Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 124/2021-18
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 19 794,70 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 794,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 499,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 089,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 834 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 14 834 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 794,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 499,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 089,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 834 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 14 834 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 4. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 19 794,70 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) došlo dne 2. 1. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva“), přičemž nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 18 343 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 360 Kč s úrokovou sazbou 21 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 983 Kč. Celkovou dlužnou částku ze smlouvy se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 408 Kč, poslední splátka byla splatná 2. 7. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 14. 8. 2017. Žalovaná tak dluží na jistině částku 14 834 Kč a na dlužném poplatku částku 4 960,70 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou ze smlouvy na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě celkové dlužné částky, žalovanou však do dne podání návrhu nebylo uhrazeno ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř.
4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:
-) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 1. 2017 číslo smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce a zákaznické karty soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalované částku 25 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 18 343 Kč původní věřitelce vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 408 Kč;
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a strany č. 22 seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni;
-) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a z podacího lístku ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou o postoupení své pohledávky vůči žalované na žalobkyni;
-) z předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2020 a z podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejího celkového dluhu.
5. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná se v průběhu celého řízení nevyjádřila a nenabídla žádné důkazy na podporu svých tvrzení.
6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupených pohledávek byla smlouva o zápůjčce. Původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná byla povinna jí je vrátit spolu se souhrnnými poplatky ve výši 18 343 Kč. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původní věřitelce neuhradila část dluhu ve výši 19 794,70 Kč, čímž se dostala do prodlení se splácením zápůjčky.
7. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku z uzavřené smlouvy řádně nesplnila, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátila pouze zčásti. Žalovaná tedy nezaplatila část dluhu ve výši 19 794,70 Kč s úrokem a dostala se tak do prodlení s plněním svých peněžitých závazků, za což je po právu sankcionována úrokem z prodlení. Pohledávku za žalovanou původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.
10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
11. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.