Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 2/2021-22
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky částka s odůvodněním, že žalovaný dne datum v 10:30 hodin použil vozu MHD – tramvaje na lince číslo žalobkyně (dále jen„ dopravní podnik“) bez platné jízdenky, aniž by doposud zaplatil žalobkyni jak dlužné jízdné za každou jízdu ve výši částka, tak přirážku k jízdnému ve výši částka. Zároveň dne datum v 07:40 hodin použil vozu MHD – tramvaje na lince číslo – dopravního podniku bez platné jízdenky, aniž by zaplatil žalobkyni jak dlužné jízdné za každou jízdu ve výši částka, tak přirážku k jízdnému ve výši částka.
Soud v dané věci jednal a rozhodoval ve věci samé v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) za situace, kdy žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil, a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.
Zápisy o provedené přepravní kontrole má soud za prokázané, že žalovaný dne datum v 10:30 hodin cestoval vozem městské hromadné dopravy žalobkyně, byl kontrolován a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Taktéž tomu bylo dne datum v 07:40 hodin. Proto bylo žalovanému v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně ve spojení s ceníkem jízdného žalobkyně uloženo zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 2 x částka za každou jízdu podle čl. IX. podmínek a jízdné ve výši 2 x částka. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.
Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) , odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami dopravního podniku a ceníkem jízdného dopravního podniku.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil ve dvou (shora citovaných) případech přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaný přesto cestoval vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši částka za každou jízdu a rovněž jízdné ve výši částka.
Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Součástí nákladů je rovněž ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. paušální náhrada účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 2 x částka za dva úkony (písemné podání – žaloba a výzva před podáním žaloby) určená podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89aa exekučního řádu, neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem z řad advokátů a nedoložila výši hotových výdajů. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.