Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 36/2021-67

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 14 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 985 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 289,42 Kč a se zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 985 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 7 690 Kč se zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3 015 Kč od datum do zaplacení, 23,72% úrokem ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, dále pro částku 5 561,02 Kč na kapitalizovaném úroku a pro částku 582,21 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 985 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 289,42 Kč a se zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 985 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 7 690 Kč se zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3 015 Kč od [datum] do zaplacení, 23,72% úrokem ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, dále pro částku 5 561,02 Kč na kapitalizovaném úroku a pro částku 582,21 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem ze dne datum, ve znění jeho doplnění ze dne datum, domáhá zaplacení částky dle záhlaví s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce číslo dne datum, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně téže smlouvy, a na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou jistinou zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč (23,72 % ročně) a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, kdy poslední splátka byla stanovená na datum. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Žalovaný tak nedostál svým smluvním povinnostem a dostal se do prodlení se splácením. Celkem žalovaný uhradil částku 3 015 Kč, z toho na úrok 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 875,30 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 689,70 Kč a na poplatek za životní pojištění 50 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč od datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 14 675 Kč (představující dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a dále dlužné úhrady ve výši 4 675 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 561,02 Kč (úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 871,63 Kč (zákonný úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum), dále úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od datum do zaplacení a zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Přes výzvy žalobce žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil. Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní upomínka. K výzvě soudu žalobce uvedl, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. , (dále jen „ “), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Proto soud rozhodl ve věci v souladu s ust. bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

5. Ze Smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a y nazvané Zařazení zákazníka do pojistného programu z téhož dne soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, se zavázala žalovanému poskytnout částku 10 000 Kč za poplatek 7 400 Kč, kdy tento poplatek se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění anonymizována dvě slova, za kterou se zavázal zaplatit 290 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku 17 690 Kč (odpovídající součtu jistiny 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí peněžitých prostředků 7 400 Kč a poplatku za životní pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, to vše v hotovosti do rukou oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně uvedeného v  smluvních podmínek. Dle smluvních podmínek činí výše úroku 23,72 %. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. (číslo). Výše RPSN činí 75,72 % v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 týdenních splátkách ( ). Žalovaný převzal půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek. Dle smluvních podmínek je předmětem smlouvy poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou ( ). V případě sjednaného hotovostního režimu se žalovaný zavazuje splatit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právního předchůdce žalobce, a to v místě bydliště žalovaného. O každé splátce celkové dlužné splátky bude proveden záznam do evidence splátek nebo vystaveno písemné potvrzení o převzetí splátky. Výše nákladů na hotovostní inkaso splátek činí 40 % z celkové dlužné částky, pokud byla sjednána úhrada v 58 splátkách. Žalovaný splácí nejprve poplatky a životní pojištění a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí jistinu ( ). Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky ( ). Žalovaný svým podpisem smlouvy potvrzuje, že přečetl a porozuměl všem ustanovením smlouvy a smluvních podmínek ( ). Smlouva o půjčce se řídí dle výslovného ujednání , a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 9 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným samostatně podepsány.

6. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl své jméno, příjmení, rodné číslo, telefon, e-mail, rodinný stav svobodný, adresu tzv. místa výběru (odlišná od adresy trvalého pobytu, ulice a číslo, PSČ obec - část obce), dále druh bydlení – nájemník, společná domácnost s partnerkou od března roku 2016. Dále je zde uveden druh příjmu – podnikání (výškové rizikové práce). Předložil občanský průkaz, pracovní a nájemní smlouvu, faktury a daňové přiznání (tyto nejsou k žalobě připojeny). Čistý příjem žalovaného byl zjištěn ve výši 20 000 Kč, výdaje na nájem/inkaso 4 500 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč a použitelný příjem 11 500 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalovaného ulice a číslo, PSČ obec (žalobce doložil podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum).

8. Předžalobní upomínkou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání.

9. Závazkový vztah, který vznikl mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, se řídí , (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016.

10. Dle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle ust. § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

13. Dle , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle uvedeného zákona, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci

C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Co do aktivní legitimace žalobce v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že pohledávka za žalovaným společně s dalšími pohledávkami byla platně postoupena na žalobce (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byl vztahem, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Žalobce ani k výzvě soudu konkrétně nedotvrdil a nedoložil, že bylo vyhověno zákonným požadavkům dle Povinností právního předchůdce žalobce bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Ust. zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobce k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnil toliko o obecné tvrzení, jakým způsobem jeho právní předchůdce plnil svoji zákonnou povinnost, a ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru ničeho nedoložil, pouze zopakoval informace uvedené v žádosti o úvěru a odkázal na smluvní ustanovení, ve kterých se žalovaný zavázal poskytnout úplné, přesné a pravdivé informace. Co se týče příjmů žalovaného, byl zjištěn pouze příjem z podnikání ve výši 20 000 Kč měsíčně. Ve výdajích žalovaného jsou uvedeny výdaje ve výši 4 500 Kč na bydlení a dále výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4 000 Kč. Z dokladů vyžadovaných po žalovaném k potvrzení příjmů a výdajů jsou uvedeny pouze faktury a daňové přiznání, avšak opět není dále konkretizováno. Povinností žalobce je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobce muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v  , je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobce není v tomto ohledu schopen splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti ( ), ani plnit důkazní povinnost ( , ), neunesl v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. Tím však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení ( o. z.), neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného ( o. z.). Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku 3 015 Kč. Soud tuto částku započetl na částku 10 000 Kč představující poskytnuté peněžité prostředky. Žalovanému tedy vzniklo bezdůvodné obohacení v částce 6 985 Kč (poskytnuté peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč – žalovaným uhrazená částka 3 015 Kč). S ohledem na shora uvedené je tedy žaloba důvodná pro vydání částky 6 985 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení v sazbě, jak je požadována žalobcem 8,05 % ročně. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 985 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 985 Kč od datum do zaplacení a dále částku 1 289,42 Kč představující tento úrok v kapitalizované výši z částky 6 985 Kč za období od datum do datum. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl dle výroku II. pro částku 7 690 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3 015 Kč (10 000 Kč – 6 985 Kč) od datum do zaplacení, dále pro 23,72% úrok ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, dále pro částku 5 561,02 Kč představující kapitalizovaný 23,72% úrok za období od datum do datum z částky 10 000 Kč a částku 582,21 Kč představující kapitalizovaný zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně za období od datum do datum z částky 3 015 Kč (10 000 Kč – 6 985 Kč).

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 52 %, v rozsahu 48 % úspěšný nebyl. V tomto případě by tedy nárok na náhradu nákladů řízení měl žalobce, a to ve výši 4 % původně požadovaných nákladů (od úspěchu se odečítá neúspěch, tedy 52 % - 48 %). S ohledem na skutečnost, že se jedná o zanedbatelné procento, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

20. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí