Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 144/2021-55
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, a dále co do částky částka na kapitalizovaném úroku, co do částky částka na kapitalizovaném úroku z prodlení, co do úroku ve výši 18,96 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, a co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], a dále co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku, co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku z prodlení, co do úroku ve výši 18,96 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne datum předmětem řízení peněžité nároky (s příslušenstvím) vůči žalované, postoupené z původního věřitele žalované společnosti právnická osoba, IČO na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z datum, uzavřenou společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem). Jednalo se o nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti uzavřené dne datum právě uvedenou společností právnická osoba, IČO a žalovanou. Žalobkyní v žalobě po žalované nárokovaná částka částka představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalované na jistině úvěru (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny úvěru částka), v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za administrativní činnosti“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka), v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za službu hotovostního inkasa splátek“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka), v části rovné částce částka o„ dluh“ žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ úroku za poskytnutí úvěru za dobu od datum do datum“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ (složené z dílčích nároků a příslušenství specifikovaných výše a v částkách částka, částka, částka, částka) se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětného úvěru (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného ve smlouvě o úvěru sjednanou pevnou úrokovou sazbou 18,96 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny úvěru v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 9,75 % ročně za dobu prodlení od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 18,96 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny úvěru, tedy částky částka.
2. Soud pak po provedeném dokazování přijal následující skutková zjištění (učinil tento závěr o skutkovém stavu věci). Žalovaná a zástupce společnosti právnická osoba, IČO dne datum podepsali smlouvu o spotřebitelskémúvěru v hotovosti číslo. Jejím podpisem žalovaná potvrdila, že na jejím podkladě převzala od uvedené společnosti v hotovosti úvěr - částku částka O té v dané smlouvě její smluvní strany zejména ujednaly, že tuto se společnost společnost právnická osoba zavazuje žalované jako úvěr za smlouvou vymezených podmínek poskytnout a žalovaná za smluvených podmínek této společnosti a v rámci sjednaných 45 týdenních splátek po částka celkovou dlužnou částku částka (a tedy i spolu s žalobkyní tvrzenými sjednanými úroky a poplatky) vrátit. Splatnost poslední sjednané splátky pak připadala na datum. Zda a kolik žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně (společnosti právnická osoba) nebo žalobkyni samotné na podkladě této smlouvy uhradila, to nebylo prokázáno žádným z provedených důkazů, a nebylo to mezi stranami sporu ani nesporným. Naopak bylo prokázáno, že Smlouvou o postoupení pohledávek z datum žalobou uplatněné nároky právního předchůdce žalobkyně za žalovanou právní předchůdce žalobkyně postoupil i s jejich příslušenstvím na žalobkyni. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěného spotřebitelského úvěru (kdy danou smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti z datum uzavírala žalovaná jako spotřebitel a společnost právnická osoba jako profesionál-podnikatel podnikající v oblasti spotřebitelského úvěrování) žalované s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet sjednané týdenní splátky úvěru sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých se k datum podávalo, že je zřejmé, že žalovaná bude schopna 58 týdenních splátek po částka splácet. K vrácení i nesplacené části daného spotřebitelského úvěru ze zjištěné smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti z datum, a to ve lhůtě 10 dní od doručení této výzvy, byla žalovaná vyzvána již v oznámení o postoupení pohledávky z datum, které bylo provedeno vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně. K jeho dojití do faktické dispozice žalované došlo (dle soudu a při jeho prokázaném odeslání žalované dne datum a zároveň při pravidelném běhu doručování poštovních zásilek) nejpozději dne datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta proto uplynula dne datum (první pracovní den po 10. dni od datum). K již vyloženému závěru o neprokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany společnosti právnická osoba nutno pro úplnost dodat, že se z provedených důkazů (dílem i soudem ex offo vyžádaných při řešení otázky možné absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. vyžádaných soudem za podmínek nastolených § 120 odst. 2 o.s.ř. ) podávalo, že právní předchůdce žalobkyně nijak neřešil prohlášení žalované o tom, že již proti ní jsou vedeny exekuce (dokonce dle žalovanou vyplněné zákaznické karty nezjišťoval ani jejich počet), přičemž při zkoumání schopnosti žalované splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru (při deklarovaných pravidelných životních výdajích žalované přes částka měsíčně) uvažoval jako s jejím příjmem použitelným i pro splácení daného spotřebitelského úvěru nesprávně i s nadto ne zcela doloženými dávkami žalované poskytovaných jí ze systému státní sociální podpory, potažmo systému dávek pomoci v hmotné nouzi (včetně příspěvku na živobytí určeného na uspokojování základních potřeb žalované – průměrně jí vypláceného za září 2017 až březen 2018 v částce částka, doplatku na bydlení, určeného za totéž období na krytí nákladů žalované na její bydlení a vypláceného jí v částce částka, a ve skutečnosti již poníženého rodičovského příspěvku částka měsíčně), a tedy s příjmy (odhlédnuto od žalované tehdy rovněž vyplácených přídavků na děti částka měsíčně) co do své skladby a výše zcela nedostatečných pro splácení jakéhokoliv dalšího zbytného spotřebitelského závazku žalované (nadto k datum již skutečně vystupující jako povinná v exekucích vedených u zdejšího soudu, a jak také žalovaná poskytovateli spotřebitelského úvěru v rámci zákaznické karty v základu sdělila).
3. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud nejprve s oporou v § 1879 o.z. uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek a uzavřenou dne datum žalobkyní jako postupníkem a společností právnická osoba, IČO jako postupitelem a věřitelem žalované.
16. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že zjištěná smlouva o spotřebitelském úvěru (svojí povahou a dle jejího zjištěného obsahu smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl o.z.) byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně (jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru) a žalovanou (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na povahu zjištěné smlouvy o úvěru z datum jako spotřebitelského úvěru ve smyslu zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i ke stále aplikovatelným závěrům prezentovaným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (a to neboť dle právního názoru nalézacího soudu je v § 87 odst. 1 věta první z.č. 257/2016 Sb. zakotvený následek v podobě neplatnosti právního jednání vnímat a vyložit jako neplatnost absolutní dle § 588 o.z.), a uzavřel, že závěr o platném uzavření dané smlouvy o úvěru (charakteru smlouvy o spotřebitelském úvěru) přijmout nelze. To pak pro neunesení břemene důkazního, resp. ještě primárněji pro neunesení břemene tvrzení, na straně žalobkyně. Konkrétně pak o těch ve věci rozhodujících skutečnostech, z jakých případných dalších konkrétních údajů a ověřených prostřednictvím jakých konkrétních zdrojů (a s jakými z nich se podávajícími zjištěními zejména k příjmové stránce rozpočtu žalované a k jejím exekucím) právní předchůdce žalobkyně vycházel při ověření úvěruschopnosti žalované ve vztahu k jejím uvažovaným závazkům z titulu předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. To pak s ohledem na přijatá zjištění o neřešení exekucí žalované ze strany právního předchůdce a s ohledem na zřejmě špatně zjištěné a nedostatečně ověřené údaje o skladbě a výši příjmů žalované v rozhodném období před uzavřením dané smlouvy (opět jak tyto zjištěny a popsány výše).
17. Jednal-li soud ve věci bez účasti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. , znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran této/těchto rozhodných skutečností poskytnout u nařízeného jednání poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (když nelze vyloučit, že právní předchůdce žalobkyně mohl mít ještě další informaci k poměrům žalované, avšak tyto zůstaly žalobkyní netvrzeny a neprokázány). Soud proto uzavřel, že nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně v tomto konkrétním případě splnil požadavky kladené na něho §§ 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. , a tedy že zajistil pro učinění závěru o úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele dostatečné a jejímu úvěrovému případu přiměřené informace. V daném případě to znamenalo přinejmenším obstarat si údaje a podklady k exekucím žalované a i ke skladbě a aktuální výši jejích příjmů (nadto jsou-li jejich zdrojem pouze dávky ze sociálních systémů státu).
18. Za tohoto stavu tedy soud zároveň uzavřel, že nelze přijmout závěr o tom, že by právní předchůdce žalobkyně splnil své povinnosti plynoucí pro něj z § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. , což vede na základě § 87 odst. 1 téhož zákona ve spojení s § 588 o.z. k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru z datum, resp. k závěru o nemožnosti posouzení dané smlouvy jako platně uzavřené.
19. Ač pak soud danou smlouvu o úvěru z vyložených důvodů neposoudil jako platně uzavřenou, z čehož se podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků (a i s jejich příslušenstvím) opírajících se jako o svůj právní základ o danou smlouvu, pak prokázanou skutečností zůstalo i to, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela dle zjištění soudu na podkladě předmětné smlouvy hotovost částka, a dále i ta, že k vrácení i této částky byla žalovaná ve lhůtě 10 dnů od datum právním předchůdcem žalobkyně vyzvána (v rámci oznámení o postoupení pohledávky).
20. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou částka žalovanou žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nevrácené bezdůvodné obohacení, získané žalovanou na základě absolutně neplatné smlouvy na úkor právního předchůdce žalobkyně (resp. žalobkyně jako jeho právního nástupce, který do jeho práv vstoupil po postoupení předmětné pohledávky na osobu žalobkyně). Tuto částku lze proto žalobkyni z titulu absolutně neplatné smlouvy, resp. z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o.z.) přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti tohoto nároku, a založené právě výzvou právního předchůdce žalobkyně žalované k jeho zaplacení. K té došlo dle zjištěného skutkového stavu poprvé v rámci oznámení o postoupení pohledávky z datum, a to ve v ní stanovené lhůtě 10ti dní, která plynula do datum. Od datum je proto žalovaná s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením částky částka (jako bezdůvodného obohacení na straně žalované), a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení z této částky až do jejího zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl co do částky částka s úrokem z prodlení v zákonné sazbě 8,5 % ročně z částky částka a jdoucím od datum do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku č. II tohoto rozsudku a z již vyložených důvodů zamítl.
21. V poměrech dané věci pak soud neopomenul zvážit, zda lze v rámci kvantifikace žalobkyni přisuzovaného bezdůvodného obohacení zahrnout do„ výpočtu“ jeho výše i nějaké platby učiněné ze strany žalované na podkladě dané absolutně neplatné smlouvy, a uzavřel, že nikoliv. Jak se totiž podává ze závěru soudu o skutkovém stavu, nebylo v dané věci možno procesně korektním způsobem přijmout žádné skutkové zjištění o jakémkoliv peněžitém plnění (nebo o jeho výši) ze strany žalované ve prospěch právního předchůdce žalobkyně nebo žalobkyně samotné. Proto soud žalobkyni přiznal na nárokované jistině celou částku částka (s oporou v § 2991 a násl. o.z.). Ta představuje na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je tato povinna vydat tomu, na úkor koho se obohatila, resp. žalobkyni, která pohledávku odpovídající svým obsahem nároku na vrácení tohoto bezdůvodného obohacení nabyla od svého právního předchůdce zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z datum. Proto bylo žalobě vyhověno stran částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (§ 1958 odst. 2 o.z. ve spojení s §§ 1968 a 1970 o.z.).
22. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat
jejich splnění exekučním návrhem.