Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 382/2020-48

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená jméno příjmení, datum narození,

bytem adresa žalované

o zrušení vyživovací povinnosti

takto:

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, stanovená naposledy rozsudkem název soudu ze dne 26.3.2014, č. j. číslo jednací, ve výši 2.000 Kč měsíčně se ruší ke dni 1.3.2021.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, stanovená naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne 26.3.2014, č. j. [číslo jednací], ve výši 2.000 Kč měsíčně se ruší ke dni 1.3.2021.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobce se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 15.12.2020 domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalované, která je jeho dcerou. Uváděl, že výživné nadále pravidelně hradí, má však zato, že již nadále nejsou podmínky pro trvání vyživovací povinnosti. Poukazoval na to, že žalovaná je zletilá, resp. dosáhla již věku 26 let a ukončila přípravu na své budoucí povolání, je schopna se sama živit. Ke změnám v poměrech došlo rovněž u žalobce, který pobírá již starobní důchod a došlo tak ke snížení jeho příjmů.

Zástupkyně žalované s podaným návrhem nesouhlasila, poukazovala na to, že žalovaná, která je její dcerou, sice pobírá důchod, jeho výše však nepostačuje ke krytí potřeb žalované. Žalovaná vzhledem ke svému zdravotnímu stavu má omezený výběr zaměstnání a v současné době nepracuje, když před nějakou dobou prodělala operaci. V evidenci úřadu práce byla v minulosti, v současné době nikoliv.

Z vyjádření žalobce, zástupkyně žalované, spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka a spisová značka, ze zpráv obec správy sociálního zabezpečení, dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 25.9.2020 a zprávy bývalého zaměstnavatele žalobce, zprávy anonymizována dvě slova ČR – anonymizována dvě slova v anonymizována dvě slova, zjistil soud tento skutkový stav:

Rozsudkem název soudu č. j. číslo jednací ze dne 26.3.2014 byla naposledy upravena vyživovací povinnost žalobce k žalované, a to na částku 2.000 Kč měsíčně s účinností od 1.4.2014. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že žalovaná v té době navštěvovala druhý ročník Základní školy, mateřské a praktické školy obec, a neukončila tedy dosud školní docházku. Současně byl žalované s účinností od 11.3.2013 přiznán invalidní důchod ve výši 4.626 Kč měsíčně. Ze zprávy zaměstnavatele žalobce vyplynulo, že tehdy činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 9.104 Kč (s tím, že ke srážkám na exekučně vymáhané výživné nelze přihlížet) a na cestovních náhradách mu bylo vyplaceno průměrně 3.130 Kč.

Ze spisu zdejšího soudu spisová značka, konkrétně z rozsudku č. j. číslo jednací ze dne 10.6.2020 soud zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5.4.2016, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci 21.5.2016, byla žalovaná omezena ve svéprávnosti na dobu tří let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem žalované byla jmenována její matka jméno příjmení. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6.2.2019, č. j. číslo jednací soud zahájil řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti žalované a řízení o opatrovnictví žalované. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne 10.6.2020 schválil soud zastoupení žalované členem domácnosti, a to její matkou jméno příjmení, tím došlo ke změně rozsudků zdejšího soudu ze dne 5.4.2016, č. j. číslo jednací a ze dne 4.3.2020, č. j. číslo jednací. Z tohoto rozsudku a současně ze znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení č. 109, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který je součástí soudního spisu, soud zjistil, že žalovaná je schopna pracovat v prostředí, kde nebude vystavena běžné konkurenci pracovního trhu s tlakem na výkon a kvalitu. Není schopna pracovat v úkolu, ve výškách, v hlučném prostředí, není schopna pracovat s nebezpečnými látkami a jedy, není schopna pracovat na pozici s finanční a hmotnou odpovědností. Pracovala např. při výrobě těstovin.

Žalobci je vyplácen starobní důchod ve výši 15.510 Kč měsíčně od 1.1.2021. Žalované je vyplácen invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně ve výši 6.602 Kč měsíčně od 1.1.2021, jak vyplývá ze zpráv obec správy sociálního zabezpečení. Žalovaný pracoval u svého zaměstnavatele ještě následně po přiznání starobního důchodu. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 30.9.2020 ze zdravotních důvodů. Poslední dva měsíce pracovního poměru byl v pracovní neschopnosti. Ze zprávy Úřadu práce v obec soud zjistil, že žalovaná byla vedena jako uchazeč o zaměstnání v období od 1.7.2018 do 1.1.2019. Po ukončení evidence nastoupila do společnosti právnická osoba a v období evidence jí byla v měsících červenec 2018 až listopad 2018, vyplacena podpora v nezaměstnanosti v rozmezí od 3.015 do 4.355 Kč. Ze zprávy tohoto úřadu dále vyplývá, že pro uchazeče o zaměstnání s pracovními omezeními, jako u žalobkyně, jsou aktuálně k dispozici volná místa, např. doplňovač zboží s pracovním úvazkem 20 hodin týdně s příjmem 9.000 13.500 Kč či distributor reklamních letáků na pracovní úvazek 10 hodin týdně s příjmem 3.800 7.300 Kč měsíčně. Z výše uvedeného znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení, posudku o invaliditě, dále vyplývá, že žalovaná trpí lehkou mentální retardací a došlo k poklesu její pracovní schopnosti o 40 %. Invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně jí byl přiznán k datu 11.3.2013 a aktuálně je vyplácen ve výše uvedené částce.

Po právní stránce posoudil soud podaný návrh takto:

Podle ustanovení , odst. 1, z. č. , , předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

Podle ustanovení z. č. , , výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

V daném případě dospěl soud z provedených důkazů k závěru, že podmínky pro další trvání vyživovací povinnosti žalobce k žalované nejsou dány. Skutečnost, že žalovaná nabyla zletilosti, resp. dosáhla věku 26 let, nejsou pro trvání vyživovací povinnosti nikterak významné. Další zjištěné skutečnosti však ano. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná ukončila své vzdělání, když absolvovala Základní školu, mateřskou školu a praktickou školu obec. Finančně je od 11.3.2013 zajišťována invalidním důchodem pro invaliditu 1. stupně, nyní v aktuální výši 6.602 Kč měsíčně. Žalovaná má sníženou pracovní schopnost o 40 %. Je však schopna při dodržení specifických podmínek pracovat. Zaměstnána byla již v minulosti. Pokud by se žalované nepodařilo zajistit si zaměstnání po své linii, resp. za pomoci zástupkyně, může být evidována u úřadu práce, tak jako již v minulosti. Za situace, že bude splňovat podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, bude jí tato přiznána. Pokud podmínky splňovány nebudou, může být zajištěna dávkami státní sociální podpory či dávkami hmotné nouze. Na základě těchto skutečností dospěl soud k závěru, že došlo k takové změně v poměrech na straně žalované, potažmo i žalobce, který je již ve starobním důchodu a nemá jiný příjem, jejich spravedlivým vyjádřením je zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované. Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a vyživovací povinnost žalobce k žalované s účinností od 1.3.2021 zrušil.

Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení , odst. 1 , podle kterého má úspěšný účastník v řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, protože však žalobci, který byl v řízení úspěšný žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.