Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 150/2021-19

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 16 614 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 253 Kč, úrok, z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 253 Kč od 4.12.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 253 Kč, úrok, z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 253 Kč od 4.12.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 16 416 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 954 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za zpracování ve výši 1 600 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 697 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 307 Kč.

Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila předchůdkyni žalobkyně na Smlouvu částku ve výši 1 747 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.

Od postoupení pohledávky do sepisu žaloby nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho.

Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 614 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 049 Kč a dlužného poplatku ve výši 7 565 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 3 630,84 Kč,

- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 688,39 Kč,

- úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 049 Kč od 16.5.2017 do zaplacení a

- úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 049 Kč od 16.5.2017 do zaplacení.

Před podáním žaloby byla žalovaná dle žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.

Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce, varianta NZ, 60 (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 10 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 7 251 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 954 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 4 697 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 45 týdenních splátkách po 384 Kč (poslední splátka ve výši 355 Kč). Při splatnosti závazku ve 45 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smlouvy 76,35 %. Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila rovněž Kartou zákazníka obsahující údaje v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované.

Z předžalobní upomínky datované dnem 30.11.2017 a z příslušného podacího lístku ze dne 1.12.2017 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávky ze dne 15.5.2017 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 15.6.2017, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle o.z.„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle a o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 7 251 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 954 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 4 697 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky (odměny) administrativní činnost a hotovostní režim splátek navyšují cenu za poskytnutí zápůjčky, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 21,90 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí cca 72,5 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 45 týdnů (tedy cca 10,5 měsíce), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle Smlouvy 76,35 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku se v období měsíce března 2014 pohybovala na úrovni 13,52 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.

5. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“

Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy v hotovosti částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně žalovaná vrátila na Smlouvu částku ve výši 1 747 Kč. Žalovaná je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacena o částku 8 253 Kč, když v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 30.11.2017, která byla žalované zaslána 1.12.2017, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 3.12.2017 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 4.12.2017 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

6. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 8 361 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 688,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 630,84 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 796 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 253 Kč od 16.5.2017 do 3.12.2017 a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 9 049 Kč od 16.5.2017 do zaplacení.

7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu naprosto pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

9. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.