Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 106/2021-26
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 700 Kč od 21. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II.
Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni
a)
částku 10 300 Kč,
b)
zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 22. 12. 2020 do 20. 3. 2021,
c)
úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 10 300 Kč od 21. 3. 2021 do zaplacení,
d)
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 457,33 Kč za dobu od 19. 1. 2019 do 30. 11. 2020,
e)
částku 14 900 Kč (jako součet nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 4 948,50 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 3 891 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 060,50 Kč),
f)
náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč,
g)
smluvní pokutu v částce 15 000 Kč,
se v této části zamítá.
III.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 700 Kč od 21. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 10 300 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 22. 12. 2020 do 20. 3. 2021, c) úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 10 300 Kč od 21. 3. 2021 do zaplacení, d) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 457,33 Kč za dobu od 19. 1. 2019 do 30. 11. 2020, e) částku 14 900 Kč (jako součet nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 4 948,50 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 3 891 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 060,50 Kč), f) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, g) smluvní pokutu v částce 15 000 Kč, se v této části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1.
Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 23. 4. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení a) částky 30 000 Kč s příslušenstvím v žalobě specifikovaným, b) smluvní pokuty v částce 15 000 Kč, to vše z titulu jí postoupené úvěrové pohledávky za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena v písemné formě a její přílohu tvořil předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 30 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 200 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Vzhledem ke skutečnosti, že jednorázový administrativní poplatek dle článek anonymizováno smlouvy, pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalovanému splatit částku ve výši 55 200 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal úvěr původnímu věřiteli splatit v 16 měsíčních splátkách ve výši 3 450 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den datum Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Další relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil, uhradil částku ve výši 10 300 Kč, která odpovídá dvěma řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány dle předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru nebylo z žalovaným zaplacené částky alokováno ničeho, na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována celá zaplacená částka ve výši 10 300 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 44 900 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 30 000 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 14 900 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do datum řádně nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Ke dni datum byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba, IČO. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala společnost právnická osoba, IČO. Z tohoto přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne datum. Z uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 67 301,86 Kč a skládala se z:
- nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč,
- nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 4 948,50 Kč,
- nesplaceného poplatku za správu úvěru 3 891 Kč,
- nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 6 060,50 Kč,
- postoupeného sankčního poplatku 1 000 Kč,
- postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč,
- postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 5 901,86 Kč,
- postoupené smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč.
Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak je následující:
- nesplacená jistina 30 000 Kč,
- nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 4 948,50 Kč,
- nesplacený poplatek za správu úvěru 3 891 Kč,
- nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 6 060,50 Kč,
- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 457,33 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 19. 1. 2019 do 30. 11. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 30 000 Kč,
- účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč,
- smluvní pokuta ve výši 15 000 Kč.
Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti poslední splátky úvěru, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 30 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli v souladu s článek anonymizováno smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 30 000 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 15 000 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, ani přes poslední upomínku před podáním žaloby ze dne datum
2.
Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.
3.
K jednání, nařízenému na den datum se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupce, který neúčast žalobkyně i svou omluvil podáním ze dne datum a souhlasil, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jeho nepřítomnosti. K jednání se bez omluvy nedostavil ani žalovaný, ač předvolání k jednání spolu se žalobou, usnesením s výzvou, aby se k žalobě vyjádřil, mu bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni datum, tedy více než 10 dnů před zahájením jednání.
4.
Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně, přičemž provedl dokazování listinami, které ve věci předložila žalobkyně, a to:
- smlouvou o úvěru číslo uzavřenou mezi právnická osoba jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne datum, včetně předpisu splátek k této smlouvě,
- formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru,
- žádostí žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum,
- kopií výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba ze dne datum,
- notářským zápisem ze dne datum JUDr. jméno příjmení, notářky, se sídlem v obec,
- smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum, včetně přílohy - postupované pohledávky,
- oznámením o postoupení pohledávky adresované žalovanému ze dne datum,
- potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum,
- výzvou právního zástupce žalobkyně žalovanému před podáním žaloby ze dne datum, včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty ze dne datum,
- dopisem právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum (dopis s návrhem mimosoudního řešení),
- výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum,
- podacím archem žalobkyní doporučeně odeslané pošty ze dne datum.
5.
Na základě shora uvedených důkazů soud vzal za prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný a společnost právnická osoba jako úvěrující mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které tato společnost poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč (úročený sazbou 21 % ročně), který se žalovaný zavázal splácet v dohodnutých 16 pravidelných měsíčních splátkách, specifikovaných v předpisu splátek ke smlouvě, převzetí jistiny ve výši 30 000 Kč žalovaný potvrdil přímo podpisem smlouvy (článek anonymizována dvě slova) Smlouva obsahuje ujednání, že za správu úvěru zaplatí žalovaný jako dlužník věřiteli poplatek celkem ve výši 6 600 Kč a dále, že vedle toho zaplatí ještě poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové výši 10 200 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru (zahrnující úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a poplatek za hotovostní výběr splátek) tak byly ve smlouvě vyčísleny částkou 25 200 Kč (dle soudu tak jde o poplatek za správu úvěru 6 600 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 10 200 Kč, celkem na poplatcích 16 800 Kč, zbývající část do výše 25 200 Kč, tj. částku 8 400 Kč, by tak dle konstrukce smlouvy měl činit úrok). Jistinu poskytnutého úvěru ve výši 30 000 Kč a částku 25 200 Kč (tj. celkové náklady spotřebitelského úvěru takto specifikované ve smlouvě), celkem tedy částku 55 200 Kč se žalovaný zavázal platit v 16 rovnoměrných splátkách po 3 450 Kč, splatných vždy 18. dne v měsíci. Celková výše poplatků činí v daném případě 16 800 Kč, což představuje stěží uvěřitelných 56 % čerpané jistiny úvěru, tedy přesahující polovinu jistiny úvěru. Podle soudu tak ve sjednaných poplatcích věřitel fakticky skryl úročení nad výši sjednané úrokové sazby 21 % ročně ve smlouvě uvedené. Smlouva je přitom sjednána jako formulářová na tiskopisu věřitele, používaném úvěrující společností opakovaně, neboť obsahuje různé varianty splátek a různé úrokové sazby a RPSN v těchto variantách, splátkový kalendář dle přílohy smlouvy je rovněž věřitelem předepsán, podobu sjednané smlouvy tak spotřebitel (slabší strana) nemůže vůči věřiteli (silnější straně) ovlivnit, má tak volbu toliko ve variantách 13 nebo 16 splátek. Smlouva obsahuje v čl. V. důsledky prodlení, a to vedle zákonných úroků z prodlení i smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, s níž je dlužník v prodlení (bod 4.) a ujednání v bodě 2. téhož článku o přirůstání nesplacené části dosud splatných úroků k poskytnuté jistině.
6.
Ze žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum (což je i den uzavření úvěrové smlouvy) vyplývají průměrné měsíční příjmy žalovaného za poslední 3 měsíce v částce 16 226 Kč, je uvedeno, že jde o příjem úvěrovaného ze mzdy ze závislé činnosti, soudu nebyly předloženy výplatní pásky ani pracovní smlouva, byť tiskopis žádosti tyto doklady jako doložené uvádí, v žádosti je uvedeno, že žadatel o úvěr má pracovní poměr na dobu neurčitou a současně na dobu určitou do datum u jednoho uvedeného zaměstnavatele právnická osoba, sídlem adresa, IČO, pracovní smlouva ani potvrzení zaměstnavatele doloženo není. Žalovaný uvedl v žádosti, že je svobodný, žije ve společné domácnosti s otcem, který má příjem 15 000 Kč (doloženo není), bydlení je vykazováno v nájmu (není doloženo, kolik činí nájemné a služby s nájmem spojené). V žádosti vykazované čestné prohlášení žadatele rovněž soudu předloženo nebylo, doloženy nejsou nikterak ani v žádosti tvrzené průměrné měsíční výdaje žalovaného za poslední 3 měsíce.
7.
Ze stejnopisu notářského zápisu NZ číslo, sepsaného datum notářkou JUDr. jméno příjmení, obsahujícím doklad o koupi části závodu původního věřitele společností právnická osoba, dále smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené mezi právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum včetně přílohy ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum žalovanému, včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty k této písemnosti ze dne datum a předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum, včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty k této písemnosti ze dne datum, lze uzavřít, že úvěrová pohledávka z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru původního věřitele byla postoupena žalobkyni a žalobkyně prokázala, že ona je nyní věřitelem úvěrové pohledávky za žalovaným a ve věci aktivně legitimována, přičemž žalovaný na předžalobní výzvu jejího právního zástupce nijak nereagoval.
8.
Žalovaný v obraně proti žalobě ničeho netvrdil, natož, aby prokázal, že by žalobkyni jako současnému věřiteli, příp. jejím předchůdcům v pozici věřitele, plnil. Žalovaný dohodnuté splátky řádně nesplácel a na poskytnutý úvěr dle tvrzení samotné žalobkyně toliko částečně plnil, když – jak žalobkyně tvrdí -„ uhradil částku ve výši 10 300 Kč, která odpovídá dvěma řádně uhrazeným splátkám, ta byla alokována na smluvně sjednané příslušenství pohledávky“. Úvěrová pohledávka původního věřitele byla následně na základě převodu části závodu a dále uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky postoupena žalobkyni.
9.
Soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany úvěrující společnosti – předchůdkyně žalobkyně.
10.
Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11.
V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel – předchůdce žalobkyně - sice zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, jak dokládá žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, přesto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená se žalovaným jako platná neobstojí, když žalobkyně jednak dostatečně neprokázala (nebyla přítomná u jednání a tedy nemohla být ani soudem poučena o nezbytnosti doplnit skutková tvrzení stran nedoložených dokladů žalovaného o jeho skutečných příjmech a výdajích, jakož i nezbytnosti označit důkazy k těmto doplňujícím tvrzením), že původní věřitel (úvěrující) náležitě vyhodnotil skutečné možnosti a schopnosti žalovaného úvěr splácet, jednak neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.). Soud má za to, že sjednání spotřebitelského úvěru (na formulářové smlouvě věřitele) tak, že žalovaný jako spotřebitel je povinen zaplatit na poplatcích za úvěr částku přesahující polovinu čerpané jistiny a zaplatit také vedle sjednaného úroku 21 % ročně nadto ještě„ úrok de fakto skrytý v poplatcích“ (RPSN zde činí 159,74 %), považuje soud za nemravné.
12.
Plnění poskytnuté na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální této skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaný z této částky uhradil 10 300 Kč, pak žalobkyně - jako nynější věřitel z postoupené pohledávky - má nárok na zaplacení částky 19 700 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.), dále pak má nárok též na zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně (úroková sazba tohoto úroku, došlo-li k prodlení v prvém pololetí 2021) z této částky 19 700 Kč ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně žalovanému, tj. ode dne datum do zaplacení, když předžalobní výzva byla žalovanému doručována doporučenou poštou vypravenou ve středu datum.
13.
S ohledem na vše výše uvedené je pak také zřejmé, že další nároky žalobkyní uplatněné z neplatně uzavřené smlouvy jí být přiznány nemohly, a proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu v odstavci II. výroku jako nedůvodné zamítl.
14.
O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovaný měl sice ve věci převážný úspěch, podle obsahu spisu mu však v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené v rozsudku včas a řádně splněny, lze navrhnout výkon rozhodnutí.