obě shora uvedené smlouvy shledal absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy číslo tj. v říjnu 2017 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y se splatností do jednoho roku pro potřeby domácnosti 16,29 %. V době uzavření smlouvy číslo tj. v červnu 2017 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y se splatností od jednoho roku do pěti let pro potřeby domácnosti 11,43 %. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 48,87 % a 34,29 %. Navýšení zápůjčky částka o částka při délce zápůjční doby 45 týdnů a zápůjčky částka o částka při délce zápůjční doby 18 měsíců maximální akceptovatelnou roční hranici úroku v obou případech zcela jednoznačně přesahuje. Soud tak považoval uzavřené smlouvy za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. Žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala v jednom případě částku částka a uhradila celkem částka, v druhém případě pak převzala částku částka a uhradila částka. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalované zaplatit žalobci dlužné částky částka a částka spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od datum až do zaplacení, když žalobce zaslal žalované dne datum oznámení o postoupení pohledávky. V souladu s ustanovením § 573 o.z. se oznámení mohlo dostat do dispoziční sféry žalované dne datum, žalovaná se dostala do prodlení následující den. Ve zbývající části, kdy žalobce požadoval úrok z prodlení nad rámec shora uvedeného, byla žaloba zamítnuta.
Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobce měl ve věci úspěch v poměru 90 % (neúspěšný byl z 10 %). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 80 % tedy svědčí žalobci. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek částka, doplatek soudního poplatku částka, odměna advokáta ve výši částka podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po částka, paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po částka a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu částka v částce částka, tj. celkem tedy částka, z toho žalobci náleží poměrná část odpovídající 80 %, tj. částka. Tuto částku je tedy žalovaná povinna uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jeho splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.