Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
107 C 93/2021-62
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 26 745 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 344 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 11 506 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 175,06 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14 901,75 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 108,60 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 901,75 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 557,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Co do částky 6 895 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 518,58 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 223,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 525,32 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 223,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 344 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 11 506 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 175,06 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14 901,75 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 108,60 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 901,75 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 557,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Co do částky 6 895 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 518,58 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 223,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 525,32 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 223,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 745 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 23. 3. 2015 s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 4. 6. 2015, na jejímž základě byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Obě částky žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky ze smlouvy číslo spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy se sjednanou úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč do 2. 5. 2016 v 58 týdenních splátkách po 305 Kč a dále také poskytnuté finanční prostředky ze smlouvy číslo spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy se sjednanou úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč do 14. 7. 2016 v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel, jako poskytovatel půjčky, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům od něj vyžádaných a zaznamenány do zákaznické karty. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že poskytnuté informace jsou úplné, pravdivé a přesné a původní věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku. Žalovaný také potvrdil, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Původní věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která uvedl v zákaznické kartě. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas a na splátkách uhradil na smlouvu číslo částku 10 795 Kč a na smlouvu číslo částku 6 656 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byly žalované pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný na svůj dluh od postoupení pohledávek neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně proto požaduje ze smlouvy číslo zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 6 895 Kč a dále úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 5 223,06 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 3. 5. 2016 do 6. 12. 2019, ve výši 4 518,58 Kč, a dále za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 5 223,06 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 10. 5. 2016 do 6. 12. 2019, ve výši 1 525,32 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a ze smlouvy číslo zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 19 850 Kč a dále úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 14 901,75 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 15. 7. 2016 do 6. 12. 2019, ve výši 12 175,06 Kč, a dále za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 14 901,75 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 22. 7. 2016 do 6. 12. 2019, ve výši 4 108,60 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na den 9. 8. 2021 se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že dne 23. 3. 2015 byla mezi právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem uzavřena smlouva, dle které tato společnost poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit navýšenou o 7 690 Kč (tj. úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištění Credit Life ve výši 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 23,72 %. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře.
4. V zákaznické kartě ze dne 23. 3. 2015 žalovaný uvedl, že má 5 vyživovacích povinností, žije v nájmu a je zaměstnán jako dělník-manipulant ve společnosti právnická osoba Jeho měsíční příjem ze zaměstnání je 16 000 Kč, dostává přídavky ve výši 2 700 Kč a příjem manželky činí 7 600 Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedl v celkové částce 19 700 Kč, z čehož 3 400 Kč měsíčně platí za nájem, 12 500 Kč tvoří výdaje domácnosti, 3 600 Kč splátky/půjčky/alimenty a 200 Kč výdaje na telefon. Dle zákaznické karty předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a SIPO.
5. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že dne 4. 6. 2015 byla mezi právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem uzavřena smlouva, dle které tato společnost poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit navýšenou o 11 506 Kč (tj. úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a pojištění Credit Life ve výši 406 Kč) v 58 týdenních splátkách po 457 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 23,72 %. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře.
6. V zákaznické kartě ze dne 3. 6. 2015 žalovaný uvedl, že má 5 vyživovacích povinností, žije v nájmu a je zaměstnán jako dělník ve společnosti právnická osoba Jeho měsíční příjem ze zaměstnání je 19 000 Kč a příjem manželky činí 10 300 Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedl v celkové částce 18 800 Kč, z čehož 3 100 Kč měsíčně platí za nájem, 12 500 Kč tvoří výdaje domácnosti, 3 000 Kč splátky/půjčky/alimenty a 200 Kč výdaje na telefon. Dle zákaznické karty předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a SIPO.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky uvedené v příloze číslo na žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze stran 70 a 96 přílohy smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde figurují pohledávky za žalovaným ze smluv číslo číslo.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávek ze smluv číslo číslo na žalobkyni. Dle poštovního podacího lístku bylo oznámení o postoupení zasláno žalovanému dne 7. 1. 2020.
9. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 22. 2. 2021 žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ze smluv číslo číslo. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému zaslána dne 23. 2. 2021.
10. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 23. 3. 2015 žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 690 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas a zaplatil pouze částku 10 795 Kč. Dne 4. 6. 2015 předala právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Žalovaný ani tento dluh nehradil řádně a včas a zaplatil pouze částku 6 656 Kč Tyto pohledávky byly postoupeny ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet zápůjčku společnost právnická osoba posoudila z tvrzení žalovaného uvedených v zákaznických kartách, která ověřila uvedenými dokumenty.
11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly ve smyslu ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 58 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. V žalobě popsaný způsob, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení klienta o tom, že věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listin y prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. Na tomto místě je nezbytné poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , odst. 26, v němž Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
13. Zákon nestanoví výslovně povinnost uschovávat doklady a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud tak ovšem právní předchůdkyně žalobkyně nečinila, vystavila se riziku neprokázání splnění své zákonné povinnosti. Tím, že žalobkyně nedoložila doklady, z kterých její právní předchůdkyně vycházela při svých úvahách o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, znemožnila soudu přezkum splnění její povinnosti, a tedy neprokázala, že důsledně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Údaje uvedené žalovaným a stvrzené podpisem nestačí, i přes to, že nepravdivé údaje mohou být stále anonymizováno činem úvěrového podvodu. Trestnost činu nezpůsobuje neplatnost samotné smlouvy a nesnímá z úvěrujícího povinnost aktivně předcházet hrozícímu nekontrolovatelnému zadlužování úvěrovaného.
14. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování ve vztahu k tomu, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného skutečně vynaložila odbornou péči tak, jak zákon předpokládá. Takové poučení se však ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. dostane pouze účastníku přítomnému u jednání.
15. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že v prvním případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný uhradil částku 10 795 Kč, tedy celou jistinu, nevzniklo jí právo na vydání bezdůvodného obohacení. V druhém případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný uhradil částku 6 656 Kč, zavázal jej proto soud k úhradě částky 8 344 Kč. Splatnost uvedené částky nastala dne 20. 1. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o zápůjčce, a to do 10 dnů. K odeslání výzvy prokazatelně došlo dne 7. 1. 2020 a v souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje oznámení za doručené dne 10. 1. 2020, do 20. 1. 2020 měl žalovaný plnit a od 21. 1. 2020, tedy ode dne následujícího, je v prodlení a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), tj. ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008 ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.