Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 324/2021-30
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 274 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 174 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 29,61 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 174 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 174 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 29,61 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 174 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu úvěrové smlouvu ze dne 11. 8. 2020.
3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 11. 8. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou finanční částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč vrátit, a to nejpozději do 21. 10. 2020. Žalovaný dále využil ve smlouvě sjednaného prodloužení splatnosti o 30 dní, za které mu byl naúčtován poplatek 147 Kč, spolu s ním musel dále žalovaný uhradit část jistiny ve výši 300 Kč (10 % z jistiny). Poplatek za prodloužení byl splatný ke dni prodloužené splatnosti celého úvěru. Žalovaný dne 21. 9. 2020 uhradil v souvislosti s prodloužením úvěru částku 451 Kč, která byla započtena na jistinu. Žalovaný dále neuhradil ničeho. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za SMS služby ve výši 49 Kč měsíčně, kdy tato služba byla využita po dobu dvou měsíců, tak vznikl žalobkyni nárok na úhradu částky 98 Kč. Pro případ prodlení se splacením poskytnuté částky byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné jistiny, která v dané věci odpovídala částce 77 Kč (z nesplacené jistiny ve výši 2 553 Kč), žalobkyni dle smlouvy náleží též účelně vynaložené náklady za upomínky ve výši 100 Kč za každou upomínku, přičemž žalovanému byly zaslány celkem tři upomínky. Žalovaný do data podání žaloby neuhradil žalobkyni výše specifikované částky, ke kterým se zavázal, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.
4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.
6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla z velké části podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný však svou povinnost vrátit poskytnutou finanční částku spolu s dohodnutými poplatky nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu většiny žalobou nárokovaných částek, a to dlužné jistiny ve výši 2 553 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, dlužného poplatku za nadstandardní službu SMS ve výši 98 Kč, smluvní pokuty ve výši 77 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 147 Kč. Soud však shledal, že nárok žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů za tři upomínky, každé po 100 Kč, není co do částky 100 Kč důvodný. Vzhledem k okolnostem případu a situaci, kdy žalovaný řádně uhradil 10 % jistiny a poplatek za prodloužení splatnosti, má soud za to, že lze považovat za účelné zaslání pouze dvou upomínek. Pokud žalovaný po nějakou dobu plnil své povinnosti, lze dovodit, že i zaslání druhé upomínky je důvodné, neboť žalovaný předtím projevil určitou ochotu plnit a druhá upomínka tedy mohla žalovaného ještě přesvědčit k plnění. Zaslání třetí upomínky však již soud považuje za zjevně nedůvodné, neboť pokud žalovaný neplnil a zůstal nekontaktní po prvních dvou upomínkách, nelze rozumně očekávat, že by na třetí upomínku žalovaný jinak. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla na základě smlouvy nárok pouze na úhradu účelně vynaložených nákladů a náklady na třetí z upomínek nelze považovat za účelně vynaložené, přiznal soud žalobkyni za zaslané upomínky pouze 200 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal částku v celkové výši 3 174 Kč (2553 + 99+ 98 + 77 + 147+ 200) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky (dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Zákonný úrok z prodlení soud za období od 22. 3. 2021 do 30. 4. 2021 kapitalizoval částkou 29,61 Kč Výrokem II. soud žalobu zamítl co do částky 100 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch ve věci byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 274 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.