Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 59/2021-58

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 11 196,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 417,33 Kč na smluvní pokutě od datum do datum, částky 237,03 Kč na kapitalizovaném úroku a částky 163,12 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 900 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 166,05 Kč a se zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 2 900 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud žalobu pro částku 6 878,68 Kč se zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1 343,10 Kč od datum do zaplacení, 15% úrokem ročně z částky 1 044,99 Kč od datum do zaplacení, dále pro částku 338,84 Kč na kapitalizovaném úroku a pro částku 76,91 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 417,33 Kč na smluvní pokutě od [datum] do [datum], částky 237,03 Kč na kapitalizovaném úroku a částky 163,12 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 900 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 166,05 Kč a se zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Soud žalobu pro částku 6 878,68 Kč se zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1 343,10 Kč od [datum] do zaplacení, 15% úrokem ročně z částky 1 044,99 Kč od [datum] do zaplacení, dále pro částku 338,84 Kč na kapitalizovaném úroku a pro částku 76,91 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, domáhá zaplacení částky 11 196,01 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel jako původní věřitel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v tentýž den. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne datum se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 481 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 450 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 465 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 900 Kč. Celkovou dlužnou částku 9 296 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 664 Kč, poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději datum. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze částku 2 100 Kč, kdy tuto částku původní věřitel započetl na jistinu, úrok a sjednané úhrady. Poslední splátka ve výši 700 Kč byla žalovaným uhrazena dne datum. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 3 944,99 Kč, neuhrazené části úroku ve výši 298,11 Kč, neuhrazené části úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 696,69 Kč, neuhrazené části úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 359,68 Kč, neuhrazené části úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 896,54 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, úroku vyčísleného od datum do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 575,87 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 406,08 Kč, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 3 944,99 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 243,10 Kč (dlužná jistina 3 944,99 Kč a dlužná část úroku 298,11 Kč) od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěru nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši k datum uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo žalobci také právo na úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Na základě smlouvy je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 3 944,99 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 298,11 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum. Dlužná částka doposud nebyla uhrazena. Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní upomínka. K výzvě soudu žalobce uvedl, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného.

2. Podáním ze dne datum žalobce vzal žalobu zpět ohledně částky 1 417,33 Kč představující část smluvní pokuty za období od datum do datum (tj. 4 000 Kč – 2 582,67 Kč), dále ohledně částky 237,03 Kč na kapitalizovaném úroku za období od datum do datum (tj. 575,87 Kč – 338,84 Kč) a ohledně částky 163,12 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení za období od datum do datum (tj. 406,08 Kč – 242,96 Kč) z důvodu chyby žalobce při provádění výpočtu.

3. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby před zahájením jednání, resp. před vydáním rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, bylo řízení ve zpětvzaté části výrokem I. bez dalšího ve smyslu ust. a odst. 4 zastaveno.

4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

5. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. , (dále jen „ “), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Proto soud rozhodl ve věci v souladu s ust. bez nařízení jednání.

6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

7. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a předpisu splátek, který tvoří přílohu této smlouvy, soud zjistil, že tuto uzavřeli žalovaný jako dlužník a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, jako věřitel. Věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč představující spotřebitelský, neúčelový, hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Dlužník se zavázal věřiteli platit úrok ve výši 481 Kč (15 % ročně), za poskytnutí úvěru zaplatit úplatu (úhradu za poskytnutí úvěru) ve výši 2 450 Kč, zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu (náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 465 Kč a za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti zaplatit poplatek (inkasní poplatek) ve výši 900 Kč. Dlužník se zavázal věřiteli uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 9 296 Kč (celková výše spotřebitelského úvěru 5 000 Kč + celkové náklady spotřebitelského úvěru 4 296 Kč) ve 14 měsíčních splátkách po 664 Kč učiněné v hotovosti věřiteli, popř. jiné osobě zmocněné věřitelem. První splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení celkové dlužné splátky je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. V případě porušení povinnosti dlužníka zaplatit jakoukoliv splátku dle smlouvy řádně a včas je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výši 500 Kč. V případě prodlení dlužníka věřitel zasílá dlužníkovi upomínky k úhradě dluhu. Zaslání oznámení je zpoplatněno částkou 1 500 Kč, která se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním oznámení ve výši 250 Kč, účelně vynaložených nákladů za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč, v dalších případech je zaslání upomínek zpoplatněno částkou 750 Kč (účelně vynaložené náklady spojené se zasláním a vyhotovením upomínky 250 Kč a smluvní pokuta 500 Kč). Částky za upomínky a oznámení budou dlužníku připsány k celkové dlužné částce. Dlužník je povinen a zavazuje se celkovou dlužnou částku splatit ve lhůtách a splátkách dle smlouvy. Pokud dlužník poruší svoji povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, tj. v určené výši a ve sjednaném termínu, anebo bylo-li u insolvenčního soudu nebo jiného orgánu státní či veřejné správy zahájeno ve vztahu k dlužníku či jeho majetku insolvenční, či jiné řízení s obdobným účinkem, stává se celý dluh splatným. Stane-li se celý dluh předčasně splatný v důsledku porušení povinností dlužníka, je dlužník povinen spolu s poskytnutými peněžními prostředky uhradit sjednanou úhradu za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, narostlý úrok, případnou smluvní pokutu a úroky z prodlení. V případě, že dlužník uhradí pouze část splátky nebo bude hradit své dluhy s prodlením, budou jeho dluhy ze smlouvy hrazeny tak, že obdržené finanční plnění bude použito nejdříve k úhradě úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku, úroků, jistiny úvěru, úroků z prodlení a smluvních pokut. Výše úroku činí 15 % ročně a výše RPSN 272,44 % Smlouva o úvěru se řídí dle výslovného ujednání , a , o spotřebitelském úvěru. Smluvní podmínky tvoří 1 stranu hustě popsaného textu, jsou součástí smlouvy a jsou dlužníkem podepsány.

8. Z žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že v této žádosti žalovaný uvedl své jméno, příjmení, číslo občanského průkazu, rodné číslo, telefonní číslo a adresu trvalého bydliště (i pro účely výběru hotovostních splátek). Jako svůj příjem uvedl starobní důchod ve výši 7 066 Kč měsíčně, výdaje na bydlení, energie 1 000 Kč, na dopravu, jídlo, osobní náklady 3 410 Kč, srážky ze mzdy, výživné 581 Kč. Celkové měsíční příjmy uvedl ve výši 7 066 Kč, celkové měsíční výdaje 4 991 Kč, použitelný měsíční příjem 2 075 Kč.

9. Z přehledu transakcí soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 3 splátky po 700 Kč, a to dne datum, datum a datum, tj. celkem částku 2 100 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, dodatku číslo k této smlouvě ze dne datum a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami společnosti na žalobce. Dle přílohy soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (str. 17, řádek 1 639). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

11. Předžalobní upomínkou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání.

12. Závazkový vztah, který vznikl mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným, se řídí , (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

13. Dle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle ust. § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

16. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

17. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci

C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

18. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Co do aktivní legitimace žalobce v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, postoupila platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobce (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byl vztahem, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Žalobce ani k výzvě soudu konkrétně nedotvrdil a nedoložil, že bylo vyhověno zákonným požadavkům dle Povinností právního předchůdce žalobce bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Ust. zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobce k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnil toliko o obecné tvrzení, jakým způsobem jeho právní předchůdce plnil svoji zákonnou povinnost, a ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru ničeho nedoložil, pouze zopakoval informace uvedené v žádosti o úvěru a odkázal na smluvní ustanovení, ve kterých se žalovaný zavázal poskytnout úplné, přesné a pravdivé informace. Co se týče příjmů žalovaného, byl zjištěn pouze starobní důchod ve výši 7 066 Kč. Ve výdajích žalovaného jsou uvedeny výdaje ve výši 1 000 Kč na bydlení, dále výdaje na dopravu, jídlo a náklady ve výši 3 410 Kč a srážky ve výši 581 Kč. Co se týče výdajů na dopravu, jídlo a náklady, je soudu z jeho úřední činnosti známo, že částku 3 410 Kč uvádí žalobce, resp. jeho právní předchůdce v žádostech o úvěr opakovaně, a to ve stejné výši, což svědčí o tom, že ke svým klientům nepřistupuje individuálně dle okolností konkrétního případu, nýbrž automatizovaně a tato částka má představovat jakési průměrné měsíční minimální výdaje běžného spotřebitele. Co se týče výdajů ve výši 581 Kč specifikované jako srážky, k těmto žalobce neuvádí žádné další informace, např. o jaké se jedná srážky, z jakého právního důvodu atd. Z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. je soudu dále známo, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným již jednu smlouvu o úvěru, a to dne datum na částku 12 000 Kč. Výše měsíční splátky 1 558 Kč však není vůbec zohledněna ve výdajích u zde projednávané smlouvy o úvěru. Z dokladů vyžadovaných po žalovaném k potvrzení příjmů a výdajů jsou uvedeny pouze složenky, avšak opět není dále konkretizováno. Povinností žalobce je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobce muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v  , je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobce není v tomto ohledu schopen splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti ( ), ani plnit důkazní povinnost ( , ), neunesl v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. Tím však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení ( o. z.), neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného ( o. z.). Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku 2 100 Kč. Soud tuto částku započetl na částku 5 000 Kč představující poskytnuté peněžité prostředky. Žalovanému tedy vzniklo bezdůvodné obohacení v částce 2 900 Kč (poskytnuté peněžité prostředky ve výši 5 000 Kč – žalovaným uhrazená částka 2 100 Kč). S ohledem na shora uvedené je tedy žaloba důvodná pro vydání částky 2 900 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení v sazbě, jak je požadována žalobcem 10 % ročně. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II., že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 900 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 2 900 Kč od datum do zaplacení a dále částku 166,05 Kč představující tento úrok v kapitalizované výši z částky 2 900 Kč za období od datum do datum. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl dle výroku III. pro částku 6 878,68 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1 343,10 Kč (4 243,10 Kč – 2 900 Kč) od datum do zaplacení, dále pro 15% úrok ročně z částky 1 044,99 Kč (3 944,99 Kč – 2 900 Kč) od datum do zaplacení, dále pro částku 338,84 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od datum do datum z částky 3 944,99 Kč a částku 76,91 Kč představující kapitalizovaný zákonný 10% úrok z prodlení ročně za období od datum do datum z částky 1 343,10 Kč (4 243,10 Kč – 2 900 Kč).

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ve spojení s  věta první , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 30 %, v rozsahu 70 % úspěšný nebyl (když za jeho neúspěch je nutno považovat i tu část předmětu řízení, v níž bylo řízení zčásti zastaveno, neboť se tak nestalo z viny žalovaného). V tomto případě by tedy nárok na náhradu nákladů řízení měl žalovaný. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela nečinný, tudíž mu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

23. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí