Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 163/2021-40

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6 585 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se, co do částky 3 291 Kč zastavu je.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 7. 9. 2018 do zaplacení,

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 496,23 Kč,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 492,48 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se, co do částky 3 291 Kč zastavu je.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 7. 9. 2018 do zaplacení,</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 496,23 Kč,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 492,48 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 24. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 585 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost právnická osoba, IČO – uzavřela s žalovaným dne 13. 2. 2017 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 4 500 Kč s tím, že se zavázal žalovaný vrátit úvěr s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 206 Kč do 16. 3. 2017. Žalovaný o úvěr žádal online na internetových stránkách webová adresa, kde žalovaný provedl svoji registraci, byl mu založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů, žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru, a dobu splatnosti úvěru a zobrazil se mu i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru včetně Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu a zaslal právnímu předchůdci žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím návrhu smlouvy žalovaným pomocí prostředků elektronické komunikace. Následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaný se však 17. 3. 2017 dostal do prodlení s úhradou dluhu a věřiteli neuhradil ničeho. Žalobkyně se domáhá tak zaplacení

nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč

nesplaceného úroku ve výši 1 206 Kč

smluvní pokuty ve výši 2 085 Kč

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 496,23 Kč za dobu od 17. 3. 2017 do 29. 7. 2018

zákonného úroku z prodlení v procentuální výši za dobu od 7. 9. 2018 z částky 4 500 Kč.

Žalovaný do současné doby dluh neuhradil.

2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne 8. 8. 2018. Tato změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 21. 9. 2018.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupkyně žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdala, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.

5. Podle ust. , , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Ještě před jednáním žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Tvrdila, že nedisponuje důkazy k posouzení schopnosti žalovaného splácet a proto za situace, kdy žalovaný neuhradil původnímu věřiteli ničeho, požaduje žalobkyně jen zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč, vzala zpět žalobu ohledně jistiny ve výši 18 750 Kč, ohledně úroku z prodlení z částky kapitalizovaného úroku ve výši 1 206 Kč a ohledně smluvní pokuty ve výši 2 085 Kč, celkem tedy co do částky 3 291 Kč. Soud tedy v této části řízení zastavil dle , aniž by vyžadoval souhlas žalovaného (výrok I.).

14. Zy nazvané Smlouva o úvěru číslo ze dne 13. 2. 2017 bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO - zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit jednorázovou bezhotovostní platbou na účet věřitele spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 206 Kč do 16. 3. 2017.

15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba, po provedeném částečném zpětvzetí, je důvodná.

16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. , o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na rozsudek SDEU (druhého senátu) z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je absolutní neplatnost smlouvy. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádné důkazy, uvedla, že žádné důkazy bohužel k dispozici nemá. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo zcela formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle ,2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od její právní předchůdkyně obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či, byť z části, zanikl, proto soud žalobě po provedeném částečném zpětvzetí vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku 4 500 Kč společně s úrokem z prodlení v zákonné výši, který je v souladu se shora citovaným ustanovením o. z. a nař. vl. č. a to jednak v kapitalizované výši a jednak v procentuální sazbě (výrok II.).

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 6 585 Kč s příslušenstvím úspěch měla žalobkyně jen co do částky 4 500 Kč, tj. jen 68 %, proto soud za situace, kdy náklady žalobkyně byly představovány:

zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč

odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby),

odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 100 Kč dle , vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s  ,

náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle vyhl. č. ,

s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle , o dani z přidané hodnoty.

Tyto náklady pak představují částku 1 368 Kč a při poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, pak žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení odpovídající 36 %, tj. 492,48 Kč.

Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 492,48Kč.

18. Lhůta k plnění byla stanovena dle – třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.