Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
14 C 115/2021-28
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 692 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 692 Kč se zákonným úrokem
z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 392 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 692 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 392 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u soudu dne datum zaplacení dlužného pojistného a poplatku v celkové výši 1 692 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 392 Kč za dobu od 23. 10. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela se žalovaným jako pojistníkem dne 22. 10. 2018 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla- produkt SP Autopojištění vozu anonymizováno, registrační značka, a to na dobu neurčitou s pojistným na pojistné období splatným ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 22. 10. 2020, proto jej žalobkyně upomínkou vyzvala k uhrazení dlužné částky a upozornila jej na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení. Žalovaný pojistné neuhradil, účinky ukončení smlouvy nastaly dne 15. 3. 2021. Za období od 22. 10. 2020 do 15. 3. 2021 pak činí dlužné pojistné 1 392 Kč. Poplatek za zaslání upomínky dle sazebníku žalobkyně činil 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 7. 4. 2021.
6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
7. Podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti dle uvedeného zákona je povinen vlastník nebo spoluvlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít pojistnou smlouvu osobou, která je osobou odlišnou od vlastníka tuzemského vozidla nebo řidiče cizozemského vozidla.
8. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e/ zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
9. Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.
10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení
a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo
k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
12. Soud po provedeném dokazování s odkazem na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou pojistnou smlouvu, kterou se žalovaný zavázal hradit ročně sjednané pojistné vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. V daném případě má soud za prokázané, že pojistný vztah trval minimálně i v období od 22. 10. 2020 do 15. 3. 2021, za které náleží žalobkyni sjednané pojistné ve výši 1 392 Kč, stejné se pak týká i poplatku jakožto nákladu na upomínání dle sazebníku žalobkyně. Bylo pouze a jen na žalovaném, aby úhradu sjednaného pojistného soudu, byť částečně, osvědčil. V průběhu řízení žalovaný ani nikterak nerozporoval skutečnost, že by na pojistném žalobkyni cokoliv nad rámec tvrzeného žalobkyní uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své synallagmatické povinnost plynoucí z jím uzavřené pojistné smlouvy a neuhradil žalobkyni sjednané pojistné za shora uvedené období, po které také trval pojistný vztah, za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou pohledávku ve výši 1 692 Kč. Pokud dále žalobkyně po žalovaném požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 1 392 Kč za období od 23. 10. 2020 do zaplacení, pak i tento nárok je rovněž důvodný, a proto soud žalobě žalobkyně v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
13. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.