Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 200/2021-23
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení 13 795 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 380 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 380 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 415 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 415 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 380 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 380 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 415 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 415 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně podala dne datum žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky celkem 13 795 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalovaná částka je složena ze dvou nároků, a to z částky 2 380 Kč (dále jen nárok 1) a částky 11 415 Kč (dále jen nárok 2). Žalobkyně odůvodnila své nároky tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ust. § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k uhrazení nároku 1 dne 30. 1. 2020 a tato byla doručena dne 14. 2. 2020. Výzvu k uhrazení nároku 2 pak žalobkyně odeslala dne 5. 2. 2020 a tato byla doručena žalované dne 20. 2. 2020. Žalobkyně se dále vyjádřila v tom smyslu, že, při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo 1“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná coby provozovatel neměla ode dne 28. 3. 2019 do dne 28. 4. 2019 k vozidlu 1 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo 1 tak bylo nepojištěno 32 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo (nárok 1). Žalobkyně takto dále zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo 2“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná coby provozovatel neměla ode dne 14. 5. 2019 do dne 31. 10. 2019 k vozidlu 2 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo 2 tak bylo nepojištěno 171 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo (nárok 2). Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek u obou žalovaných nároků. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku z obou žalovaných nároků. Splatnost příspěvku u nároku 1 nastala dne 15. 3. 2020 a u nároku 2 dne 21. 3. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětné výzvy nereagovala a na nároky ničeho neuhradila, byla jí dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalovaná po zaslání předžalobní upomínky neuhradila ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 2 380 Kč na nárok 1, která se skládá: a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1 , písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , konkrétně 65 Kč), tzn. 32 dní krát 65 Kč = 2 080 Kč; b) Z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ; Žalobkyně dále požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 11 415 Kč na nárok 2, která se skládá: a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1 , písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , konkrétně 65 Kč), tzn. 171 dní krát 65 Kč = 11 115 Kč; b) Z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb; Žalovaná do dne podání žaloby na uvedené částky neuhradila ničeho, přestože byla předžalobně upomenuta.
2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
4. K nároku 1 soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 30. 1. 2020 žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu obec anonymizována dvě slova s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo registrační značka, jehož je žalovaná provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od 28. 3. 2019 do 28. 4. 2019 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 2 080 Kč, přičemž žalobkyně v případě řádného uhrazení nepožaduje náklady na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě do 30 dnů od doručení výzvy (výzva ze dne 30. 1. 2020, zpráva o doručení). Žalovaná byla opětovně vyzývána žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisem ze dne datum, kde již uplatňuje částku včetně nákladů ve výši 300 Kč, celková částka již činila 2 400 Kč (upomínka, doručenka). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu ve výši 3 050 Kč (předžalobní upomínka ze dne datum, záznam o sledování zásilek).
5. K nároku 2 soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 5. 2. 2020 žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu obec anonymizována dvě slova s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo registrační značka, jehož je žalovaná provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 11 115 Kč, přičemž žalobkyně v případě řádného uhrazení nepožaduje náklady na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě do 30 dnů od doručení výzvy (výzva ze dne 5. 2. 2020, zpráva o doručení). Žalovaná byla opětovně vyzývána žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisem ze dne datum, kde již uplatňuje částku včetně nákladů ve výši 300 Kč, celková částka již činila 11 555 Kč (upomínka, doručenka). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu ve výši 12 740 Kč (předžalobní upomínka ze dne datum, záznam o sledování zásilek).
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby, a to jak ohledně nároku 1, tak ohledně nároku 2. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako vlastník/provozovatel předmětných vozidel 1 a 2 byla povinna dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu obou těchto vozidel. Bylo tak na žalované, aby případně v rámci své procesní obrany vymezila rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tyto skutečnosti vyvrátila. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaná byla v řízení zcela nečinná. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalované v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od 28. 3. 2019 do 28. 4. 2019 (nárok 1) a v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 (nárok 2) své zákonné povinnosti vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnila. Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou k úhradě zákonných příspěvků nepojištěných vozidel a o úhradu ji rovněž upomínala. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení každé z výzev svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnila či že by prokázala, že na její straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalované povinnost k úhradě částky 2 380 Kč na nárok 1, která sestává z částky 2 080 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. , § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. ) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. , § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. ); a z částky 11 415 Kč na nárok 2, která sestává z částky 11 115 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. , § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. ) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. , § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení z každé z žalovaných částek, ode dne jejich splatnosti. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. ), vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.