Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 185/2021-92
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zvýšení výživného na zletilé dítě a o vzájemné žalobě na zrušení výživného
takto:
I. Vzájemná žaloba doručená soudu dne 20. 3. 2020, kterou se žalovaný domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalobkyni, se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě na zrušení výživného částku 7 175 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Vzájemná žaloba doručená soudu dne 20. 3. 2020, kterou se žalovaný domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalobkyni, se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě na zrušení výživného částku 7 175 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.
Žalobou podanou u soudu dne 3. 10. 2019 se žalobkyně domáhá zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve výši částka měsíčně, a to s účinností od 1. 9. 2017 nadále na částku 8 000 Kč měsíčně. Vzájemnou žalobou podanou u soudu dne 20. 3. 2020 se žalovaný domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalované. Toto podání vykazuje vážné vady a nedostatky, je neúplné, neboť neobsahuje všechny náležitosti, které musí mít minimálně podle § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaný ve vzájemné žalobě neuvedl, od kterého data požaduje, aby byla jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni zrušena. Usnesením ze dne 15. 1. 2021 č. j. 117 C 399/2019-84 byla zástupkyně žalovaného vyzvána, aby návrh doplnila způsobem blíže specifikovaným v usnesení, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně byla poučena, že v případě nesplnění této výzvy nelze pro nedostatky návrhu v řízení pokračovat a soud návrh odmítne podle § 43 o. s. ř.
Citované usnesení bylo zástupkyni žalovaného doručeno dne 18. 1. 2021. Zástupkyně žalovaného žalobu ve stanovené lhůtě nedoplnila, nedostatky neodstranila. U jednání konaného ve věci dne 19. 3. 2021 soudu sdělila, že žalovaný na své vzájemné žalobě netrvá a z toho důvodu ji nebude doplňovat. Dle ustanovení § 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. proto soud žalobu odmítl.
Dle § 146 odst. 3 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení, které žalobkyni v souvislosti s podanou vzájemnou žalobou, která byla následně odmítnuta, vznikly. Zástupkyně žalobkyně podáním doručeným zdejšímu soudu dne 7. 4. 2021 vyúčtovala náklady řízení vzniklé žalobkyni v souvislosti se vzájemnou žalobou podanou žalovaným v celkové částce 7 175 Kč sestávající se z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 2x 1 500 Kč za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a účasti u jednání dne 19. 3. 2021 a ve výši 750 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT spočívající v účasti u výslechu žalobkyně dne 15. 1. 2021, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po 300 Kč), dále z nároku na náhradu za ztrátu času dle ust. § 14 odst. 2 AT ve výši 2x 750 Kč za dostavení se k jednáním dne 11. 9. 2020 a dne 15. 1. 2021, která se následně nekonala, z náhrady za ztrátu času spojenou s cestou z obec k jednání soudu do obec a zpět, a to celkem za 12 půlhodin po 100 Kč, což činí částku 1 200 Kč (cesta k jednání dne 11. 9. 2020, k výslechu dne 15. 1. 2021 a k jednání dne 19. 3. 2020, tj. 3x 4 započaté půlhodiny), a z cestovních nákladů za použité osobní vozidlo za 40 km cesty z obec k jednání dne 11. 9. 2019 do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 6,1 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,20 Kč za 1 km a ceně benzínu ve výši 32 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 246 Kč, a dále k výslechu dne 15. 1. 2021 a k jednání dne 19. 3. 2021, v obou případech za 40 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 6,1 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,40 Kč za 1 km a ceně benzínu ve výši 27,80 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 2x 243 Kč. Náhradu za ztrátu času spojeného s cestami a cestovné požadovala zástupkyně žalobkyně pouze v ½, když druhá polovina bude účtována v souvislosti s řízením o zvýšení výživného vedeného mezi účastníky. Další náklady řízení nebyly žalovanou uplatněny.
Soud tedy přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši, v jaké byla uplatněna, tj. v částce 7 175 Kč.
Poučení:
Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.